Dvorský soudce, později zemský soudce (latinsky iudex curiae região, comes curialis, comes curialis minor, maďarsky udvar Bíró, ország Bíró) byl jeden z nejvyšších zemských hodnostářů v Uhersku.

Dvorský soudce byl palatinův zástupce v období, kdy se palatin stal spolusoudcem krále (11. století).

Přebral řízení královského dvora, kde měl právo zastupovat krále. Byl řádným soudcem královské kurie. Měl právo soudit kohokoliv, s výjimkou privilegovaných královských měst a Židů.

V průběhu 13. století se jeho soud proměnil na stálou instituci zastupující krále, tzv. soud královské přítomnosti (iudicium praesentiae região). Jeho soudní působnost byla omezena na královský dvůr. Od 13. století předsedal spolu s dvormistrem i tzv. čestnému rytířskému soudu.

Koncem 13.století si šlechta vymohla právo rozhodovat o obsazení této funkce. Postavení dvorského soudce se z roviny soukromoprávní přesunulo do roviny veřejnoprávní a od této doby lze hovořit již o zemském soudci.

Podle zákonného článku 9 z roku 1290 bylo obsazení funkce zemského soudce králem vázáno na souhlas uherského zemského sněmu.

Zasedání soudu královské přítomnosti bývala stanovena na osmý den po určitém svátku, proto se nazývala soudní oktávy, oktavální soudy (iudicata octavalia). Do kompetence zemského soudce patřily všechny případy postoupené z nižších soudů, které však nebyly natolik závažné, aby je musel řešit palatin.

Zemský soudce působil i za Habsburků, když do jeho kompetence patřily záležitosti šlechty. Působil i v orgánech veřejné správy: byl členem královské rady, v první polovině 16. století členem místodržitelské rady a v poslední třetině 17. století členem guberniální rady. Funkce zemského soudce zanikla po roce 1848.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Krajinský sudca na slovenské Wikipedii.