Rudolf Bruntálský z Vrbna
Rudolf hrabě Bruntálský z Vrbna (německy Rudolf Graf von Wrbna und Freudenthal; 4. dubna 1801 Vídeň – 12. února 1874 Vídeň) byl český šlechtic z rodu Bruntálských z Vrbna, rakouský důstojník, dvořan a velkostatkář na Moravě. Původně sloužil v armádě, později byl dlouholetým nejvyšším lovčím císaře Františka Josefa (1849–1874).
| Rudolf hrabě Bruntálský z Vrbna | |
|---|---|
_crop.jpg) Rudolf Bruntálský z Vrbna, kresba z roku 1839 | |
| Doživotní člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady | |
| Ve funkci: 25. listopadu 1867[1] – 12. února 1874 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Nejvyšší císařský lovčí | |
| Ve funkci: 1849 – 1874 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Jan Arnošt Hoyos |
| Nástupce | Hugo Abensperg-Traun |
| Tajný rada | |
| Panovník | František Josef I. |
| Císařský komorník | |
| Panovník | František Josef I. |
| Poslanec Moravského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1848 – 1849 | |
| Panovník | Ferdinand I., František Josef I. |
| Vojenská služba | |
| Hodnost | rytmistr (1837) |
| Narození | 4. dubna 1801 Vídeň  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 13. února 1874 (ve věku 72 let) nebo 12. února 1874 (ve věku 72 let) Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Choť | (1826) Konstancie Chorinská z Ledské (1807–1831) |
| Rodiče | Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna (1761–1823) a Marie Terezie z Kaunitz-Rietberg-Questenbergu (1763–1803) |
| Děti | Rudolf (1831–1893), Terezie, provd. Kinská (1828–1905) |
| Příbuzní | bratr: Evžen Bruntálský z Vrbna (1786–1848) bratr: Ladislav Bruntálský z Vrbna (1796–1849) vnuk: Rudolf Kristián Wrbna-Kounic (1864–1927) vnučka: Agáta Bruntálská z Vrbna (1860–1921) švagr: František Kinský z Vchynic a Tetova (1784–1823) tchán: František Kajetán Chorinský z Ledské synovec: Rudolf Evžen Bruntálský z Vrbna (1813–1883) zeť: Kristián Kinský (1822–1894) |
| Profese | politik, voják a velkostatkář |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovatPocházel ze starobylého slezského šlechtického rodu usazeného v Čechách a na Moravě, narodil se jako devátý a nejmladší potomek císařského nejvyššího komořího Rudolfa Jana Bruntálského z Vrbna (1761–1823) a jeho manželky hraběnky Marie Terezie Kounicové (1763–1803). Od mládí sloužil v armádě a dosáhl hodnosti rytmistra (1837), v roce 1846 odešel do výslužby. V letech 1848–1849 byl poslancem moravského zemského sněmu.[pozn. 1] Během revolučního roku 1848 byl v zemských volbách 1848 zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii virilistů a velkostatků.[2] Na sněmu byl zvolen za člena komise pro zrušení roboty a komise pro vyzdvižení patrimoniální pravomocnosti. Na zasedání 19. června 1848 podpořil návrh na zrušení roboty bez náhrady pro drobné rolníky do tří měřic polí.[3]
Poté odešel do dvorských služeb a v letech 1849–1874 zastával funkci nejvyššího lovčího. Byl též c. k. tajným radou a komořím. V roce 1867 byl jmenován doživotním členem rakouské panské sněmovny. Na severní Moravě vlastnil panství Velká Střelná s rozlohou přes 1 000 hektarů půdy.[4]
Rodina
editovatV roce 1826 se oženil s Konstancií Chorinskou z Ledské (1807–1831), dcerou hraběte Františka Kajetána Chorinského z Ledské. Z jejich manželství se narodily čtyři děti, Konstancie zemřela ve třiadvaceti letech krátce po čtvrtém porodu. Dospělosti se dožil syn Rudolf (1831–1893), který se později stal dědicem velkostatků Holešov a Jaroměřice nad Rokytnou. Dcera Terezie (1828–1905) byla manželkou dolnorakouského zemského maršálka hraběte Kristiána Kinského (1822–1894).
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Jako poslanec moravského zemského sněmu bývá v pramenech a literatuře zaměňován se svým synovcem Rudolfem Eugenem (1813–1883).
Reference
editovat- ↑ Wrbna, Rudolf Graf (1801–1874) [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2024-01-18]. Dostupné online. (německy)
- ↑ DVOŔÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákl. knihkupce Emila Šolce, 1898. 266 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86903-53-8.
- ↑ PUNA, Michal: Zemští poslanci zvolení na Moravě r. 1848 a 1861, K otázce formování politické kultury a její kontinuity [online]. muni.cz [cit. 2016-06-05]. Dostupné online.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983; s. 258–259
Literatura
editovat- Ottův slovník naučný, díl 26.; Praha, 1907; s. 1017–1019 dostupné online
Externí odkazy
editovat- Rudolf z Vrbna na webu rakouského parlamentu dostupné online
- Rodokmen Vrbnů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
- Rodokmen Vrbnů s erby na stránkách roskildehistorie.dk (dánsky)