Nachičevanská autonomní republika

vnitrozemská exkláva Ázerbájdžánu

Nachičevanská autonomní republika (ázerbájdžánsky Naxçıvan Muxtar Respublikası), známá jako Nachičevan, je vnitrozemská exkláva Ázerbájdžánu.[1] Má rozlohu 5 500 km² a hraničí na severu s Arménií (221 km), na západě s Tureckem (9 km) a na jihu s Íránem (179 km). Hlavním městem je Nachičevan, kde se také nachází Nachičevanská státní univerzita.

Nachičevanská autonomní republika
Naxçıvan Muxtar Respublikası
Typická krajina Nachičevanu
Typická krajina Nachičevanu
Nachičevanská autonomní republika Naxçıvan Muxtar Respublikası – znak
znak
Nachičevanská autonomní republika Naxçıvan Muxtar Respublikası – vlajka
vlajka
Geografie
Nakhchivan Autonomous Republic in Azerbaijan 2021.svg
Hlavní městoNachičevan
Souřadnice
Rozloha5 502 km²
Časové pásmo+4 (v létě +5)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel461 000
Jazykázerbájdžánština
Národnostní složení98 % Azerové
Správa regionu
Nadřazený celekÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán
Druh celkuautonomní parlamentní republika
Podřízené celky7 rajónů a hlavní město
Vznik1990
PrezidentVasif Talibov
MěnaÁzerbájdžánský manat
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2AZ-NX
Označení vozidel67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74 a 75
Oficiální webwww.nakhchivan.az
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní podmínkyEditovat

PolohaEditovat

Nachičevan se rozkládá v jihovýchodní části Zakavkazské planiny. Téměř 75 % území leží v nadmořské výšce nad 1 000 m. Na severu se nachází Daralagezský hřbet a na východě Zangezurský hřbet s nejvyšším vrcholem Kapydžikem (3 904 m). Jižní a jihozápadní část zaujímá rovina podél Araksu o nadmořské výšce 600 až 1 000 m.

NerostyEditovat

Z nerostných surovin se zde nachází molybdenové a polymetalické rudy, kamenná sůl, obkladový kámen, stavební hmoty.

KlimaEditovat

Podnebí je silně kontinentální a suché. Na rovině je v lednu průměrná teplota -3 až -6 °C a v červenci 28 °C. V horách je to v lednu -10 až -14 °C a v červenci 25 až 5 °C. Průměrný roční úhrn srážek činí na rovině a v podhůří 190 až 300 mm a v horách 300 až 600 mm.

Vodní zdrojeEditovat

Největší řeka Araks a její přítoky (Arpačaj, Nachičevančaj) mají velký význam pro zavlažování. Byla vybudována hydrotechnická zařízení na Araksu. Jsou to hydrouzel Arake a přehrady Batabatgjol, Uzunobinská a Arpačajská. Jsou zde mnohé minerální prameny.

PůdyEditovat

Na rovině převládají šedozemě a luční šedozemě místy zasolené, výše pak šedohnědé zasolené, horské kaštanové a horské lesní hnědé a v nejvyšších polohách horské luční drnové půdy.

FlóraEditovat

Díky suchu převládají xerofilní typy rostlin. Rovina je vyplněna převážně pelyňkovou a pelyňkovo-slaniskovou polopouští. V podhůří se nacházejí porosty horského xerofitního rostlinstva (mateřídouška obecná) a ve step přecházející odlesněné horské louky. Ve vyšších horách se nacházejí subalpské, alpské louky a luční stepi. Lesů zde moc nenajdeme, celkem jejich plocha nepřevyšuje 3 000 ha.

FaunaEditovat

Žijí zde koza bezoárová, ovce kruhorohá, pardáli, medvěd hnědý, prase divoké, liška obecná, zajíc polní, kuna skalní. Z ptáků jsou nejcharakterističtější velekur kaspický, pěvuška alpská, vlaštovka pohorská, orebice keklik, stepokur písečný a z plazů zmije arménská a agamka písečná.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. O jedné z největších exkláv světa jste zřejmě nikdy neslyšeli. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2020-08-09]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Нахичеванская Автономная Советская Социалистическая Республика“.

Externí odkazyEditovat