Suchopýr úzkolistý

druh rostliny

Suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) je jednoděložná vytrvalá bylina z čeledi šáchorovité (Cyperaceae). Podobně jako ostatní zástupci rodu suchopýr, i tento druh se vyznačuje nápadnými chmýry, které vznikají přeměnou okvětí.[2]

Jak číst taxoboxSuchopýr úzkolistý
alternativní popis obrázku chybí
Květenství suchopýru úzkolistého
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádlipnicotvaré (Poales)
Čeleďšáchorovité (Cyperaceae)
Rodsuchopýr (Eriophorum)
Binomické jméno
Eriophorum angustifolium
Honck., 1782
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

 
Porost suchopýru úzkolistého

Je to 20–60 cm[2] (podle jiných zdrojů spíše 40–60 cm[3]) vysoká vytrvalá rostlina, která (na rozdíl např. od suchopýru širolistého[4]) téměř netvoří trsy.[3] Lodyha je v spodní částí oblá, v horní části tupě trojhranná.[2] Listy – široké pouhých několik milimetrů – vyrůstají ve spodní polovině lodyhy, jsou obvykle nazpět ohnuté[3] a mívají načervenalou prodlouženou špičku.[2] Květenství (kružel[2]) je obvykle tvořeno několika málo (maximálně cca pěti) klásky. Květy v kláscích mají dlouze chlupaté okvětí, které vytváří až čtyři centimetry dlouhé chmýry.[3]

RozšířeníEditovat

Jedná se o boreální druh s rozšířením v chladnějších oblastech celé severní polokoule. Vyskytuje se v celé Evropě, v Asii i v Severní Americe.[3] V Česku se vyskytuje od nížin až do nejvyšších poloh, ve vyšších polohách však je častější.[4] Ve střední Evropě vyhledává různé vlhké (např. rašelinné či slatinné) kyselé louky, rašeliniště a obecně mokřady.[2][3] Může vytvářet i velmi husté porosty plné „vatových“ květů.[3]

ReferenceEditovat

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.2. 4. září 2021. Dostupné online. [cit. 2021-10-06]
  2. a b c d e f Eriophorum angustifolium - suchopýr úzkolistý [online]. Botanika.wendys.cz. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g ERIOPHORUM ANGUSTIFOLIUM Honck. – suchopýr úzkolistý / páperník úzkolistý [online]. Botany.cz. Dostupné online. 
  4. a b KUBÁT, Karel. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5. S. 775. 

Externí odkazyEditovat