Otevřít hlavní menu

Rabštejn nad Střelou (hrad)

kulturní památka České republiky v obci Manětín

Rabštejn nad Střelou je hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném historickém městečkuManětínaokrese Plzeň-sever. Založen byl Oldřichem Pluhem z Rabštejna ve třicátých letech čtrnáctého století. V dalších letech se mezi majiteli vystřídala řada šlechtických rodů a po určitou dobu patřil českým králům. Podobu středověkého gotického hradu výrazně ovlivnily vestavby klášterů a budovy barokního zámku. Celý areál je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Rabštejn nad Střelou
Letecký pohled na zámek
Letecký pohled na zámek
Základní informace
Sloh gotický, barokní
Výstavba 30. léta 14. století
Přestavba po roce 1357, po roce 1532, 1705
Stavebník Oldřich Pluh z Rabštejna
Další majitelé Pluhové z Rabštejna
Lucemburkové
páni z Hořovic
Plavenští z Plavna
Caltové z Kamenné Hory
páni z Gutštejna
Jagellonci
Šlikové
Švamberkové
Habsburkové
Kokořovcové z Kokořova
Libštejnští z Kolovrat
páni z Meggau
Pöttingové
Černínové z Chudenic
Kolowrat-Krakowští
Lažanští z Bukové
Poloha
Adresa Rabštejn nad Střelou 2, Manětín, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Rabštejn nad Střelou
Rabštejn nad Střelou
Další informace
Rejstříkové číslo památky 30582/4-1546 (PkMISSezObr)
Web www.rabstejn-svatby.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

HradEditovat

První písemná zmínka o Rabštejně pochází z roku 1269, kdy byl v držení Milhosticů. Hrad s městečkem založil ve třicátých letech čtrnáctého století Oldřich Pluh z Rabštejna. Jeho synové Oldřich, Hynek, Jan a Smil Pluhové z Rabštejna[2] se postavili proti císaři Karlovi IV., který v roce 1357 hrad oblehl. Bratři Pluhové se vzdali a hrad prodali císaři za 3000 kop míšeňských grošů prodali.[3]

Karel IV. nejspíše založil systém manství, ke kterému patřily vesnice Vysočany a dvory v Mezí a zaniklém Čihanově. Panovník na hradě často pobýval a roku 1367[4] výnosy z něj daroval své manželce Elišce Pomořanské.[3] Rabštejnský purkrabí Jindřich z Rabštejna připomínaný roku 1360[4] je považován za zakladatele sousedního hradu Sychrova.[5]

V roce 1397 král Václav IV. Rabštejn zastavil Beneši Čertovi z Hořovic za 1600 kop českých grošů. V roce 1419 se hradu zmocnil Jindřich I. z Plavna, který nejprve stál na straně husitů, ale posléze se obrátil proti nim. Kdy se hrad vrátil do majetku potomků Beneše Čerta, není známo, nicméně v roce 1428 se uvádí jako majetek bratrů Buška a Jana Calty z Kamenné Hory. Po Buškově smrti v roce 1433 na hradě vládl jako poručník za nezletilého Jana Caltu Burian z Gutštejna. Po Janově smrti v roce 1464 se jako poručník jeho nezletilých dcer ujal správy panství Burian mladší z Gutštejna. K její správě však patrně neměl oprávnění, a proto se dostal do sporu s králem Jiřím z Poděbrad a stal se členem Jednoty zelenohorské. V roce 1483 nechal u hradu postavit klášter karmelitánů, který ale v roce 1532 rabštejnští měšťané vypálili.[3]

 
Torzo věže a čelního opevnění
 
Gotická budova v jihovýchodním cípu hradního areálu

V roce 1494 se správy hradu ujal Burianův syn Kryštof z Gutštejna, který se dostal do sporu se Šliky. Jelikož se nedostavil k zemskému soudu, byl odsouzen ke ztrátě hrdla, cti i statků. V roce 1509 proti němu vytáhl král Vladislav II. Jagellonský. Kryštofově žádosti o milost král vyhověl, ale Kryštof musel za trest vydat Točník, Žebrák, Příbram a Rabštejn. Už v roce 1518 hrad od krále Ludvíka Jagellonského získali do zástavy Šlikové. Jako sídlo si jej vybral Lorenc Šlik, který nechal hrad opravit. Po požáru v roce 1532 proběhla další obnova, a přibyla nová stavení. Lorenc však pro dluhy musel rabštejnské panství prodat svému bratrovi Jeronýmu Šlikovi. Ten se v roce 1547 zúčastnil stavovského odboje proti králi Ferdinandovi I. Za to byl potrestán ztrátou Lokte, po které se přestěhoval na Rabštejn, ke kterému přikoupil Manětín. V roce 1556 vše zdědil Jáchym Šlik, nicméně panství měl nadále pouze v zástavě a jeho majitelem zůstával král. Jáchymovi snahy o převedení panství do osobního vlastnictví neuspěly. V roce 1564 se Rabštejn dostal do majetku pánů ze Švamberka, ale ti jej již v roce 1574 postoupili Šebestiánu Šlikovi. O tři roky později Šebestián Šlik vyměnil Rabštejn za Bečov nad Teplou s císařem Rudolfem II. Od císaře v roce 1578 Rabštejn odkoupili Jaroslav Libštejnský z Kolovrat a Jiřík Kokořovec na Štáhlavech a na Žluticích. Od roku 1584 pak byl zcela v držení Libštejnských z Kolovrat. V roce 1595 se statků ujal Jáchym Libštejnský, který pro účast na stavovském povstání přišel o třetinu majetku.[3]

