Wikipedie

Pomník svatého Václava

socha od Josefa Václava Myslbeka na Václavském náměstí
Tento článek je o dnešním pomníku na Václavském náměstí. O barokním pomníku pojednává článek Pomník svatého Václava (Vyšehrad).
Na tento článek je přesměrováno heslo Socha svatého Václava. Další významy jsou uvedeny na stránce Socha svatého Václava (rozcestník).

Pomník svatého Václava na Václavském náměstí v Praze patří mezi nejznámější sochařská díla v Česku. Jeho autorem je nejvýznamnější český sochař přelomu 19. a 20. století, představitel monumentálního realismu a zakladatel novodobého českého sochařství Josef Václav Myslbek, který na něm pracoval více než třicet let. Spoluautory sousoší byli architekt Alois Dryák (architektonická úprava) a sochař Celda Klouček (ornamentální výzdoba).

Pomník svatého Václava
Sousoší svatého Václava a národních patronů
Sousoší svatého Václava a národních patronů
Základní údaje
AutorJosef Václav Myslbek
Rok vzniku1912
1911
Kód památky39814/1-1042 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Popis
Výška170 cm
Materiálbronz
kámen
Umístění
UmístěníVáclavské náměstí
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°4′47,21″ s. š., 14°25′47,03″ v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:

Sousoší je nejen symbolem české státnosti, ale též jakýmsi imperativně zdviženým prstem, ukazujícím na nezbytnost uchovávání základních kulturních a duchovních hodnot národa.

HistorieEditovat

Poté, co byla v roce 1879 barokní jezdecká socha sv. Václava přenesena na Vyšehrad, vznikla potřeba vytvořit novou a moderněji pojatou sochu tohoto významného světce. Soutěž na vytvoření nové jezdecké sochy svatého Václava byla vypsána v lednu 1894 a zúčastnilo se jí osm sochařů. Výběrové řízení bylo přístupné jen umělcům, kteří se v Čechách narodili nebo zde žili. První cena nakonec nebyla v soutěži vůbec udělena a druhou cenu si rozdělil Josef Václav Myslbek a Bohuslav Schnirch. Oba však byli vyzváni k tomu, aby svá díla ještě vylepšili a upravili. Bohuslav Schnirch pojal jezdeckou sochu svatého Václava jako sochu světce, jedoucího na koni a žehnajícího davům, s výrazným praporcem s Mariánským obrazem (Paladiem země České).

 
Nerealizovaný Schnirchův návrh

Myslbek naopak zvolil netradiční podobu svatého Václava jako bojovníka. Po vzrušených diskusích v kruzích odborné i laické veřejnosti, a také v kruzích politických, byla nakonec zakázka zadána Myslbekovi. Původní model byl následně mnohokrát změněn a časem byla jezdecká socha svatého Václava na modelu doplněna ještě čtyřmi sochami stojících světců. Původně se mělo jednat o sv. Ludmilu, sv. Prokopa, sv. Vojtěcha a sv. Ivana. Socha sv. Ivana byla nakonec nahrazena sochou sv. Anežky. Socha sv. Vojtěcha měla v prvních plánech stát na čelní straně podstavce, ale jelikož není dokonale provedena (při bližším pohledu soše jakoby chybí jedna noha) byla umístěna dozadu a v popředí se ocitla socha sv. Prokopa. Při tvorbě hlavní části pomníku se Myslbek inspiroval svatováclavským pokladem – přilbou, mečem a drátěnou košilí. Velkou pozornost věnoval také podobám tváří všech světců, např. sv. Vojtěch má tvář arcibiskupa Františka Schönborna a sv. Prokop zase tvář samotného J. V. Myslbeka. Modelem pro sochu koně se stal černý sedmiletý hřebec Ardo z oldenburského plemene[1], patřící armádě. Kromě architekta Aloise Dryáka se na konečné podobě pomníku podílel ještě Celda Klouček (architektonický dekor na soklu). Do bronzu pomník odlila firma Bendelmayer.

Památková ochranaEditovat

Pomník svatého Václava je česká kulturní památka evidovaná v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem 39814/1-1042 a od roku 1995 též Národní kulturní památka pod rejstříkovým číslem 176.[2]

Časový postup instalace pomníkuEditovat

 
Dokončování a cizelace, 1905
 
J. V. Myslbek při práci na zpodobnění koně sv. Václava

Ještě v roce 1908 tisk konstatoval, že pomník je sice hotov, ale o jeho umístění se stále diskutuje. Podstavec pomníku byl dokončen v roce 1911,[3] k odstraňování lešení okolo nově instalovaného pomníku došlo v roce 1912.[4]

Pomník byl oficiálně odhalen v roce 1913, i když ještě nebyla dokončena právě socha sv. Vojtěcha.

Poslední socha sousoší - socha sv. Vojtěcha - byla na své místo vztyčena až v květnu 1925.[5]

Roku 1919 byl před pomníkem instalován pomník padlým ve válce.[6]

Letopočet 28. 10. 1918, zasazený do dlažby před pomníkem, byl odhalen 27. října 1935. Ozdobný bronzový řetěz kolem pomníku byl instalován v roce 1979 a vyhotovil ho akademický sochař Zdeněk Kolářský.

K 28. říjnu 2005 bylo dokončeno dvouleté restaurování pomníku, prováděné akademickým sochařem Andrejem Šumberou a René Šefrem ve spolupráci s odbornými pracovišti památkové péče a s firmou Olympus (kamerové sondy uvnitř sochy).[7]

Popis sousošíEditovat

 
Detail jezdecké sochy svatého Václava

Celý monument tvoří realistické bronzové[8] sousoší patronů české země na leštěném žulovém[9] podstavci, jemuž vévodí vyvýšená jezdecká socha svatého Václava.

Horní část se skládá z mohutného kamenného kvádrového podstavce na němž je umístěn zvýšený bronzový základ se sochou koně a samotnou sochou svatého Václava v plné zbroji sedící na něm.

Na horním obvodu podstavce sochy je z kamene vystupující bronzový nápis SVATÝ VÁCLAVE VÉVODO ČESKÉ ZEMĚ KNÍŽE NÁŠ NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM.[p 1] Ze základu sochy s čelním erbem a jemným zdobením po obvodu horní části se zvedá socha koně, jež se v klidné chůzi dotýká podstavce jen dvěma nohama. Socha svatého Václava, pevně sedící, je v helmici, drátěné košili s opásáním, dlouhým splývajícím pláštěm a nohama zaklesnutýma v třmenech sedla. Socha třímá v pravé ruce dlouhé kopí s obdélníkovou zástavou a na hrudi má rovnoramenný kříž.

Spodní část se skládá ze širšího společného základního soklu, ze kterého, v zákrytu s jeho rohy, ční stojící sochy čtyř českých světců úhlopříčně ke všem rohům kvádru jezdecké sochy na mírně vyvýšených samostatných pilířích, spojených širokou bronzovou lištou se zdobením mezi sokly. Sochy modlících se světců jsou s mírně skloněnými hlavami a předměty k nim patřícími. Při čelním pohledu je vlevo socha sv. Ludmily (s pravou rukou držící rozečtenou knihu a levou držíci na hrudi smotaný závoj obvázaný kolem krku[3]), vpravo sv. Prokopa (v mnišském s knihou v rukou a tonzurou[1]), vlevo vzadu sv. Anežky České (s korunou na kápi a rukama v modlitbě[7]) a vpravo vzadu sv. Vojtěcha (v biskupském obleku s mitrou, žehnající pravicí a s berlou a knihou v levé ruce[5]). Ve všech případech lze knihy považovat za Bible.

Okolí pomníku je tvořeno podnožím ze žuly s jednoduchými přístupovými schody k přední patě pomníku a v elipse vyvýšeným chodníkem orámovaným na sloupcích bronzovými ozdobnými řetězy s lipovými trojlisty. Na chodníku před pomníkem se nalézá datum: 28. X. 1918. Pomník se nachází v horní části náměstí v podélné ose s čelem odvráceným od blízké budovy Národního muzea ke spodní straně náměstí, a to na severozápad.

Tmavozelené sochy v nadživotní velikosti shlížejí se silnou převahou na pozorovatele přes zdánlivý poklid gest. Kamenné části tvoří tmavě hnědá žula se šedivým zabarvením a rozděluje pomník do několika horizontálních vrstev. Celé sousoší měří na výšku i s Václavovým kopím 7,2 metru. Sochy světců ve spodní části měří okolo 3 m a vlastní socha sv. Václava váží něco kolem 5,5 tuny.[10]

UmístěníEditovat

Původně měla být socha umístěna na rampě budovy Národního muzea, proti čemuž J. V. Myslbek protestoval a odborná veřejnost mu nakonec dala za pravdu. Dílo je tak umístěno na vrcholu otevřeného prostoru protáhlého obdélníku náměstí, jehož horní stranu tvoří impozantní budova Národní muzea. Tím bylo docíleno velmi působivé kombinace, která vyvolává jak pocit přirozené sounáležitosti obou jeho hlavních prvků, tak vizuální potenciaci dojmu ve smyslu jejich dominantního postavení ve struktuře k nim postupně se zvedajícího prostoru náměstí.

Společenský a historický významEditovat

Socha sv. Václava je nejen urbanisticky významnou dominantou města – je také jeho přirozeným středem, který je oblíben nejen jeho obyvateli jako nejčastější místo setkání lidí, a to jak ryze soukromým (neformálně si dávají sraz pod ocasem, pod koněm), tak těm, která jsou určena k hromadným manifestacím nejrůznějšího druhu. V prostoru před sousoším probíhají často veřejné demonstrace nejrůznějších společenských a politických hnutí či aktivit, např.:

Inspirace v uměníEditovat

Sochař David Černý vytvořil parodickou parafrázi sochy Kůň z roku 1999, která visí v pasáži paláce Lucerna.[11]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. ↑ Na pomníku – stejně jako na kovové dvacetikoruně – je verze s nápisem "nám i budoucím", která je považována na původnější (viz článek v časopisu Naše řeč). Známější je ovšem verze s "ni".

ReferenceEditovat

  1. ↑ a b LAB.SNG. Josef Václav Myslbek - Hřebec Ardo. Web umenia [online]. [cit. 2021-07-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ Monumnet.npu.cz [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Pomník sv. Václava na Václavském náměstí v Praze. Národní listy. 8. 7. 1911, s. 2. Dostupné online. 
  4. ↑ Dr. Jan Řehulka: Myslbekův pomník svatého Václava. Národní politika. 29. 6. 1912, s. 4. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Dokončení pomníku knížete Václava v Praze. Lidové noviny. 19. 5. 1925, s. 5. Dostupné online. 
  6. ↑ historické fotografie Český svět, 7.11.1919
  7. ↑ a b Pomníky a sochy [online]. Pražská informační služba [cit. 2011-11-20]. Odstavec Sv. Václav. Dostupné online. 
  8. ↑ WWW.FG.CZ, 2022, FG Forrest, a s. Socha sv. Václava. Prague.eu [online]. [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. 
  9. ↑ ČTK, Redakce /. Odborníci zkoumali podstavec sochy sv. Václava. Škodí mu i svíčky při pietě. Pražský deník. 2018-10-25. Dostupné online [cit. 2022-06-14]. 
  10. ↑ Kolik postav najdete na pomníku svatého Václava?. Rádio DAB Praha [online]. 2019-01-24 [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. 
  11. ↑ Kůň [online]. Databáze Artlist [cit. 2020-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-11-19. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pomník_svatého_Václava&oldid=22440816“