Karl von Kutschera, plným jménem Karl Josef Lev svobodný pán Kutschera[1] (28. června 1836 Vídeň[2][1]3. července 1890 Hainstetten[3][1][4]), byl rakouský šlechtic, důstojník, statkář a politik německé národnosti z Čech, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a Českého zemského sněmu.

Karl Kutschera
Karl Kutschera ve Věži u Německého Brodu (kolem 1865)
Karl Kutschera ve Věži u Německého Brodu (kolem 1865)
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1877 – 1879
Ve funkci:
1881 – 1885
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1872 – 1883
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
(ústavověrný velkostatek)
(Sjednoc. levice)

Narození28. června 1836
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí3. července 1890 (ve věku 54 let)
Hainstetten
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Profesedůstojník, politik, statkář
OceněníAUT KuK Kriegsbande BARKriegsmedaille
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat

Jeho rodiči byli Johann von Kutschera (1804–1865) a Johanna rozená Pachtová z Rájova (1806–1878).[5] Působil jako velkostatkář. Patřilo mu panství Čelina.[4] V letech 1847–1854 studoval ve vídeňském Theresianu, potom sloužil v rakouské armádě: v roce 1854 vstoupil do armády jako kadet, 1854 podporučík, 1858 nadporučík, 1866 setník, 1869 mimo službu.[6]

Zapojil se i do politiky. V zemských volbách v roce 1872 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou (nesvěřenecké velkostatky).[7] V zemských volbách v roce 1878 mandát obhájil.[8] Patřil ke Straně ústavověrného velkostatku, která byla proněmecky, provídeňsky a centralisticky orientovaná.[9]

V doplňovacích volbách do Říšské rady byl roku 1877 zvolen za kurii velkostatkářskou v Čechách. Slib složil 23. října 1877. Po jisté přestávce se do parlamentu vrátil v doplňovacích volbách roku 1881. Slib složil 14. listopadu 1881.[10][11] Jako ústavověrný poslanec přistoupil v listopadu 1881 k nově utvořenému klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik liberálně orientovaných politických proudů.[12]

Zemřel v červenci 1890 na zámku Hainstetten.[4]

Manželka Ernestine (1840–1877) byla dcerou politika a význačného hospodáře Eduarda Ernsta šlechtice von Krziwanek (1799-1876) z Věže u Havlíčkova Brodu. Synovcem Karla Kutschery byl poslanec Českého zemského sněmu Eduard Brzorád.[5]

Ocenění

editovat

Byl nositelem Vojenského záslužného kříže s válečnou dekorací a Válečné medaile.[5]

Reference

editovat
  1. a b c LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 169. 
  2. Taufbuch - 01-06 | 02., St. Josef | Wien/Niederösterreich (Osten): Rk. Erzdiözese Wien | Österreich | Matricula Online. data.matricula-online.eu [online]. [cit. 2022-09-19]. Dostupné online. 
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Viehdorf
  4. a b c Tagesneuigkeiten. Wiener Landwirtschaftliche Zeitung. Červenec 1890, čís. 56, s. 452. Dostupné online. 
  5. a b c O předcích. www.opredcich.cz [online]. [cit. 2023-23-13]. [www.opredcich.cz Dostupné online]. 
  6. Kurzbiografie Kutschera | Parlament Österreich. www.parlament.gv.at [online]. [cit. 2022-09-18]. Dostupné online. 
  7. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/6/stenprot/004schuz/s004001.htm
  8. http://www.psp.cz/eknih/1878skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
  9. Národní listy 24. 9. 1878, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011295&picp=&it=0&s=djvu
  10. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  11. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=241
  12. Das Vaterland, 21. 11. 1881, č. 321, s. 1.