Palác Pachtů z Rájova (Anenské náměstí)

palác v Praze na Anenském náměstí
Možná hledáte: Palác Pachtů z Rájova v Celetné ulici č. 31, zvaný Langerovský, nebo Palác Pachtů z Rájova (Nová mincovna) v Celetné ulici č. 36.

Palác Pachtů z Rájova na Anenském náměstí v Praze na Starém Městě je rokokový objekt s nádvořím. Je součástí palácového komplexu, který zahrnuje budovy čp. 208 a 252 a jsou mu přiřazeny adresy Anenské náměstí 208/4, Stříbrná 208/1, Náprstkova 208/1, Na zábradlí 208/2, Karoliny Světlé 208/34, Anenské náměstí 252/4, Náprstkova 252/3, Stříbrná 252/1. Areál je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Palác Pachtů z Rájova
na Anenském náměstí
Palác Pachtů z Rájova pohled z ulice Náprstkova
Palác Pachtů z Rájova
pohled z ulice Náprstkova
Základní informace
SlohRokoko
ArchitektJan Josef Wirch
Výstavba1755
MateriálZdivo
StavebníkPachtové z Rájova
Další majiteléPachtové z Rájova
Poloha
AdresaAnenské náměstí 208/4
Praha 1, Staré Město
110 00  Praha 1, ČeskoČesko Česko
UliceNáprstkova, Anenské náměstí, Stříbrná, Na zábradlí a Karoliny Světlé
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky38322/1-106 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie paláceEditovat

 
Portál paláce na Anenském náměstí
 
Vnitřní nádvoří Pachtovského paláce
 
Schodiště uvnitř paláce

V místě dnešního paláce stávalo pět středověkých domů. Ty po roce 1647 postupně skoupil Daniel Norbert Pachta z Rájova a roku 1770 je Hubert Karel Pachta z Rájova spojil v jeden celek. Autorem čtyřkřídlé jednopatrové stavby v rokokovém slohu s nádvořím je Jan Josef Wirch (v některých starších pramenech byl uváděn též architekt Josef Jäger).[2]

Pachtův palác byl v době působení velikého milovníka hudby a mecenáše hraběte Jana Josefa Pachty z Rájova místem, kde se setkávaly významné hudební osobnosti a konaly se zde hudební koncerty. Hrabě Pachta měl svou vlastní kapelu. Mezi nejslavnější hosty patřili hudební skladatelé Josef Mysliveček, ale také Wolfgang Amadeus Mozart s manželkou Konstancí.[2] Během jednoho ze svých pobytů v paláci byl Mozart hrabětem na několik hodin symbolicky „uvězněn“ ve svém pokoji, neboť mu skladatel dříve opakovně přislíbil zkomponovat několik tanců. Mozart, zanechán v místnosti jen s inkoustem a několika listy papíru, zde složil svých 6 německých tanců (KV 509), kterými se vykoupil. Při svých víceméně pravidelných návštěvách Prahy Mozart často pobýval ve svém oblíbeném pokoji v tomto paláci.[3]

V paláci později pobývali též skladatelé Ludwig van Beethoven či Richard Wagner.[3]

Na začátku dvacátého století byl Pachtův palác v ohrožení, pro špatný stav měl být dům zbořen. Díky snaze Klubu Za starou Prahu se ho ale na konec podařilo zachránit. Je v soukromém vlastnictví a slouží spolu s navazující klasicistní přístavbou (tzv. Nový Pachtovský palác) jako hotel.

Popis budovyEditovat

Architekt paláce neobvykle zdůraznil více vzhled nádvoří (členění fasády, sloupový portikus, vstup na balkon, plastická výzdoba od Ignáce Platzera) než vnější průčelí, které je bez zdobných detailů a jehož část je skryta za přilehlými domy (za budovou divadla Na zábradlí, které zde sídlí od roku 1958, a za klasicistní přístavbou).[4] Hraběcí rod Pachtů z Rájova připomínají erby nad vstupním portálem z Anenského náměstí. V západní stěně nádvoří paláce je malá kašna se lvím maskaronem. Na průjezd pod balkonem navazuje v interiéru monumentální dvoukřídlé schodiště.

Původní palácová zahrada sahala od paláce až k Vltavě, avšak roku 1836 byla zastavěna budovou Nového Pachtovského paláce, postaveného podle návrhu architekta Jana Maxmiliána Hegera. V dolním patře nového paláce bývala Slovanská kavárna, kde se setkávali čeští vlastenci.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-09-14]. Identifikátor záznamu 150300 : Palác Pachtů z Rájova. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b NP. Neznámá Praha [online]. 2012-01-07 [cit. 2021-04-20]. Dostupné online. 
  3. a b www.pachtuvpalace.com [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-02. 
  4. Kubíček (1946), s. 184

LiteraturaEditovat

  • KUBÍČEK, Alois. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: V. Poláček, 1946. 231 s. S. 184–187. 
  • POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 472 s. S. 49. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat