Connecticut Open

Connecticut Open byl profesionální tenisový turnaj žen hraný každoročně v rámci WTA Tour v connecticutakém New Havenu. Mezi roky 2009–2018 patřil do kategorie WTA Premier. Dějištěm se stal areál Cullman-Heyman Tennis Center, obsahující otevřené dvorce s tvrdým povrchem DecoTurf. Turnaj byl součástí severoamerického turné US Open Series, desetidílného cyklu hraného během šesti letních týdnů s vrcholem na US Open.

Connecticut Open
Vítězka dvouhry 2011 Caroline Wozniacká
Založeno	1948
Ukončeno	2019
Místo	New Haven, Connecticut Spojené státy americké Spojené státy americké
Dějiště	Cullman-Heyman Tennis Center
Souřadnice	41°18′30″ s. š., 72°57′26″ z. d.
Povrch	tvrdý – DecoTurf / venku
Období	srpen
ATP World Tour
1990–1997	ATP World Series
1998–2008	ATP International Series
2009–2010	ATP World Tour 250
Soutěže	48 dvouhra (32 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace	750 000 USD
WTA Tour
1988–1989	Tier IV
1990–1994	Tier III
1997–2008	WTA Tier II
2009–2018	Premier
Soutěže	30 dvouhra (48 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace	799 000 USD
www.ctopen.org Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petra Cetkovská, finalistka dvouhry 2011

Italka Sara Erraniová, 2011

V letech 2005–2010 existoval pod názvem Pilot Pen Tennis. V období 1990–2010 obsahoval také mužskou část organizovanou Asociací tenisových profesionálů (ATP). Muži hráli v kategorii ATP World Tour 250, zatímco ženská polovina náležela do kategorie WTA Premier. Smíšená akce skončila v roce 2011, kdy se mužský turnaj odtrhl a přemístil do Winston-Salemu. Přes jeho existující historii byl ze strany ATP oficiálně prohlášen za novou událost okruhu. V období 2011–2013 ženská část nesla pojmenování New Haven Open at Yale. V sezónách 2014–2018 pak probíhala pod názvem Connecticut Open.

V únoru 2019 organizátoři oznámili zrušení turnaje z důvodu nezajištění finanční podpory. V kategorii Premier byl do kalendáře okruhu 2019 dodatečně zařazen zářijový Zhengzhou Open v čínském Čeng-čou s milionovou dotací, jakožto zahajovací turnaj čínské túry.

Historie

Turnaj byl založen v roce 1948 jako ženské mistrovství Spojených států (U.S. Women's Hardcourt Championships). V následujících dvaceti letech se hrál postupně ve více areálech Spojených států: v kalifornských San Franciscu, Berkeley), utažském Salt Lake City, washingtonském Seattlu, kalifornských La Jolle a San Diegu, v coloradském Denveru a kalifornském Sacramentu. Mezi vítězky této uzavřené éry se zařadily Doris Hartová, Darlene Hardová, Nancy Richeyová, Rosemary Casalsová či Billie Jean Kingová. Turnaj byl pak v roce 1969 přerušen v souvislosti s nástupem otevřené éry tenisu.

V roce 1988 se Americká tenisová asociace (USTA) rozhodla turnaj obnovit a zařadila jej do kalendáře WTA Tour v kategorii Tier IV. Ročník 1988 se konal v texaském San Antoniu. V roce 1990 turnaj postoupil do kategorie Tier III a v letech 1997–2008 patřil do úrovně Tier II. V prvních letech po obnovení se mezi vítězky zařadily také hráčky, které se během kariéry staly světovými jedničkami: Steffi Grafová, Monika Selešová a Martina Navrátilová.