Klášter a zámekEditovat

 
Průčelí barokního zámku

Během těchto období hrad zchátral a postupně se změnil ve zříceninu. V roce 1638 ho získal Leonard Helfried z Meggau, od jehož vnuček jej v roce 1665 koupil hrabě Jan Šebestián z Pöttingu, který nechal v roce 1666 údajně[6] na místě zaniklého karmelitánského kláštera postavit servitský klášter s kostelem Sedmibolestné Panny Marie připisovaným Anselmu Luragovi. K dalšímu rozvoji sídla došlo až v roce 1705, kdy František Karel z Pöttingu přestavil starý hrad na barokní zámek. V roce 1714 zámek za 216 000 zlatých odkoupil František Josef Černín, po jehož smrti jej v roce 1733 získala Anna Barbora Krakovská z Kolovrat, rozená Michnová z Vacínova. Od ní jej v roce 1748 získal Maxmilián Václav Lažanský z Bukové. V držení Lažanských zůstal do roku 1945, kdy jim byl zkonfiskován.[3]

Stavební podobaEditovat

HradEditovat

Hrad stál na výrazné ostrožně obtékané řekou Střelou. Jeho rozsáhlý areál na západní straně vymezovala přírodní rozsedlina, která plnila funkci šíjového příkopu a kterou vede silnice do Manětína. Podobu středověkého hradu ani jeho komunikační schéma neznáme, protože byly výrazně změněny mladšími stavbami. Lze však předpokládat, že v západní části vícedílného areálu se nacházelo předhradí, zatímco v nejlépe chráněné východní části stálo hradní jádro, které patřilo k hradům bergfritového typu. Existence okrouhlého bergfritu je doložena na kresbě z roku 1470 a na rytině z roku 1712 od P. M. Vogta.[6] Z opevnění původního hradu byl také výkopem doložen zasypaný příkop a zeď, které probíhaly v prostoru zahrady před zámkem od odskoku terasy k severozápadnímu nároží konírny.[7][8]

Nejvýraznějším zbytkem gotického hradu je torzo druhé okrouhlé věže a plášťové hradby v čele areálu. Věž původně vybavená ochozem s cimbuřím stála v plné výšce až do roku 1819, kdy se zřítila. Její pozůstatek dosahuje pouze úrovně přízemí. Důvodem její stavby bylo založení výše položeného hradu Sychrova. Věž vyrovnala výškový rozdíl a umožňovala kontrolu sousedního hradu.[6] Další gotické budovy se dochovaly v úrovních suterénu a přízemí v jihovýchodním cípu areálu. Tvoří jižní stranu posledního nádvoří a napojují se na jihozápadní nároží barokního zámku.[9]

ZámekEditovat

V suterénu zámku s několika valeně zaklenutými místnostmi se dochovalo renesanční zdivo.[9] Barokní jednopatrová budova s podstřešním polopatrem má obdélný půdorys, k jehož východní straně šikmě přiléhá krátké boční křídlo.[9][10] Fasády jsou členěné pouze mezipatrovými římsami a okny, která jsou v první patře zdobená barokně zalamovanými římsami. Okna v polopatře jsou po obou stranách zdůrazněna konzolovitě zakončenými pilířky. Dovnitř se vchází portálem, ke kterému vede krátké dvouramenné schodiště.[10]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-30]. Identifikátor záznamu 142034 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Rabštein hrad, s. 138. Dále jen Sedláček 2000. 
  3. a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Rabštejn nad Střelou – zámek, s. 285. 
  4. a b Sedláček 2000, s. 139
  5. Durdík 2002, s. 533
  6. a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Rabštejn nad Střelou, s. 468–469. Dále jen Durdík 2002. 
  7. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002. 140 s. ISBN 80-7277-114-0. Heslo Rabštejn nad Střelou, s. 83. 
  8. PRAŽÁKOVÁ, Hana. Zámek v Rabštejně se vrací do své historie. Plzeňský deník. 2015-02-06. Dostupné online [cit. 2018-07-30]. (česky) 
  9. a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha: Libri, 2005. 164 s. ISBN 80-7277-262-7. Heslo Rabštejn nad Střelou, s. 90. 
  10. a b Umělecké památky Čech. P/Š. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Rabštejn nad Střelou, s. 197. 

LiteraturaEditovat

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Rabštein hrad, s. 137–142. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat