Palác Pena
Národní palác Pena (portugalsky: Palácio Nacional de Pena) je zámek z 19. století stojící na vrcholu kopce Pena nad portugalským městem Sintra. Za jasného dne je dobře vidět z Lisabonu a velké části jeho metropolitní oblasti. Je to národní památka a představuje jeden z hlavních projevů romantismu 19. století v Portugalsku a Evropě vůbec. Je na seznamu "sedmi divů Portugalska", který byl sestaven s podporou portugalského ministerstva kultury. V rámci položky "kulturní krajina Sintry" je součástí i Světového dědictví UNESCO. Palác je také používán prezidentem Portugalské republiky a dalšími vládními představitely pro reprezentační účely. Romantický eklekticismus paláce kombinuje novogotiku, novomanuelský sloh, novomaurský styl i novorenesanci.[1] Přítomny jsou také odkazy na další významné portugalské stavby minulosti, jako je Belémská věž.
| Palác Pena | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Sloh | neomanuelský styl, eklektismus a neomaurská architektura |
| Architekt | Wilhelm Ludwig von Eschwege |
| Výstavba | 1838 |
| Poloha | |
| Adresa | Sintra (Santa Maria e São Miguel, São Martinho e São Pedro de Penaferrim),  Portugalsko |
| Souřadnice | 38°47′16″ s. š., 9°23′26″ z. d. |
 | |
| Další informace | |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dějiny editovat
Stavební historie místa začala již ve středověku, kdy byla na vrcholu kopce nad Sintrou postavena kaple zasvěcená Panně Marii z Peny. Podle tradice došlo ke stavbě po tamním zjevení Panny Marie. V roce 1493 podnikl král Jan II. v doprovodu své manželky královny Eleonory z Viseu pouť na toto místo. Jeho nástupce, král Manuel I., si tuto svatyni také velmi oblíbil a nařídil na tomto místě postavit klášter, který byl darován řádu svatého Jeronýma (jeronimitům). Po staletí pak byla Pena malým, tichým místem pro meditaci, kde žilo maximálně osmnáct mnichů. V 18. století byl klášter zasažen bleskem a vyhořel. Ještě větší škody však způsobilo velké lisabonské zemětřesení z roku 1755, které jej proměnilo v ruiny. Nicméně kaple (a její sochy z mramoru a alabastru připisované Nicolau Chantereneovi) vyvázly bez významného poškození. Po dlouhá desetiletí zřícenina jen chátrala. Až v roce 1838 se král Ferdinand II. rozhodl přeměnit zbytky kláštera na palác, který by sloužil jako letní sídlo portugalské královské rodiny.[2] Zakázku na přestavbu v romantickém stylu dostal důlní inženýr a amatérský architekt Wilhelm Ludwig von Eschwege. Stavba probíhala v letech 1842 až 1854. Do výzdoby a symboliky zasáhli král Ferdinand i jeho žena královna Marie II. Král mimo jiné navrhl začlenění středověkých a islámských prvků a také navrhl zdobené okno pro hlavní průčelí (inspirované oknem kapitulní síně Kláštera Řádu Kristova v Tomaru). Po Ferdinandově smrti přešel palác do majetku jeho druhé manželky Elisy Henslerové, hraběnky z Edly. Ta pak prodala palác králi Ludvíkovi I., který ho tak získal zpět pro královskou rodinu. V roce 1889 jej koupil portugalský stát a po republikánské revoluci v roce 1910 byl klasifikován jako národní kulturní památka a přeměněn na muzeum. Poslední královna Portugalska, Amélie Orleánská, zde strávila poslední noc před odchodem do exilu. Palác se rychle stal jednou z nejnavštěvovanějších portugalských památek. V průběhu času původně červená a žlutá barva fasády vybledly a po mnoho let byl palác zcela šedý. Koncem 20. století byly ale, po jistých diskusích, obnoveny původní barvy.
Park editovat
Palác obklopuje lesnatý park rozkládající se na 200 hektarech nerovného terénu. Král Ferdinand II. nařídil, aby v něm byly vysazeny stromy z rozmanitých vzdálených zemí. Mezi ně patřily severoamerické sekvoje, cypřišky Lawsonovy, magnólie, zeravy, jinany, kryptomerie a široká škála kapradin a stromových kapradin z Austrálie a Nového Zélandu. Park je protkán labyrintovým systémem úzkých cest.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pena Palace na anglické Wikipedii.
- ↑ Palácio Nacional da Pena. VisitPortugal.com [online]. [cit. 2023-09-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TAURINO, João. Palácio Nacional da Pena. VisitSintra.travel [online]. [cit. 2023-09-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Pena na Wikimedia Commons