V roce 1993 se turnaj přestěhoval na dva roky na severovýchod Spojených států do Stratton Mountain ve Vermontu. V letech 1995 a 1996 se nehrál z důvodu kolize s Letními olympijskými hrami v Atlantě. Roku 1997 se opět vrátil, nejprve do Stone Mountain v Georgii a poté již do posledního místa konání v connecticutském New Havenu. V této fázi byl hrán pod sponzorským názvem Pilot Pen Tennis a v roce 2014 došlo k přejmenování na Connecticut Open. Od druhé poloviny 90. let dominovaly ve dvouhře Američanky Lindsay Davenportová a čtyřnásobná šampionka Venus Williamsová. V závěrečné fázi existence turnaje pak dánská čtyřnásobná vítězka Caroline Wozniacká a Češka Petra Kvitová, jež triumfovala třikrát.

Mužská část se v letech 1981 až 1989 hrála jako exhibice, v jejímž rámci se utkávali čtyři přední tenisté. Mezi jinými do soutěže nastoupili Ivan Lendl a v roce 1988 osmnáctiletý Andre Agassi. V sezóně 1990 turnaj, jenž probíhal v Jerichu na Long Islandu, oficiálně vstoupil do nově založeného okruhu ATP Tour. Získal název Norstar Bank Hamlet Challenge Cup. V období 1992–2000 se jmenoval Waldbaum's Hamlet Cup, v roce 2001 Hamlet Cup a od roku 2002 se konal jako TD Waterhouse Cup. Poté se přestěhoval do New Havenu.

Přehled finále

Dvouhra žen

Místo	rok	vítězka	finalistka	výsledek
San Francisco	1948	Gertrude Moranová	Virginia Wolfenden Kovacsová	2–6, 6–1, 6–2
	1949	Doris Hartová	Dorothy Head Knodeová	6–3, 6–4
Berkeley	1950	Patricia Canning Toddová	Magda Ruracová	6–2, 6–1
Salt Lake City	1951	Patricia Canning Toddová (2)	Anita Kanterová	6–1, 6–4
Seattle	1952	Mary Arnold Prentissová	Anita Kanterová	6–1, 8–6
Salt Like City	1953	Anita Kanterová	Joan Merciadisová	6–0, 6–4
	1954	Beverly Baker Fleitzová	Barbara Greenová	6–1, 6–3
La Jolla	1955	Miriam Arnoldová	Patricia Canning Toddová	6–0, 6–0
	1956	Nancy Chaffee Kinerová	Patricia Canning Toddová	6–4, 5–7, 7–5
	1957	Beverly Baker Fleitzová (2)	Miriam Arnoldová	6–1, 6–1
	1958	Beverly Baker Fleitzová (3)	Karen Hantzeová	6–1, 8–6
Denver	1959	Sandra Reynolds Priceová	Beverly Baker Fleitzová	6–3, 6–2
La Jolla	1960	Katherine D. Chabotová	Karen Hantzeová	4–6, 7–5, 7–5
	1961	Nancy Richeyová	Dottie Knodeová	6–1, 6–1
Seattle	1962	Carol Hanks Aucampová	Marilyn Montgomeryová	7–5, 6–3
La Jolla	1963	Darlene Hardová	Tory Fretzová	6–1, 8–6
Sacramento	1964	Kathy Harterová	Kathy Blakeová	6–1, 6–0
	1965	Rosemary Casalsová	Kathy Harterová	6–4, 4–6, 6–2
La Jolla	1966	Billie Jean Kingová	Patti Hogan Fordyceová	7–5, 6–0
Sacramento	1967	Jane Bartkowiczová	Valerie Ziegenfussová	6–4, 6–4
La Jolla	1968	Maryna Godwinová	Janet Newberryová	6–3, 8–6
Sacramento	1969	Eliza Pandeová	Kris Kemmerová	7–5, 6–4
	1970	turnaj se nekonal
	1987
San Antonio	1988	Steffi Grafová	Katerina Malejevová	6–4, 6–1
	1989	Steffi Grafová (2)	Ann Henrickssonová	6–1, 6–4
	1990	Monika Selešová	Manuela Malejevová	6–4, 6–3
	1991	Steffi Grafová (3)	Monika Selešová	6–4, 6–3
	1992	Martina Navrátilová	Nathalie Tauziatová	6–2, 6–1
Stratton Mountain	1993	Conchita Martínezová	Zina Garrisonová	6–3, 6–2
	1994	Conchita Martínezová (2)	Arantxa Sánchezová Vicariová	4–6, 6–3, 6–4
	1995	turnaj se nekonal
	1996
Stone Mt.	1997	Lindsay Davenportová	Sandrine Testudová	6–4, 6–1
New Haven	1998	Steffi Grafová	Jana Novotná	6–4, 6–1
	1999	Venus Williamsová	Lindsay Davenportová	6–2, 7–5
	2000	Venus Williamsová (2)	Monika Selešová	6–2, 6–4
	2001	Venus Williamsová (3)	Lindsay Davenportová	7–6(8–6), 6–4
	2002	Venus Williamsová (4)	Lindsay Davenportová	7–5, 6–0
	2003	Jennifer Capriatiová	Lindsay Davenportová	6–2, 4–0skreč
	2004	Jelena Bovinová	Nathalie Dechyová	6–2, 2–6, 7–5
	2005	Lindsay Davenportová (2)	Amélie Mauresmová	6–4, 6–4
	2006	Justine Heninová	Lindsay Davenportová	6–0, 1–0skreč
	2007	Světlana Kuzněcovová	Ágnes Szávayová	4–6, 3–0skreč
	2008	Caroline Wozniacká	Anna Čakvetadzeová	3–6, 6–4, 6–1
	2009	Caroline Wozniacká (2)	Jelena Vesninová	6–2, 6–4
	2010	Caroline Wozniacká (3)	Naděžda Petrovová	6–3, 3–6, 6–3
	2011	Caroline Wozniacká (4)	Petra Cetkovská	6–4, 6–1
	2012	Petra Kvitová	Maria Kirilenková	7–6(11–9), 7–5
	2013	Simona Halepová	Petra Kvitová	6–2, 6–2
	2014	Petra Kvitová (2)	Magdaléna Rybáriková	6–4, 6–2
	2015	Petra Kvitová (3)	Lucie Šafářová	6–7(6–8), 6–2, 6–2
	2016	Agnieszka Radwańská	Elina Svitolinová	6–1, 7–6(7–3)
	2017	Darja Gavrilovová	Dominika Cibulková	4–6, 6–3, 6–4
	2018	Aryna Sabalenková	Carla Suárezová Navarrová	6–1, 6–4

Čtyřhra žen

Místo	rok	vítězky	finalistky	výsledek
New Haven	2018	Andrea Sestini Hlaváčková Barbora Strýcová	Sie Su-wej Laura Siegemundová	6–4, 6–7(7–9), [10–4]
	2017	Gabriela Dabrowská Sü I-fan	Ashleigh Bartyová Casey Dellacquová	3–6, 6–3, [10–8]
	2016	Sania Mirzaová Monica Niculescuová	Kateryna Bondarenková Čuang Ťia-žung	7–5, 6–4
	2015	Julia Görgesová Lucie Hradecká	Čuang Ťia-žung Liang Čchen	6–3, 6–1
	2014	Andreja Klepačová Sílvia Soler Espinosová	Marina Erakovicová Arantxa Parra Santonjaová	7–5, 4–6, [10–7]
	2013	Sania Mirzaová Čeng Ťie	Anabel Medina Garriguesová Katarina Srebotniková	6–3, 6–4
	2012	Liezel Huberová Lisa Raymondová	Andrea Hlaváčková Lucie Hradecká	4–6, 6–0, [10–4]
	2011	Čuang Ťia-žung Olga Govorcovová	Sara Erraniová Roberta Vinciová	7–5, 6–2
	2010	Květa Peschkeová Katarina Srebotniková	Bethanie Mattek-Sandsová Meghann Shaughnessyová	7–5, 6–0
	2009	Nuria Llagostera Vivesová María José Martínez Sánchezová	Iveta Benešová Lucie Hradecká	6–2, 7–5
	2008	Květa Peschkeová Lisa Raymondová	Sorana Cîrsteaová Monica Niculescuová	4–6, 7–5, [10–7]
	2007	Sania Mirzaová Mara Santangelová	Cara Blacková Liezel Huberová	6–1, 6–2
	2006	Jen C’ Čeng Ťie	Lisa Raymondová Samantha Stosurová	6–4, 6–2
	2005	Lisa Raymondová Samantha Stosurová	Gisela Dulková Maria Kirilenková	6–2, 6–7(1–7), 6–1
	2004	Naděžda Petrovová Meghann Shaughnessyová	Martina Navrátilová Lisa Raymondová	6–1, 1–6, 7–6(7–4)
	2003	Virginia Ruano Pascualová Paola Suárezová	Alicia Moliková Magüi Sernaová	7–6(8–6), 6–3
	2001	Cara Blacková Jelena Lichovcevová	Jelena Dokićová Naděžda Petrovová	6–0, 3–6, 6–2
	2000	Julie Halard-Decugisová Ai Sugijamová	Virginia Ruano Pascualová Paola Suárezová	6–4, 5–7, 6–2
	1999	Lisa Raymondová Rennae Stubbsová	Jelena Lichovcevová Jana Novotná	7–6(7–1), 6–2
	1998	Alexandra Fusaiová Nathalie Tauziatová	Mariaan de Swardtová Jana Novotná	6–1, 6–0
Stone Mountain	1997	Nicole Arendtová Manon Bollegrafová	Alexandra Fusaiová Nathalie Tauziatová	6–7(5–7), 6–3, 6–2
	1995	turnaj se nekonal
	1996
Stratton Mountain	1994	Elizabeth Smylieová Pam Shriverová	Conchita Martínezová Arantxa Sánchezová Vicariová	7–6(7–4), 2–6, 7–5
	1993	Elizabeth Smylieová Helena Suková	Manuela Malejevová Mercedes Pazová	6–1, 6–2
San Antonio	1992	Martina Navrátilová Pam Shriverová	Patty Fendicková Andrea Strnadová	3–6, 6–2, 7–6(7–4)
	1991	Patty Fendicková Monika Selešová	Jill Hetheringtonová Kathy Rinaldiová	7–6(7–2), 6–2
	1990	Kathy Jordanová Elizabeth Smylieová	Gigi Fernándezová Robin Whiteová	7–5, 7–5
	1989	Katrina Adamsová Pam Shriverová	Patty Fendicková Jill Hetheringtonová	3–6, 6–1, 6–4
	1988	Lori McNeilová Helena Suková	Rosalyn Fairbanková Gretchen Magersová	6–3, 6–7(5–7), 6–2

Dvouhra mužů

Místo	rok	vítěz	finalista	výsledek
Long Island (exhibice)	1981	Brian Teacher	Yannick Noah	4–6, 6–3, 6–4
	1982	Gene Mayer	Johan Kriek	6–2, 6–3
	1983	Gene Mayer	Heinz Günthardt	6–7(9–11), 6–4, 6–0
	1984	Ivan Lendl	Andrés Gómez	6–2, 6–4
	1985	Ivan Lendl	Jimmy Connors	6–1, 6–3
	1986	Ivan Lendl	John McEnroe	6–2, 6–4
	1987	Jonas Svensson	David Pate	7–6, 3–6, 6–3
	1988	Andre Agassi	Yannick Noah	6–3, 0–6, 6–4
	1989	Ivan Lendl	Mikael Pernfors	4–6, 6–2, 6–4
Long Island	1990	Stefan Edberg	Goran Ivanišević	7–6, 6–3
	1991	Ivan Lendl	Stefan Edberg	6–3, 6–2
	1992	Petr Korda	Ivan Lendl	6–2, 6–2
	1993	Marc Rosset	Michael Chang	6–4, 3–6, 6–1
	1994	Jevgenij Kafelnikov	Cédric Pioline	5–7, 6–1, 6–2
	1995	Jevgenij Kafelnikov	Jan Siemerink	7–6(7–0), 6–2
	1996	Andrej Medveděv	Martin Damm	7–5, 6–3
	1997	Carlos Moyà	Patrick Rafter	6–4, 7–6(7–1)
	1998	Patrick Rafter	Félix Mantilla	7–6(7–3), 6–2
	1999	Magnus Norman	Àlex Corretja	7–6(7–4), 4–6, 6–3
	2000	Magnus Norman	Thomas Enqvist	6–3, 5–7, 7–5
	2001	Tommy Haas	Pete Sampras	6–3, 3–6, 6–2
	2002	Paradorn Srichaphan	Juan Ignacio Chela	5–7, 6–2, 6–2
	2003	Paradorn Srichaphan	James Blake	6–2, 6–4
	2004	Lleyton Hewitt	Luis Horna	6–3, 6–1
New Haven	2005	James Blake	Feliciano López	3–6, 7–5, 6–1
	2006	Nikolaj Davyděnko	Agustín Calleri	6–4, 6–3
	2007	James Blake	Mardy Fish	7–5, 6–4
	2008	Marin Čilić	Mardy Fish	6–4, 4–6, 6–2
	2009	Fernando Verdasco	Sam Querrey	6–4, 7–6(8–6)
	2010	Serhij Stachovskyj	Denis Istomin	3–6, 6–3, 6–4

Čtyřhra mužů

Místo	rok	vítězové	finalisté	výsledek
Long Island	1990	Guy Forget Jakob Hlasek	Udo Riglewski Michael Stich	2–6, 6–3, 6–4
	1991	Eric Jelen Carl-Uwe Steeb	Doug Flach Diego Nargiso	0–6, 6–4, 7–6
	1992	Francisco Montana Greg Van Emburgh	Gianluca Pozzi Olli Rahnasto	6–4, 6–2
	1993	Marc-Kevin Goellner David Prinosil	Arnaud Boetsch Olivier Delaître	6–7, 7–5, 6–2
	1994	Olivier Delaître Guy Forget	Andrew Florent Mark Petchey	6–4, 7–6
	1995	Cyril Suk Daniel Vacek	Rick Leach Scott Melville	5–7, 7–6, 7–6
	1996	Luke Jensen Murphy Jensen	Hendrik Dreekmann Alexandr Volkov	6–3, 7–6
	1997	Marcos Ondruska David Prinosil	Mark Keil T. J. Middleton	6–4, 6–4
	1998	Julian Alonso Javier Sánchez	Brandon Coupe Dave Randall	6–4, 6–4
	1999	Olivier Delaître Fabrice Santoro	Jan-Michael Gambill Scott Humphries	7–5, 6–4
	2000	Jonathan Stark Kevin Ullyett	Jan-Michael Gambill Scott Humphries	6–4, 6–4
	2001	Jonathan Stark Kevin Ullyett	Leoš Friedl Radek Štěpánek	6–1, 6–4
	2002	Maheš Bhúpatí Mike Bryan	Petr Pála Pavel Vízner	6–3, 6–4
	2003	Robbie Koenig Martín Rodríguez	Martin Damm Cyril Suk	6–3, 7–6
	2004	Antony Dupuis Michaël Llodra	Yves Allegro Michael Kohlmann	6–2, 6–4
New Haven	2005	Gastón Etlis Martín Rodríguez	Rajeev Ram Bobby Reynolds	6–4, 6–3
	2006	Jonatan Erlich Andy Ram	Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski	6–3, 6–3
	2007	Maheš Bhúpatí Nenad Zimonjić	Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski	6–3, 6–3
	2008	Marcelo Melo André Sá	Maheš Bhúpatí Mark Knowles	7–5, 6–2
	2009	Julian Knowle Jürgen Melzer	Bruno Soares Kevin Ullyett	6–4, 7–6(7–3)
	2010	Robert Lindstedt Horia Tecău	Rohan Bopanna Ajsám Kúreší	6–4, 7–5

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pilot Pen Tennis na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Connecticut Open – oficiální stránky (anglicky)

Portály: Tenis | Sport