Uherský sněm
Uherský sněm nebo zemský sněm nebo zemské shromáždění Uherského království, (maďarsky Magyarországi országgyűlés, slovensky lidově zastarale Rákoš, německy Ungarischer Landtag), bylo nejvyšší shromáždění privilegovaných stavů a vrstev Uherska v letech 1298 až 1918. Zhruba od roku 1860 jej lze označit jako parlament.
| Zemský sněm Uherského království | |
.svg) | |
 Zasedání sněmu v roce 1830 | |
| Sídlo | Zasedal ve městech Stoličný Bělehrad, Arad, Rákoš (okres Revúca), Budín, Pešť Temešvár, Segedín, Bratislava, Tolna, Tata, Varadín, Banská Bystrica, Trnava, Šoproň. Budapešť |
|---|---|
| Oficiální web | |
HistorieEditovat
Vznikl přímo z generálních kongregací, čili celozemských shromáždění šlechty, které se svolávaly od 12. století. První sněm v pravém slova smyslu se konal v září 1298 v Budíně. Za Anjouovců se sněmy nesvolávaly kromě roku 1351, kdy Ludvík I. požádal šlechtu o souhlas s vybíráním daně. Řádnou činnost sněmu obnovil až Zikmund Lucemburský. V 15. století sněm získal četné kompetence (schvalování daní, volba krále, palatina, soudců a podobně, upravování poddanských povinností atd.) a vžilo se, že každou právní normu krále musel potvrdit i sněm. Před rokem 1536 sněm zasedal nejčastěji na Rákošském poli u Pešti. Po obsazení dnešního Maďarska Turky se zasedání konala v letech 1536 až 1848 téměř vždy v Bratislavě, výjimečně i v jiných městech zejména Slovenska.
Roku 1608 byl sněm rozdělen na dvě komory (tabule):
- Horní pro preláty a světské velmože; čele stál palatin
- Dolní pro ostatní šlechtu a feudální vlastníky, přičemž byla tvořena po 2 poslancích z každé stolice, svobodného královského města a kapituly, a po 1 poslanci z každého proboštství a opatství;
V roce 1849 Habsburkové sněm zrušili. V roce 1860 Říjnový diplom zřídil nový zemský sněm, ale o rok později ho panovník rozpustil. Po rakousko-uherském vyrovnání byl zřízen dvoukomorový sněm (v Budapešti) rozdělen na dvě komory (sněmovny):
- Horní pro dědičné členy (šlechta, arcibiskupové a biskupové; v roce 1885 zreformována)
- Dolní pro volené poslance (právo volit mělo jen 6,7% obyvatelstva, od roku 1874 pouze 5,9%)
Přestože Nemaďaři tvořili přes 50% obyvatelstva Uherska, v Dolní komoře sněmu byli zastoupeni ani ne 10 procenty. Slováci po několika volbách neměli vůbec žádného zástupce.
Uherský sněm zanikl koncem října 1918 v souvislosti se zánikem Rakousko-Uherska.
ReferenceEditovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Uhorský snem na slovenské Wikipedii.