Prokop Lažanský z Bukové (1771–1823)

český šlechtic (1771–1823)

Prokop hrabě Lažanský z Bukové (2. května 1771 Praha24. února 1823 Vídeň) byl rakouský úředník, zastával řadu klíčových funkcí ve správě habsburské monarchie.

Prokop (II.) Lažanský z Bukové
Prokop Lažanský z Bukové (1771–1823).jpg
Předseda dvorské studijní komise
Ve funkci:
1817 – ?
PanovníkFrantišek I.
Předseda dvorské ústřední komise pro nově získaná území
Ve funkci:
1814 – 1817
Nástupcekomise zanikla
Dvorský kancléř
Ve funkci:
1817 – ?
PanovníkFrantišek I.
Ve funkci:
1813 – 1814
PanovníkFrantišek I.
Moravský zemský hejtman
a moravskoslezský gubernátor
Ve funkci:
1805 – 1813
PanovníkFrantišek II./I.
PředchůdceJosef Wallis
NástupceHynek Karel Chorynský jen jako dvorský komisař, poté od roku 1815 Antonín Bedřich Mitrovský
Viceprezident haličského gubernia
Ve funkci:
1804 – 1805
PanovníkFrantišek II./I.
Císařský tajný rada
Ve funkci:
1803 – 24. února 1823
PanovníkFrantišek II./I.
Císařský komorník
Ve funkci:
1799 – 24. února 1823
PanovníkFrantišek II.
Guberniální rada v Praze
Ve funkci:
1799 – ?
PanovníkFrantišek II.
Hejtman litoměřického kraje
Ve funkci:
1796 – ?

Narození2. května 1771
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí24. února 1823 (ve věku 51 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
ChoťTerezie Bretfeldová
RodičeProkop I. Lažanský z Bukové (1741–1804)
Valburga Kolowrat-Krakowská (1751–1799)
DětiProkop (1798–1868), Vojtěch, Leopold (1808–1860), Ludmila a Marie
Příbuzníbratr: Jan Nepomuk Lažanský z Bukové (1774–1830)
děd: Maxmilián Václav Lažanský z Bukové
babička: Terezie z Lisova
děd: Prokop Krakowský z Kolowrat (1718–1774)
strýc: Alois Josef Krakowský z Kolowrat (1759–1833)
strýc: Jan Karel Krakowský z Kolowrat (1748–1816)
švagr: František Josef Bretfeld-Chlumčanský
Ocenění1806 komandér a 1809 velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána
1814 velkokříž Císařského rakouského Leopoldova řádu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

RodinaEditovat

Pocházel z rodiny Lažanských z Bukové. Narodil se jako syn nejvyššího českého a prvního rakouského kancléře Prokopa Lažanského a jeho první manželky hraběnky Walburgy Kolowrat-Krakowské, dcery českého nejvyššího sudího Prokopa Krakovského z Kolovrat a sestry pražského arcibiskupa Aloise Josefa a polního maršála Jana Karla. Druhá manželka jeho otce, Marie Ulrika Falkenhaynová, byla nejvyšší hofmistryní císařovny Karoliny Augusty. Jeho mladší bratr Jan byl prezidentem českého zemského práva a nejvyšším sudím.

Oženil se s dcerou rektora pražské univerzity Josefa Bretfelda a neteří pražského arcibiskupa Václava Leopolda Chlumčanského z Přestavlk Terezií. Jeho švagrem se tak stal rektor vídeňské univerzity František Leopold Bretfeld-Chlumčanský. S manželkou měli syny Prokopa, Vojtěcha a Leopolda a dcery Ludmilu a Marii.

KariéraEditovat

Po studiích na tereziánské rytířské akademii a následně na univerzitách ve Vídni a v Praze nastoupil jako poručík k pluku karabiníků vévody Albrechta. Po dvou letech, v roce 1791, přešel do civilní služby jako praktikant u kouřimského krajského úřadu, v roce 1796 se stal krajským hejtmanem v Litoměřicích. V roce 1799 nastoupil jako guberniální rada v Praze, v roce 1804 se stal viceprezidentem haličského gubernia a v letech 1805 až 1813 zastával úřad moravskoslezského gubernátora a z titulu předsedy zemského výboru i moravského zemského hejtmana. Během tohoto období se zasloužil o zmírnění škod způsobených v zemi francouzskými vojsky. V roce 1813 se stal dvorským kancléřem ve spojené dvorské kanceláři ve Vídni. V roce 1814 se stal předsedou dvorské ústřední komise pro nově získaná území. Po ukončení její činnosti v roce 1817 se vrátil do funkce dvorského kancléře s působností pro české země a Halič a předsedal dvorské studijní komisi.

V roce 1799 byl jmenován císařským komořím, v roce 1803 tajným radou, v roce 1806 se stal komandérem řádu svatého Štěpána, v roce 1809 byl vyznamenán velkokřížem téhož řádu. V roce 1814 obdržel velkokříž Leopoldova řádu.

VelkostatkářEditovat

Po otci zdědil panství Chyše a část panství Rabštejn, v roce 1821 přikoupil i statek Libyni. Jeho manželka Terezie byla dědičkou Bretfeldovského paláce v Praze.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat