Otevřít hlavní menu

Pavlovské mokřady

přírodní rezervace v Česku

Pavlovské mokřady je přírodní rezervace ev. č. 1064 severně od osady Pavlov, části obce Benešov v okrese Blansko. Oblast spravuje AOPK KS Brno. Lokalita patří do přírodní parku Řehořkovo Kořenecko.

Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Pavlovské mokřady
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Pavlovské mokřady
Pavlovské mokřady
Základní informace
Vyhlášení 14. dubna 1988
Vyhlásil Krajský úřad Jihomoravského kraje
Nadm. výška 630 - 700[1] m n. m.
Rozloha 125,3983 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Blansko
Umístění Benešov
Souřadnice
Pavlovské mokřady
Pavlovské mokřady
Další informace
Kód 1064
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

Důvodem ochrany je rašeliniště přechodového až vrchovištního typu jako jediná lokalita v rámci geomorfologického celku Drahanské vrchoviny.

FlóraEditovat

FaunaEditovat

Z živočišné říše na se v lokalitě nachází zmije obecná, čolek horský, linduška luční nebo bekasina otavní.[1]

HistorieEditovat

 
Tůň vzniklá těžbou rašeliny

V dávnější minulosti byla luka odvodňována pouze mělkými příkopy.[1] K prvním závažnějším zásahům došlo v letech 1941 a 1942, kdy byla oblast odvodněna melioračními rýhami.[1]

Velké škody napáchaly odvodňovací práce z let 1959 - 1961, kdy byly meliorační rýhy značně prohloubeny a ve velkém těžena rašelina.[1]

K vyhlášení přírodní památky došlo roku 1988, k jejímu přehlášení o osm let později.[1]

Historie výzkumuEditovat

Roku 1946 vyšla první zpráva zabývající se botanickým průzkumem lokality od jevíčského učitele Františka Továrka.[2] O dvacet let později vyšla práce Zbyška Továrka zabývající se komplexem rašelinných luk u Pavlova v časopise Malá Haná.[2]

Ve své diplomové práci popsal lokalitu roku 1957 Vladimír Řehořek.[2]

Oblast zkoumali pro potřeby ochrany přírody v roce 1960 Vladislav Kavka a Vladimír Souček.[2]

V letech 1981 a 1982 prováděl biogeografický průzkum Jan Lacina pro potřeby místního JZD Skály.[2]

Inventarizační průzkum a podrobné zpracování lokality pak provedla Jitka Svobodová v roce 1989.[2]

GeologieEditovat

Podloží tvoří kulmské droby a slepence, nad nimi se vyvinuly organozemní gleje a v souvislosti s rašelinným procesem i organozemní gleje, v úbočích přecházejících do pseudoglejí a pseudoglejových kambizemí.[1]

VodstvoEditovat

 
Nově budovaný rybník

Celou oblast odvodňuje říčka Bělá, která protéká jen pár set metrů jižně od chráněného území a pak jim protéká. V lokalitě svou vodou zásobuje několik rybníků a tůní, které vznikly při těžbě rašeliny[2]. Celá oblast je silně podmáčená, neboť jde o pramennou lokalitu Bělé.[1]

Kvůli vysychání oblasti byly v roce 2015 provedeny záchranné práce, v rámci kterých byl odbahněn Červený rybník a postaven nový, dvouhektarový rybník.[3]

V lokalitě se nacházejí rašeliniště.[1]

OdkazyEditovat

FotogalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j k LACINA, J.; MLATEČEK, F. Přírodní poměry Boskovicka. Příprava vydání Skořepa H. a kol.. Svazek 1.. Boskovice: Muzeum Boskovicka, 2008. Kapitola Chráněná území a další ekologicky významné lokality. 
  2. a b c d e f g VANĚREK, Jiří. Blízké okolí [online]. © 2017 [cit. 2017-01-19]. Dostupné online. (čeština) 
  3. HRUŠKA, Radim. Záchrana mokřadu: Dvouhektarový rybník je téměř hotov [online]. 11.8.2015 [cit. 2017-01-19]. Dostupné online. (čeština) 

Externí odkazyEditovat