Městečko Trnávka

obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji

Městečko Trnávka (německy Türnau)[3] je obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. K 1. lednu 2017 bylo v obci evidováno 12 částí obcí (Bohdalov, Lázy, Ludvíkov, Mezihoří, Městečko Trnávka, Nová Roveň, Pacov, Petrůvka, Pěčíkov, Plechtinec, Přední Arnoštov, Stará Roveň). Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.

Městečko Trnávka
Střed obce, v pozadí zřícenina hradu Cimburka
Střed obce, v pozadí zřícenina hradu Cimburka
Znak obce Městečko TrnávkaVlajka obce Městečko Trnávka
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0533 578380
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíMoravská Třebová
Okres (LAU 1)Svitavy (CZ0533)
Kraj (NUTS 3)Pardubický (CZ053)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 372 (2022)[1]
Rozloha50,29 km²
Nadmořská výška318 m n. m.
PSČ569 41, 569 43, 571 01
Počet domů632 (2021)[2]
Počet částí obce12
Počet k. ú.10
Počet ZSJ14
Kontakt
Adresa obecního úřaduMěstečko Trnávka 2
569 41 Městečko Trnávka
mestecko.trnavka@iol.cz
StarostaIng. Milan Šedaj
Oficiální web: www.mtrnavka.cz
Městečko Trnávka
Městečko Trnávka
Další údaje
Kód obce578380
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Městečko se zprvu jmenovalo nezdrobněle Trnava (první doklad z 1308 má polatinštěné Tyrnavia), od konce 14. století se psalo vždy zdrobněle. Stará Trnávka (dnes západní okraj obce) se zprvu označovala jako Staré město, po založení sousedního městečka s ním byla zaměňována (nesla jméno Město, ač byla vsí), proto její jméno bylo změněno nejprve na Staré město Trnávka, od přelomu 16. a 17. století pak na Stará Trnávka. Výklad jména Trnava je dvojí: buď "trnité místo" (slovo dodnes vzácně uchováno na východní Moravě) nebo šlo o jméno řeky protékající trnitým porostem (ve druhém případě by šlo o přenesení jména řeky na osadu u ní ležící). Od poloviny 19. století se pro Městečko Trnávku na odlišení od sousední Staré Trnávky, s níž byla zaměňována, používalo jméno Nová Trnávka, v roce 1924 bylo ustanoveno jméno Trnávka, v roce 1969 bylo změněno na Městečko Trnávka. Německé jméno se vyvinulo z českého.[4]

HistorieEditovat

V této lokalitě existovala ves Stará Trnávka už ve 13. století a kolem 1300 byla založena osada Nová Trnávka, r. 1308 je zmíněno panství hradu Cimburk (jehož zřícenina se tyčí nad obcí) náležející Ctiboru z Trnávky. Farnost s kostelem svatého Jakuba Většího (na území Staré Trnávky) je zmíněna r. 1407. V roce 1918 byly obě obce spojeny, od r. 1929 pod jménem Městečko Trnávka. 

Při záboru pohraničí v říjnu 1938 přešlo Městečko Trnávka pod správu Německa jako Markt Türnau. Těsně po osvobození v roce 1945, ještě před nuceným vystěhováním, se němečtí obyvatelé stali obětí lynčování, při kterém přišlo o život 22 lidí.

PamětihodnostiEditovat

KulturaEditovat

V roce 2018 byla v Městečku Trnávce otevřena naučná stezka, která zavede na zříceninu hradu Cimburk. Na cestě se nachází 9 stanovišť s pověstmi a zajímavostmi o obci. Na každém stanovišti je také ručně vyřezávaná dřevěná socha od místního řezbáře, která znázorňuje danou pověst. Na oficiálních stránkách obce je ke k dispozici tzv. "hledačka" s úkoly a průvodcem stezkou. Stezka je dlouhá necelé 2 km, začíná uprostřed obce a pokračuje ke zřícenině mírně náročným terénem.

OsobnostiEditovat

Antonín Klug (1835 – 1907), ř. k. kněz, vysvěcen 1858, ThDr. (1863), 3x děkan teologické fakulty v Olomouci, nesídelní i sídelní kanovník, prelát kustod, arcijáhen, nositel četných církevních vyznamenání[5]

GalerieEditovat

Části obceEditovat

DopravaEditovat

Obcí prochází dráha č. 017 Česká Třebová-Dzbel s nádražím Městečko Trnávka. V posledních letech[kdy?] byly osobní vlaky zkráceny do stanice Moravská Třebová a v úseku do Chornice byla z rozhodnutí firmy OREDO zastavena osobní doprava. Postupně se však množily stížnosti místních obyvatel, a tak se 1. září 2014 vydal po třech letech první pravidelný vlak do Chornice. Od 14. prosince je linka prodloužena až do Dzbelu, kde je možnost přestupu směr Prostějov. Místní občané tak opět mohou využívat k cestám škol nebo práce i vlak,a to zejména v ranních a odpoledních hodinách.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 551. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 602, 603.
  5. Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2022-05-16]. Dostupné online. 
  6. Müller, Wenzel – Divadelní Encyklopedie. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2020-07-26]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat