Otevřít hlavní menu

Švihovští z Rýzmberka

český panský rod

Švihovští z Rýzmberka (též z Rýznberka, německy Schwihau von Riesenberg) byli starý český panský rod, který pravděpodobně pocházel z rozrodu Drslaviců, s nimiž má stejné erbovní znamení.

Švihovští z Rýzmberka
(Riesenberg)
Svihov-erb.svg
země České království
mateřská dynastie Drslavici ?
tituly Říšská hrabata
zakladatel Břetislav
rok založení 13. století
vymření po meči 18. století
větve rodu Výrovská, drslavská, švihovská

Obsah

HistorieEditovat

 
Baronka Švihovská roz. Grundmannová, 1747

Předek rodu, Břetislav, měl další dva bratry Černína a Drslava. Příslušníci rodu nejprve sídlili v Plzni. Zemský sudí Děpolt v letech 12791282 působil jako nejvyšší komorník, založil na Domažlicku nad městečkem Kdyně hrad Rýzmberk. Jeho synové se rozdělili do několika větví, Břetislav i nadále sídlil na Rýzmberku, Vilém získal hrad Skálu a později i Švihov, podle kterého odvozovali své jméno, a Chyši.

Ve 14. století patřili mezi přední zemské pány, vlastnili hrady Švihov a Rabí, získali Bor u Tachova, Přeštice, Litici a Velhartice. Během husitských válek podporovali katolíky, ale později konvertovali k Jednotě bratrské.

Jan Švihovský v letech 14131418 dědičným rychtářem v Klatovech byl protivníkem husitů.

Vilém mladší se v roce 1468 stal nejvyšším komorníkem a od krále Jiřího z Poděbrad obdržel různé výsady a statky.

Půta Švihovský z Rýzmberka († 1504) v letech 14791504 vykonával post nejvyššího zemského sudího, patřil mezi horlivé katolíky a odmítal Jednotu bratrskou. Nechal postavit či přestavět Švihov, Rábí a další hrady, přikoupil Horažďovice, Kašperk, Roudnici, Kozel, Střelu, Herštejn, Čejkovy a Bezděkov. O jeho krutosti se dodnes vypráví legendy, podle nichž se jeho duch zjevuje hned na několika hradech, přičemž v okolí prácheňského hradu nelibě nese, pokud jej někdo dost uctivě nepozdraví. Na Švihově neuctivost údajně trestá ohnivými důtkami. Na Rabí po něm dle pověsti zůstala díra ve stropě, kterou vypálil ďábel, když jej snášel do pekla, neboť Půta nechal zazdít tři chůvy.

Jeho syn Břetislav vykonával funkci dvorského hofmistra, bratr Jindřich působil jako nejvyšší kancléř.

V 16. století stále byli ve významných úřadech, avšak postupně jejich vliv upadal. V 18. století vymřeli.

ErbEditovat

Do roku 1467 užívali tzv. drslavické polotrojřící, které mělo červeno-stříbrnou barvu. Poté erb rozčtvrtili a přidali černou orlici, kterou měl ve znaku vymřelý český rod Žirotínů.

PříbuzenstvoEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Švihovští z Rýzmberka, s. 160–161. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat