Ferdinand II. Portugalský
Ferdinand II. Portugalský (29. říjen 1816 Vídeň – 15. prosinec 1885 Lisabon) byl rodem princ z dynastie Sachsen-Coburg-Gotha a v letech 1837–1853 portugalský král (spoluvládce) jako manžel královny Marie II. Pocházel z dynastie Wettinů a byl zakladatelem portugalské královské dynastie Braganza-Wettin.
| Ferdinand II. Portugalský | |
|---|---|
| Jure uxoris král Portugalska Algarve portugalský princ | |
 Ferdinand II. král Portugalský na portrétu z roku 1845 (autorem portrétu je Ferdinand Krumholz) | |
| král Portugalska Algarve jure uxoris | |
| Období | 16. září 1837–15. listopadu 1853 |
| Spolu s | Marie II. |
| Předchůdce | Marie II. |
| Nástupce | Petr V. |
| Portugalský princ | |
| Období | 9. dubna 1836–16. září 1837 |
| Předchůdce | Auguste de Beauharnais |
| Nástupce | Stefanie Hohenzollern-Sigmaringen |
| Narození | 29. října 1816 Vídeň |
| Úmrtí | 15. prosince 1885 (69 let) Lisabon |
| Manželky | Marie II. Portugalská Elise Henslerová |
| Potomci | Petr V. Portugalský Ludvík I. Portugalský Marie Portugalská Jan Portugalský Marie Anna Portugalská Antonie Portugalská Ferdinand Portugalský August Portugalský Leopold Portugalský Marie da Glória Portugalská Eugen Portugalský |
| Dynastie | Sasko-Koburští a Gothajsko-Koháry |
| Otec | Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský |
| Matka | Maria Antonia Koháry de Csábrág |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
Původ editovat
Ferdinand byl synem vévody Ferdinanda Saxe-Coburg-Gotha a jeho manželky princezny Marie Antonie Koháry de Scábrág. Ferdinand vyrůstal na několika místech. Byl synovcem belgického krále Leopolda I. a bratrancem jeho dětí Leopolda II. Belgického a mexické císařovny Charlotty. Byl rovněž bratrancem britské královny Viktorie a jejího manžela prince Alberta.
Jeho synovcem byl bulharský car Ferdinand I. Bulharský, nejmladší syn jeho mladšího bratra Augusta Sasko-Kobursko-Gothajského.
Manželství a potomci editovat
Dne 9. května 1836 se oženil s ovdovělou portugalskou královnou Marií II., dcerou krále Petra IV./císaře Petra I., jejímž byl druhým manželem. Manželství aranžoval Ferdinandův strýc, belgický král Leopold I. Podle manželské smlouvy dostal Ferdinand titul „Královská Výsost“ a predikát „vévoda z Braganzy“, po narození následníka trůnu pak byl prohlášen králem.
Jejich manželství znamenalo vznik nové dynastie Braganza-Sachsen-Coburg-Gotha, jež vládla v Portugalsku do roku 1910. Vzešlo z něj celkem 11 dětí, čtyři z nich však zemřely hned po narození. Tři jejich synové včetně nejstaršího, krále Petra V., podlehli choleře při epidemii v roce 1861:
- Petr (16. září 1837 – 11. listopadu 1861), portugalský král v letech 1853–1861, ⚭ 1858 Stefanie Hohenzollern-Sigmaringen (15. července 1837 – 17. července 1859)
- Ludvík I. Portugalský (31. října 1838 – 19. října 1889), portugalský král v letech 1861–1889, ⚭ 1862 Marie Pia Savojská (16. října 1847 – 5. července 1911)
- infantka Marie (4. října 1840), zemřela po porodu;
- infant João (16. března 1842 – 27. prosince 1861), vévoda z Beja, zemřel na choleru;
- infantka Marie Anna (21. července 1843 – 5. února 1884), ⚭ 1859 princ Jiří (8. srpna 1832 – 15. října 1904), budoucí saský král
- infantka Antonie Marie (17. února 1845 – 17. prosince 1913), ⚭ 1861 Leopold Hohenzollernský (22. září 1835 – 8. června 1905)
- infant Ferdinand (23. července 1846 – 6. listopadu 1861), zemřel na choleru;
- infant August (4. listopadu 1847 – 26. září 1889), vévoda z Coimbry, neoženil se a neměl potomky
- infant Leopold (7. května 1849), zemřel po porodu;
- infantka Marie da Glória (3. února 1851), zemřela po porodu;
- infant Eugen (15. listopadu 1853), zemřel po porodu
Vláda editovat
Ferdinand byl již druhým manželem královny Marie II. Podle portugalských zákonů se mohl manžel vládnoucí královny stát králem až po narození dědice (to byl důvod, proč královnin první manžel Auguste, vévoda de Beauharnais jr., neměl titul krále). Po narození budoucího Petra V. byl Ferdinand prohlášen králem Ferdinandem II. jako spoluvládce své ženy.
Ačkoli to byla Marie, které vládnoucí moc patřila, společně byli dobrý „tým“ a společně řešili mnoho problémů. Král hrál velmi důležitou roli v portugalských politických dějinách, když vládl sám po dobu četných těhotenství své ženy.
Po smrti královny Marie editovat
Královna Marie zemřela při porodu jejich posledního dítěte 15. listopadu roku 1853. Po její smrti byl Ferdinand v letech 1853–1855 regentem za svého nezletilého syna Petra V., kterému v okamžiku matčiny smrti bylo teprve 16 let. Po dosažení plnoletosti se Petr ujal vlády a Ferdinand se stáhl do ústraní a v politickém životě již nehrál žádnou roli. Věnoval se malířství a byl presidentem Královské akademii věd a umění. Roku 1862 odmítl nabídku řeckého trůnu. O šest let později byl kandidátem na španělský královský trůn, uprázdněný po svržení královny Isabely II. v roce 1868, ten však nakonec obsadil princ Amadeo Savojský, druhý syn italského krále Viktora Emanuela II. Roku 1869, šestnáct let po smrti své první manželky, královny Marie, uzavřel morganatický sňatek s operní zpěvačkou Elisou Hansler (1836—1929), jež byla povýšena do šlechtického stavu s titulem hraběnky de Edla. Z tohoto manželství se narodila dcera Alicie Sasko-Kobursko-Gothajsaká. Po Ferdinandově smrti 15. prosince roku 1885 zdědila Elise většinu jeho majetku.
K poslednímu odpočinku byl Ferdinand uložen po boku své první manželky, královny Marie II., v Panteónu dynastie Braganzů v kostele San Vicente de Fora v Lisabonu.
Vývod z předků editovat
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferdinand II of Portugal na anglické Wikipedii.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand II. Portugalský na Wikimedia Commons - http://www.thepeerage.com/p10450.htm#i104491
- http://parasintra.blogspot.cz/2005/10/d-fernando-ii-o-rei-artista-1816-1885.html (portugalsky)
- https://web.archive.org/web/20140401034802/http://otechestvo.org.ua/main/200512/1604.htm (rusky)
| Předchůdce: Marie II. |
.svg){kind=small}
|
Portugalský král s Marií II. 1837—1853 |
|
Nástupce: Petr V. |
