Ferdinand II. Portugalský

portugalský král

Ferdinand II. Portugalský (29. říjen 1816 Vídeň15. prosinec 1885 Lisabon) byl rodem princ z dynastie Sachsen-Coburg-Gotha a v letech 18371853 portugalský král (spoluvládce) jako manžel královny Marie II. Pocházel z dynastie Wettinů a byl zakladatelem portugalské královské dynastie Braganza-Wettin.

Ferdinand II. Portugalský
Jure uxoris král Portugalska Algarve
portugalský princ
Portrét
Ferdinand II. král Portugalský na portrétu z roku 1845 (autorem portrétu je Ferdinand Krumholz)
král Portugalska Algarve
jure uxoris
Období16. září 183715. listopadu 1853
Spolu sMarie II.
PředchůdceMarie II.
NástupcePetr V.
Portugalský princ
Období9. dubna 183616. září 1837
PředchůdceAuguste de Beauharnais
NástupceStefanie Hohenzollern-Sigmaringen

Narození29. října 1816
Vídeň
Úmrtí15. prosince 1885 (69 let)
Lisabon
ManželkyMarie II. Portugalská
Elise Henslerová
PotomciPetr V. Portugalský
Ludvík I. Portugalský
Marie Portugalská
Jan Portugalský
Marie Anna Portugalská
Antonie Portugalská
Ferdinand Portugalský
August Portugalský
Leopold Portugalský
Marie da Glória Portugalská
Eugen Portugalský
DynastieSasko-Koburští a Gothajsko-Koháry
OtecFerdinand Sasko-Kobursko-Gothajský
MatkaMaria Antonia Koháry de Csábrág
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie editovat

Původ editovat

 
Ferdinand II. Portugalský v době svého sňatku v roce 1836

Ferdinand byl synem vévody Ferdinanda Saxe-Coburg-Gotha a jeho manželky princezny Marie Antonie Koháry de Scábrág. Ferdinand vyrůstal na několika místech. Byl synovcem belgického krále Leopolda I. a bratrancem jeho dětí Leopolda II. Belgického a mexické císařovny Charlotty. Byl rovněž bratrancem britské královny Viktorie a jejího manžela prince Alberta.

Jeho synovcem byl bulharský car Ferdinand I. Bulharský, nejmladší syn jeho mladšího bratra Augusta Sasko-Kobursko-Gothajského.

Manželství a potomci editovat

 
Královna Marie na portrétu z roku 1840

Dne 9. května 1836 se oženil s ovdovělou portugalskou královnou Marií II., dcerou krále Petra IV./císaře Petra I., jejímž byl druhým manželem. Manželství aranžoval Ferdinandův strýc, belgický král Leopold I. Podle manželské smlouvy dostal Ferdinand titul „Královská Výsost“ a predikát „vévoda z Braganzy“, po narození následníka trůnu pak byl prohlášen králem.

Jejich manželství znamenalo vznik nové dynastie Braganza-Sachsen-Coburg-Gotha, jež vládla v Portugalsku do roku 1910. Vzešlo z něj celkem 11 dětí, čtyři z nich však zemřely hned po narození. Tři jejich synové včetně nejstaršího, krále Petra V., podlehli choleře při epidemii v roce 1861:

Vláda editovat

Ferdinand byl již druhým manželem královny Marie II. Podle portugalských zákonů se mohl manžel vládnoucí královny stát králem až po narození dědice (to byl důvod, proč královnin první manžel Auguste, vévoda de Beauharnais jr., neměl titul krále). Po narození budoucího Petra V. byl Ferdinand prohlášen králem Ferdinandem II. jako spoluvládce své ženy.

Ačkoli to byla Marie, které vládnoucí moc patřila, společně byli dobrý „tým“ a společně řešili mnoho problémů. Král hrál velmi důležitou roli v portugalských politických dějinách, když vládl sám po dobu četných těhotenství své ženy.

Po smrti královny Marie editovat

 
Obraz psa, signovaný Ferdinandem II.

Královna Marie zemřela při porodu jejich posledního dítěte 15. listopadu roku 1853. Po její smrti byl Ferdinand v letech 18531855 regentem za svého nezletilého syna Petra V., kterému v okamžiku matčiny smrti bylo teprve 16 let. Po dosažení plnoletosti se Petr ujal vlády a Ferdinand se stáhl do ústraní a v politickém životě již nehrál žádnou roli. Věnoval se malířství a byl presidentem Královské akademii věd a umění. Roku 1862 odmítl nabídku řeckého trůnu. O šest let později byl kandidátem na španělský královský trůn, uprázdněný po svržení královny Isabely II. v roce 1868, ten však nakonec obsadil princ Amadeo Savojský, druhý syn italského krále Viktora Emanuela II. Roku 1869, šestnáct let po smrti své první manželky, královny Marie, uzavřel morganatický sňatek s operní zpěvačkou Elisou Hansler (1836—1929), jež byla povýšena do šlechtického stavu s titulem hraběnky de Edla. Z tohoto manželství se narodila dcera Alicie Sasko-Kobursko-Gothajsaká. Po Ferdinandově smrti 15. prosince roku 1885 zdědila Elise většinu jeho majetku.

K poslednímu odpočinku byl Ferdinand uložen po boku své první manželky, královny Marie II., v Panteónu dynastie Braganzů v kostele San Vicente de Fora v Lisabonu.

Vývod z předků editovat

 
 
 
 
 
František Josiáš Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 
 
 
 
Anna Žofie Schwarzbursko-Rudolstadtská
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Jindřich XXIX. Reuss Ebersdorf
 
 
Jindřich XXIV. Reuss Ebersdorf
 
 
 
 
 
 
Žofie Teodora z Castell-Remlingenu
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
 
 
 
 
Jiří August z Erbach-Schönbergu
 
 
Karolína Ernestýna z Erbach-Schönbergu
 
 
 
 
 
 
Ferdinanda Henrietta ze Stolberg-Gedernu
 
Ferdinand II. Portugalský
 
 
 
 
 
András Josef Koháry de Csábrág et Szitnya
 
 
Ignác Koháry de Csábrág et Szitnya
 
 
 
 
 
 
Margarethe Thavonat von Thavon
 
 
Ferenc Josef Koháry de Csábrág
 
 
 
 
 
 
Maximilian Guidobaldo Cavriani von Imena
 
 
Maria Gabriella von Cavriani
 
 
 
 
 
 
Marie Františka z Thurheimu
 
 
Maria Antonia Koháry de Csábrág
 
 
 
 
 
 
František Josef Jiří z Valdštejna-Vartenberka
 
 
Jiří Kristián z Valdštejna-Vartenberka
 
 
 
 
 
 
Marie Josefa Terezie z Trauttmansdorffu
 
 
Marie Antonie z Valdštejna-Vartenbergu
 
 
 
 
 
 
Antonín Corfitz z Ulfeldu
 
 
Anna Marie Korficová z Ulfeldtu
 
 
 
 
 
 
Marie Alžběta z Lobkovic
 

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferdinand II of Portugal na anglické Wikipedii.

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Předchůdce:
Marie II.
  Portugalský král
s Marií II.

18371853
  Nástupce:
Petr V.