Otevřít hlavní menu

Uherský sněm

seznam na projektech Wikimedia

Uherský sněm nebo zemský sněm nebo zemské shromáždění Uherského království, (maďarsky Magyarországi országgyűlés, slovensky lidově zastarale Rákoš, německy Ungarischer Landtag), bylo nejvyšší shromáždění privilegovaných stavů a ​​vrstev Uherska v letech 12981918. Zhruba od roku 1860 jej lze označit jako parlament.

Zemský sněm Uherského království
Znak
Zasedání sněmu v roce 1830
Zasedání sněmu v roce 1830
Sídlo Zasedal ve městech Stoličný Bělehrad, Arad, Rákoš (okres Revúca), Budín, Pešť Temešvár, Segedín, Bratislava, Tolna, Tata, Varadín, Banská Bystrica, Trnava, Šoproň. Budapešť
Oficiální web  

HistorieEditovat

Vznikl přímo z generálních kongregací, čili celozemských shromáždění šlechty, které se svolávaly od 12. století. První sněm v pravém slova smyslu se konal v září 1298 v Budíně. Za Anjouovců se sněmy nesvolávaly kromě roku 1351, kdy Ludvík I. požádal šlechtu o souhlas s vybíráním daně. Řádnou činnost sněmu obnovil až Zikmund Lucemburský. V 15. století sněm získal četné kompetence (schvalování daní, volba krále, palatina, soudců a podobně, upravování poddanských povinností atd.) a vžilo se, že každou právní normu krále musel potvrdit i sněm. Před rokem 1536 sněm zasedal nejčastěji na Rákošském poli u Pešti. Po obsazení dnešního Maďarska Turky se zasedání konala v letech 15361848 téměř vždy v Bratislavě, výjimečně i v jiných městech zejména Slovenska.

Roku 1608 byl sněm rozdělen na dvě komory (tabule):

  • Horní pro preláty a světské velmože; čele stál palatin
  • Dolní pro ostatní šlechtu a feudální vlastníky, přičemž byla tvořena po 2 poslancích z každé stolice, svobodného královského města a kapituly, a po 1 poslanci z každého proboštství a opatství;

V roce 1849 Habsburkové sněm zrušili. V roce 1860 Říjnový diplom zřídil nový zemský sněm, ale o rok později ho panovník rozpustil. Po rakousko-uherském vyrovnání byl zřízen dvoukomorový sněm (v Budapešti) rozdělen na dvě komory (sněmovny):

  • Horní pro dědičné členy (šlechta, arcibiskupové a biskupové; v roce 1885 zreformována)
  • Dolní pro volené poslance (právo volit mělo jen 6,7% obyvatelstva, od roku 1874 pouze 5,9%)

Přestože Nemaďaři tvořili přes 50% obyvatelstva Uherska, v Dolní komoře sněmu byli zastoupeni ani ne 10 procenty. Slováci po několika volbách neměli vůbec žádného zástupce.

Uherský sněm zanikl koncem října 1918 v souvislosti se zánikem Rakousko-Uherska.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Uhorský snem na slovenské Wikipedii.

Související článkyEditovat