Suchopýr úzkolistý
Suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) je jednoděložná vytrvalá bylina z čeledi šáchorovité (Cyperaceae). Podobně jako ostatní zástupci rodu suchopýr, i tento druh se vyznačuje nápadnými chmýry, které vznikají přeměnou okvětí.[2]
Suchopýr úzkolistý | |
---|---|
Květenství suchopýru úzkolistého | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
Řád | lipnicotvaré (Poales) |
Čeleď | šáchorovité (Cyperaceae) |
Rod | suchopýr (Eriophorum) |
Binomické jméno | |
Eriophorum angustifolium Honck., 1782 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
editovatJe to 20–60 cm[2] (podle jiných zdrojů spíše 40–60 cm[3]) vysoká vytrvalá rostlina, která (na rozdíl např. od suchopýru širolistého[4]) téměř netvoří trsy.[3] Lodyha je v spodní částí oblá, v horní části tupě trojhranná.[2] Listy – široké pouhých několik milimetrů – vyrůstají ve spodní polovině lodyhy, jsou obvykle nazpět ohnuté[3] a mívají načervenalou prodlouženou špičku.[2] Květenství (kružel[2]) je obvykle tvořeno několika málo (maximálně cca pěti) klásky. Květy v kláscích mají dlouze chlupaté okvětí, které vytváří až čtyři centimetry dlouhé chmýry.[3]
Rozšíření
editovatJedná se o boreální druh s rozšířením v chladnějších oblastech celé severní polokoule. Vyskytuje se v celé Evropě, v Asii i v Severní Americe.[3] V Česku se vyskytuje od nížin až do nejvyšších poloh, ve vyšších polohách však je častější.[4] Ve střední Evropě vyhledává různé vlhké (např. rašelinné či slatinné) kyselé louky, rašeliniště a obecně mokřady.[2][3] Může vytvářet i velmi husté porosty plné „vatových“ květů.[3]
Reference
editovat- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b c d e f Eriophorum angustifolium - suchopýr úzkolistý [online]. Botanika.wendys.cz. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g ERIOPHORUM ANGUSTIFOLIUM Honck. – suchopýr úzkolistý / páperník úzkolistý [online]. Botany.cz. Dostupné online.
- ↑ a b KUBÁT, Karel. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5. S. 775.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu suchopýr úzkolistý na Wikimedia Commons
- Taxon Eriophorum angustifolium ve Wikidruzích