Pachtové z Rájova

rodina

Pachtové z Rájova (též Pachta von Rayhofen) jsou původně měšťanská rodina, která v roce 1628 z rukou císaře Ferdinanda II. získala erb a šlechtický přídomek.

Pachtové z Rájova
Erb Pachtů z Rájova
Erb Pachtů z Rájova
Tituly vladykové (1628), pánové (1701), hrabata (1721)
Zakladatel Jiří Pachta
Rok založení (1628)

Historie a osobnostiEditovat

 
Nádvoří paláce Pachtů z Rájova na Anenském náměstí v Praze
 
Zámek Liblice
 
Palác Pachtů z Rájova, zvaný Nová mincovna na nároží Ovocného trhuCeletné ulice v Praze
  • Jiří Pachta sloužil jako poddaný na zámku Horšovském Týně, později si doplnil vzdělání a stal se rektorem školy v Kolíně, kde působil i jeho syn Jan, který v letech 15801582 vyučoval na pražské univerzitě. Poté se vrátil do Kolína, kde vyženil velký majetek a věnoval se literárnímu životu.
  • Jan starší Pachta († 1642), měšťan z Horšovského Týna a hejtman tloskovského panství, byl dne 4. ledna 1628 císařem Ferdinandem II. povýšen do českého vladyckého stavu a byl mu udělen erb a predikát z Rájova. V erbu měl na červeno-modrém šikmo děleném štítu zlatého dvojocasého lva, držícího v tlapách stříbrný korunovaný sloup s dvěma skříženými palmami[1].

Příslušníci rodu vykonávali významné funkce ve státní správě. František Josef Pachta (1710–1799) se stal dvorskými i zemským soudcem, nejvyšším mincmistrem, místodržícím a předsedou nejvyššího soudu.

Vešli ve známost svou nákladnou, avšak vybranou stavební činností. Arnošt Josef dal přestavět sídlo v Liblici na barokní zámek, podle příkazů Jana Jáchyma vznikl z tvrzeLiběchově barokní zámek. Na pokyn Františka Josefa vznikl zámek v Bezně a v Praze dal postavit čtyři paláce.

Veliký milovník hudby a mecenáš, hrabě Jan Josef (1756–1834), se věnoval činnosti ve své kapele, kterou doplňoval poddanými z Pravonína. Kromě toho, že dokonce sám komponoval, stýkal se s Josefem Myslivečkem. Ve svém pražském paláci na Anenském náměstí pořádal pravidelná hudební matiné, kde byl opakovně hostem dokonce i Mozart s manželkou Konstancí.[2]. Během jednoho ze svých pobytů u hraběte Pachty zkomponoval Mozart svých 6 německých tanců (KV 509), které věnoval hraběti. Při svých víceméně pravidelných návštěvách Prahy Mozart často pobýval ve svém oblíbeném pokoji v Pachtovském paláci[3] a byl to pravděpodobně právě hrabě Pachta, jenž během pražské premiéry Dona Giovanniho seznámil Mozarta s Giacomem Casanovou.[4]

ErbEditovat

 
Hraběcí podoba erbu Pachtů

Právo nosit erb získali v roce 1628, znak se postupem času měnil podle povyšování rodu. Nejdříve měli ve znaku českého dvouocasého korunovaného lva držícího stříbrný sloup se skříženými palmovými ratolestmi, palmová ratolest se později přesunula do srdečního štítku. V poslední variantě měli ve zlatočerveném štítu rozkřídleného černého říšského orla.

