Věžníkové z Věžník

Věžníkové z Věžník byli starý český vladycký rod, který povýšil do panského stavu. Své jméno odvozovali podle tvrzi a vsi Věžníky nedaleko Vlašimi.

Věžníkové z Věžník
COA of Věžník family.jpg
země České královstvíČeské království České království
mateřská dynastie Věžníkové
tituly Svobodní páni, hrabata
zakladatel Adam Věžník
rok založení 14. století
vymření po meči 18. století (na Moravě), začátkem 19. století (v Čechách)
větve rodu Česká, moravská

HistorieEditovat

 
Barokní palác Věžníků na Malé Straně v Praze
 
Statek Věžníky u Vlašimi. Pohled z hráze rybníčka Lačnov. Vlevo za stromem je bývalá tvrz, později špejchar, nyní opět obytná část

Vesnici Věžníky držel rod od konce 14. století do poloviny 16. století, poté se rozdělili na dvě větve, z nichž jedna se usadila na Moravě, kde získala statky na jihu markrabství. Adam Věžník tu povýšil do panského stavu a získal panství Trnávka s hradem Cimburkem. Zemřel roku 1619 a za jeho věrnost císaři za stavovského povstání byl ještě roku 1647 byl povýšen jeho syn do panského stavu. Moravská větev rodu však v 18. století vymřela.

Česká větev zůstala ve Věžníkách, k nimž přikoupili ještě okolní vsi, během třicetileté války se dále rozdělila na několik větví. Všichni členové rodu byli věrni císaři, jedinou výjimkou byl Odolen Věžník, který se ale brzy vrátil z emigrace a později si v císařské armádě vysloužil milost.

Osobnosti roduEditovat

  • Jeho syn Bernard František (1651–1714) byl hejtmanem čáslavského kraje a zemským soudcem. Působil v císařských službách, za což byl odměněn povýšením do hraběcího stavu. Roku 1679 koupil zpustlé novodvorské zboží u Kutné Hory a na pobořených stavbách dal postavit zámek se dvěma galeriemi a kostelem sv. Martina. Dne 11. dubna 1701 povýšil císař Leopold I. Nové Dvory na městečko.[1] Byl donátorem 19. kaple poutní Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, založené jezuity roku 1674.

Moravská větev vymřela počátkem 18. století, česká linie začátkem 19. století.

ErbEditovat

V původním modrém štítu nosili stříbrnou hlavu honicího psa, který byl nazýván věžník. Při povýšení obdrželi zlaté lovecké trubky, černou orlici a do červeného srdečního štítku zlatého lva.

PříbuzenstvoEditovat

Spojili se se Zásmuckými ze Zásmuk, Kořenskými z Terešova, Švihovskými z Rýzmberka, Kaplíři ze Sulevic, či Šporky.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Velká encyklopedie: Nové Dvory. Encyklopedie ČR, města, obce. Dostupné z WWW.

LiteraturaEditovat

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Věžníkové z Věžník, s. 174–175. 
  • JANÁČEK, Josef a Jiří LOUDA (il.). České erby. 2. rozšířené vydání. Praha: Albatros, 1974, 221, [1] s. Oko (Albatros).

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat