Pachtové z Rájova

rodina

Pachtové z Rájova (též Pachta von Rayhofen) jsou původně měšťanská rodina, která v roce 1628 z rukou císaře Ferdinanda II. získala erb a šlechtický přídomek.

Pachtové z Rájova
Erb Pachtů z Rájova
Erb Pachtů z Rájova
tituly Vladykové, hrabata
zakladatel Jiří Pachta
rok založení (1628)

HistorieEditovat

 
Nádvoří paláce Pachtů z Rájova na Anenském náměstí v Praze
 
Zámek Liblice
 
Palác Pachtů z Rájova, zvaný Nová mincovna na nároží Ovocného trhuCeletné ulice v Praze

Jiří Pachta sloužil jako poddaný na zámku Horšovském Týně, později si doplnil vzdělání a stal se rektorem školy v Kolíně, kde působil i jeho syn Jan, který v letech 15801582 vyučoval na pražské univerzitě. Poté se vrátil do Kolína, kde vyženil velký majetek a věnoval se literárnímu životu.

Jan Pachta se stal vladykou. Sekretář dvorské komory, Daniel Norbert, povýšil v roce 1654 do panského stavu a mohl se psát z Rájova (von Rayhofen). Rozmnožil rodinné statky a hospodářství výhodnými nákupy a sňatky a dědictvími, čímž obdržel například Poběžovice. Působil jako purkrabí hradeckého kraje, královský místodržícízemský soudce.

Antonín získal dědictvím statky po jihlavské rodině Heidlerů z Bukova i právo psát se z Bukova. Koupil Větrný Jeníkov a další statky na Moravě např. Šlapanice, Jiříkovice, Velký Beranov či Dalešice. Jeho synové v roce 1721 povýšili do hraběcího stavu.

Příslušníci rodu vykonávali významné funkce ve státní správě. František Josef Pachta se stal dvorskými i zemským soudcem, nejvyšším mincmistrem, místodržícím a předsedou nejvyššího soudu.

Vešli ve známost svou nákladnou, avšak vybranou stavební činností. Arnošt Josef nechal přestavět sídlo v Liblici na barokní zámek, podle příkazů Jana Jáchyma vznikl z tvrzeLiběchově barokní zámek. Na pokyn Františka Josefa vznikl zámek v Bezně a v Praze nechal postavit čtyři paláce.

Veliký milovník hudby a mecenáš, hrabě Jan Josef, se věnoval činnosti ve své kapele, kterou doplňoval poddanými z Pravonína. Kromě toho, že dokonce sám komponoval, stýkal se s Josefem Myslivečkem. Ve svém pražském paláci na Anenském náměstí pořádal pravidelná hudební matiné, kde byl opakovně hostem dokonce i Mozart s manželkou Konstancí.[1]. Během jednoho ze svých pobytů u hraběte Pachty zkomponoval Mozart svých 6 německých tanců (KV 509), které věnoval hraběti. Při svých víceméně pravidelných návštěvách Prahy Mozart často pobýval ve svém oblíbeném pokoji v Pachtovském paláci[2] a byl to pravděpodobně právě hrabě Pachta, jenž během pražské premiéry Dona Giovanniho seznámil Mozarta s Giacomem Casanovou.[3]

ErbEditovat

 
Hraběcí podoba erbu Pachtů

Právo nosit erb získali v roce 1628, znak se postupem času měnil podle povyšování rodu. Nejdříve měli ve znaku lva držícího palmovou ratolest, která se později přesunula do srdečního štítku. V poslední variantě měli ve zlatočerveném štítu černou orlici.

Osobnosti roduEditovat

PříbuzenstvoEditovat

Spojili se se Strojetickými ze Strojetic, Čabelickými ze Soutic, Haugvici, Údrckými, Štampachy či Skrbenskými ze Hříště.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://www.neznamapraha.cz/pachtuv-palac/
  2. {title}. www.pachtuvpalace.com [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-02. 
  3. BAUER, Jan. Tajnosti českých hradů a zámků I.. Třebíč: Akcent, 2004. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Duchcov, s. 105. 
  4. Genealogisches Handbuch des Adels, Bd. 112, Gräfliche Häuser XV, 1997, C.A. Starke Verlag

LiteraturaEditovat

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Pachtové z Rájova, s. 110-111. 

Související článkyEditovat