Další osobnosti roduEditovat

  • Vít Pachta, 1608 regens jezuitské koleje v Olomouci, zastánce prvního Valdštejnova manželství.
  • Antonín Pachta z Rájova a Bukové († 1717), syn Danielův, získal získal ve Vídni 7. března 1689 druhý predikát "z Buckova"/Bukové; nejvyšší zemský písař na Moravě, kde vlastnil Větrný Jeníkov a další statky; bratr Jana Jáchyma Pachty (1676–1742), zakladatel vyhasínajícího hraběcího rodu Pachtů z Rájova a Bukové
  • Antonínovi bratři František Václav, Karel Daniel a Arnošt Josef a Jan Jáchym byli roku 1701 povýšeni do stavu svobodných pánů a 19. října 1721 jim byl ve Vídni udělen český hraběcí titul[5].
  • hrabě Jan Jáchym Pachta svobodný pán z Rájova (1676 –zemř. 26. října 1742), okresní hejtman Boleslavského okresu, roku 1716 zakoupil zámek Nový FalkenburkJablonného v Podještědí v severních Čechách, zakladatel mladší hraběcí větvě Pachtů.
  • František Josef hrabě (od roku 1721[6]) Pachta (kolem roku 1710–1728. V listopadu 1799 v Praze), právník, v letech 1755–1774 nejvyšší mincmistr Českého království a horní mistr, 1789–1790 předseda Českého zemského soudu, místodržící v Čechách za Marie Terezie, zakoupil a zvelebil zámek Bezno
  • Jan Josef Filip Pachta z Rájova (1723–1822), důstojník jezdectva, 1762 polní generál-vachmistr ad honorem, hudební skladatel a mecenáš
  • Jan Josef Pachta z Rájova (1756–1834) synovec Jana Josefa Filipa, měl podobný postoj k pražskému hudebnímu životu. Byl jedním ze spoluzakladatelů Pražské konzervatoře,
  • František Pachta (nar. 1776), vnuk Františka Josefa Pachty, na zámku Bezno
  • Johanna roz. Pachta von Rayhofen (1806 na zámku Bezno - 1878),provd. Kutschera, pravnučka Františka Pachty, místodržícího v Čechách za Marie Terezie, dcera Františka Pachty z Bezna, měla syna Karla von Kutschera (nar. 1836 ve Vídni)
  • František Pachta (nar. 1827, ženatý v Noskově čp. 11 s Annou, roz. Černou, Noskov čp.7), rolník
  • Alfons Pachta (1845–1902), rakouský velkostatkář a konzervativně-katolický politik.
  • Josef Pachta (22. července 1846 KrasíkovicePříbramě – 2. ledna 1917 Praha), doktor teologie, ceremoniář kardinála Schwarzenberga, profesor dogmatiky na pražské univerzitě.
  • Karel Pachta (1863 Noskov – 4. ledna 1928 Noskov 12, syn Františka Pachty z Noskova, ženatý s Annou, roz. Kubále 1865 z Noskov 16), rolník, otec syna Josefa (nar. 1895 v Noskov 12)a tří dcer- Anežky (provdané Svobodové- matky 8 dětí), Marie (nar. 1889 v Noskov 12, zemřelé 12.února 1959 v Noskov 12), Františky (provdané Svobodové, matky 4 dětí)
  • Josef Pachta (7. ledna 1895 Noskov čp.12 –20. září 1976 Lipová u Chebu, syn Karla Pachty z Noskova a Anny, roz. Kubále 1865 Noskov 16, zemřelé 1957), rolník, domkář, truhlář, výrobce dřeváků, od r.1927 ženatý s manželkou Marií, roz. Vaškovskou, otec 4 synů a 6 dcer -nejstarší Ladislav nar.1928 v Noskov 2, dále Zdeňka, provdaná Volková (3 synové a dcera Jana), Anežka, provd.Holubová (dcera Jana), Františka, provd.Volková (dva synové), Josef, Karel (tři dcery), Marie, provd. Králíčková (dcera Dana, provd.Vrchlavská), Jaroslava (matka tří dcer -Martiny, provd. Pěgřímové, Petry provd. Nídecké, Evy provd.Vokálové) Stanislav a nejmladší Jana nar. 1944 v Noskov 2, provd. Zajíčková (syn Jan a dvě dcery)
  • Ladislav Pachta (3. března 1928 Noskov čp.2 – 6. ledna 2015 Česká Lípa), syn Josefa Pachty z Noskova (nar.1895) a Marie (roz. Vaškovské 17. ledna 1906 Sitiny -Leština 20, rolnice, zemřelé 17. září 1993 v Chebu),žák a asistent matematika Vojtěcha Jarníka na přírodovědecké fakultě Karlovy university, profesor matematiky a deskriptivní geometrie na ČVUT v Praze, drobný rolník a chovatel ve Skalici u České Lípy, ženatý s Růženou, roz. Kuchaříkovou 5.prosince 1931 v Pekle (u Kolína), otec dvou dcer- Hany, provd. Klimešové (2 synové a dcera) a Ludmily, provd. Kotěšovcové (2 dcery)
  • Karel Pachta (25. listopadu 1934 Noskov čp.2 – 3. srpna 2008 Praha) syn Josefa Pachty z Noskova a Marie (roz.Vaškovské), otec tří dcer- Olgy (provd.Baranové), Ivy Pachtové a Barbory Pachtové
  • Georg Pachta-Reyhofen (* 1955 Mnichov), rakouský inženýr, v letech 1996–2015 manažer automobilky MAN

PříbuzenstvoEditovat

Spojili se se Strojetickými ze Strojetic, Čabelickými ze Soutic, Haugvici, Údrckými, Štampachy či Skrbenskými ze Hříště.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Archiv Národního muzea v Praze, erbovní listina [1]
  2. http://www.neznamapraha.cz/pachtuv-palac/
  3. www.pachtuvpalace.com [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-02. 
  4. BAUER, Jan. Tajnosti českých hradů a zámků I.. Třebíč: Akcent, 2004. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Duchcov, s. 105. 
  5. P. Mašek, 2010, s. 52
  6. Genealogisches Handbuch des Adels, Bd. 112, Gräfliche Häuser XV, 1997, C.A. Starke Verlag

LiteraturaEditovat

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Pachtové z Rájova, s. 110-111. 
  • MAŠEK, Petr:Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory po současnost, díl II. N-Ž. Praha : Argo 2010, s. 52.

Související článkyEditovat