Vrba pětimužná

druh rostliny

Vrba pětimužná (Salix pentandra) je poměrně vzrůstný druh širokého rodu vrba. V České republice se vyskytuje regionálně a obvykle jen v podhůří a nižších polohách hor. Jako důsledek meliorací a vápnění luk a pastvin se její přirozený výskyt stále snižuje a vrba pětimužná se stává se vzácnou. V „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky: třetí vydání“ je řazena mezi potenciálně ohrožené druhy žádající si další pozornost (C4a).[2][3][4]

Jak číst taxoboxVrba pětimužná
alternativní popis obrázku chybí
Vrba pětimužná (Salix pentandra)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmalpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleďvrbovité (Salicaceae)
Rodvrba (Salix)
Binomické jméno
Salix pentandra
L., 1753
Synonyma
  • Pleiarina pentandra
  • Salix laurifolia
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Větévka samičí rostliny

RozšířeníEditovat

Druh se vyskytuje na rozlehlém areálu rozkládajícím se od Velké Británie a francouzských Alp přes západní Sibiř až do Střední Asie. Mimo to má arely ve Francouzském středohoří, Pyrenejích, Apeninách a na Balkáně. Druhotně vyrůstá na severu Severní Ameriky.

V přírodě České republiky je roztroušeně rozšířena od termofytika po oreofytikum. Hojnější je v podhůří Šumavy a na Českomoravské vysočině, v moravských Karpatech se objevuje již skromněji; výskyt byl zjištěn do nadmořské výšky 1000 m.[2][4][5][6][7]


EkologieEditovat

Tento světlomilný a chladnomilný druh se nejčastěji vyskytuje v mokřadních olšinách a na bažinatých a rašelinných loukách, obvykle na kyselých půdách. Je diagnostickým druhem svazu „mokřadních vrbin“ Salicion cinereae.[2][5][8]

PopisEditovat

Rozložitý keř vysoký do 4 m nebo strom rostoucí do 6 až 10 m, má přímý kmen, vzpřímené větve a nepravidelně kulovitou korunou. Jeho kůra je zprvu šedivá a hladká, s věkem tmavne a je podélně zbrázděná. Letorosty jsou holé, červenohnědé a výrazně lesklé, kuželovité pupeny bývají velké asi 5 mm, drobné palisty brzy opadávají a mívají tvar vejčitý až kopinatý. Listy s rýhovanými řapíky jsou z jara lepivé, při rašení slabě načervenalé a na podzim žloutnou. Poměrně tuhé a lysé listové čepele bývají elipsovité až vejčitě kopinaté, 5 až 12 cm dlouhé a 2 až 4 cm široké a na bázi sbíhavé až okrouhlé. Po obvodě jsou jemně pilovité a zoubky mají zakončené žlázkou, na líci jsou leskle zelené, na rubu světlejší a mají síťovanou žilnatinu. Žloutnoucí listy, odlupovaná kůra i řezané dřevo vydává hořkomandlovou vůni, kterou způsobuje přítomnost éterických olejů.

Květy jsou seskupeny do převislých jehněd rostoucí na dlouhých stopkách. Tato květenství jsou široce válcovitá a na stopkách mají několik světle žlutých, opadavých, pilovitých listenů podobající se listům. Samčí jehnědy jsou zlatožluté, 2 až 7 cm dlouhé a mají květy s pěti až devíti tyčinkami s chlupatými nitkami a žlutými prašníky. Samičí jehnědy jsou kratší, žlutavě zelené, 1 až 6 cm dlouhé, husté a přetrvávají i přes zimu, jejich květy mají zelené, lysé semeníky na kratičkých stopkách a krátké čnělky s plochými bliznami. Květy rozkvétají v květnu a červnu, obvykle až po úplném vyrašení listů. Obsahují medové žlázky s nektarem a bývají opylovány hmyzem i větrem. Ploidie druhu 2n = 4x = 76.

Plod je nepukavá, 7 mm dlouhá tobolka s mnoha semenychmýrem. Zralá semena zůstávají v tobolce po celou zimu a uvolňují se až s příchodem jara.

Vrba pětimužná je asi velmi starý druh, má několik archaických znaků rodu, např. větší počet tyčinek a odstávající jehnědy, které ukazují na blízké fylogenetické vztahy s některými topoly. Díky těmto rozdílům je jen stěží zaměnitelná s jinými druhy vrb rostoucími v české přírodě.

Druhové jméno „pětimužná“ je odvozeno od nejmenšího počtu pěti tyčinek v květu.[2][4][5][6][7][8][9]

HybridizaceEditovat

Ke křížení dochází u tohoto druhu jen řídce, v Česku připadají do úvahy jen dva hybridy:

VyužitíEditovat

Pro svou vzácnost se ekonomicky nevyužívá, byť její kůra obsahuje salicylové deriváty vhodné k léčení při horečkám, revmatismu, neuralgií a při nemocech z nachlazení.[2][8]

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.2. 4. září 2021. Dostupné online. [cit. 2021-10-07]
  2. a b c d e f VAŠUT, Radim Jan; SOCHOR, Michal; HRONEŠ, Michal et al. Vrby České republiky [online]. Univerzita Palackého v Olomouci, rev. 09.2013 [cit. 2015-12-30]. Dostupné online. ISBN 978-80-244-4121-4. (česky) 
  3. a b DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 30.12.2015]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  4. a b c KĹČ, Vladimír. BOTANY.cz: Vrba pětimužná [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 31.05.2011 [cit. 2015-12-30]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b c HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Vrba pětimužná [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 29.10.2010 [cit. 2015-12-30]. Dostupné online. (česky) 
  6. a b ARGUS, George W. A Guide to the identification of Salix in Alaska, the Yukon Territory and adjacent regions [online]. Devonian Botanical Garden, Merrickville, Ontario, Canada, rev. 022.05.2004 [cit. 2015-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. (anglicky) 
  7. a b ARGUS, George W. A Guide to the identification of Salix in Alberta url = http://137.229.141.57/wp-content/uploads/2011/02/GuideSalixAB2008.pdf [online]. Devonian Botanical Garden, Merrickville, Ontario, Canada, rev. 2008 [cit. 2015-12-30]. (anglicky) 
  8. a b c Dendrologie.cz: Vrba pětimužná [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2015-12-30]. Dostupné online. (česky) 
  9. ARGUS, George W.; ECKENWALDER, James E.; KIGER, Robert W. Flora of North America: Salix pentandra [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat