Wikipedie

Moravská kuchyně

místní kuchyně

Moravská kuchyně je dnes brána za součást české kuchyně, ale existuje mnoho pokrmů, které jsou typické pro Moravu.[1][2] Osobitý charakter moravské kuchyně[3] je formován geografickými podmínkami a klimatem[4], který silně inklinuje ke karpatské a panonské oblasti. Stejně tak povodím Dunaje a staletími relacemi mezi obyvatelstvem, kulturou a kuchyní tohoto prostoru. Skladbou plodin (víno, meruňky, broskve, slívy, mandle, oskeruše)[5][6][7] které jsou v Čechách přirozeně přítomny jen v malém množství[8]. Některé prvky sdílí moravská kuchyně také se slovenskou kuchyní (zejména na Slovácku a Valašsku), dolnorakouskou a dokonce maďarskou. Především v oblasti Valašska pak byla moravská kuchyně v něčem ovlivněna rumunskou kuchyní, a to díky Valachům, kteří přišli z Rumunska. V oblasti Lašska jsou patrné i vlivy polské kuchyně.[9]

Moravská kuchyně
Makový valašský frgál
Základní informace
RozšířeníMorava, ČeskoČesko Česko
Typregionální
Pokrmy
Jídlavalašský frgál, valašská kyselica, zlínský slaný rohlík, šumajstr, trdelník, olomoucké tvarůžky
NápojeZonka, Vinea, Kofola, burčák, víno, slivovice, marhulovice (meruňkovice), hanácká kyselka, Ondrášovská kyselka, žinčice. Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu moravská kuchyně na Wikimedia Commons
Olomoucké tvarůžky
Moravský vrabec

Morava se dělí (jak je běžné i jinde) na několik národopisných regionů (jako Horácko, Valašsko, Haná, Slovácko a Lašsko), z nichž každý má svá typická jídla.[1]

Koření

editovat

Pro Moravu je podobně jako pro Čechy, Západní Slovensko a částečně Rakousko jsou charakteristické: majoránka a kmín jako dominující druhy koření. K ním se na Moravě ještě připojují též medvědí a viničný česnek, paprika a tymián a rozmarýn které zde rostou volně nepoměrně hojněji a uplatňují se v lidové stravě i obecné kuchyni.[10]

Příklady moravských pokrmů

editovat

Horácko

editovat

Příklady horáckých pokrmů:[1][11][12]

 
Štramberské uši a frgál
 
Lokše
 
Znojemská pečeně, novodobá variace krajového pokrmu
 
Moravská podoba paprik plněných mletým masem, starodávný moravský pokrm
 
Vinice u Velkých Pavlovic
 
Různé druhy slivovice
 
Moravské nealko nápoje

Valašsko

editovat

Příklady valašských pokrmů:[1][13][14]

  • Frgál, velké kynuté koláče posypané drobenkou
  • Kontrabáš, směs pohanky, brambor a slaniny nebo klobásy
  • Stryk, bramborové placky původem ze Slezska
  • Kyselica, smetanové polévka z kysaného zelí, klobásy a brambor
  • Sýry, například brynza
  • Pečená husa
  • Hrstková polévka[15]
  • Kmínová polévka[16]
  • Hříbková polévka[16]
  • Valašský chléb[2]

Haná

editovat

Příklady hanáckých pokrmů:[1][17][18][19]

  • Tvargle a syrečky, mezi nejznámější patří olomoucké tvarůžky
  • Různé kaše (př. fazolová, hrachová, moučná, krupičná[20]) a polévky (např. syrnica[21])
  • Tróč, tradiční koláč s drobenkou
  • Hertepláky, tenké bramborové placky podávané s mákem, cukrem nebo povidly
  • Pukáče[22]
  • Hanácky halušky
  • Hanácky kobližky[23]
  • Barkes[24]
  • Šêške s makem, šolánkê s makem, lôkše s makem (i variace se strouhaným perníkem)
  • Plumlovský řízek
  • Šmetynky
  • Beleše
  • Cviboch (i motané cviboch)
  • Hanácké salát
  • Hrstková polévka[15]
  • Špekové knedlíky[25]
  • Hanácké bóček[26]

Slovácko

editovat

Příklady slováckých pokrmů:[1][27][28][29][30]

Lašsko

editovat

Příklady lašských pokrmů:[9][40]

Celomoravské

editovat

Moravské nápoje

editovat

Na Moravě je rozšířeno vinařství, Vinařská oblast Morava je nejvýznamnější vinařskou oblastí v Česku. Dělí se na 4 vinařské podoblasti: znojemskou, mikulovskou, velkopavlovickou a slováckou. Na Moravě se vyrábí bílé i červené víno, mezi nejpěstovanější odrůdy bílého vína patří Rulandské šedé, Ryzlink rýnský a Chardonnay, mezi nejpěstovanější odrůdy červeného vína patří Rulandské modré, Frankovka a Zweigeltrebe. Existují i regionální moravské odrůdy, například Pálava nebo Aurelius.[43][44]

Na Moravě jsou, mnohem více než v Čechách, populární lihoviny (například slivovice). Pravděpodobně to je způsobeno tím, že v roce 1835 byl ve Vídni vydán dekret umožňující jednotlivci vypálit ročně až 56 litrů padesátiprocentní kořalky z plodin pocházejících z vlastních zahrad, aniž by platil jakoukoli daň. Tento dekret ovšem platil pouze na území Moravy, nikoliv v Čechách.[45]

Mezi moravské značky piva patří např. Litovel, hanušovická Holba, přerovský Zubr, jihlavský Ježek, Černá Hora, Ostravar, Starobrno nebo ve slezských Nošovicích vařený Radegast.

Mezi moravské minerální vody patří např. hornomoštěnická Hanácká kyselka, moravskoberounská Ondrášovka, Šaratica nebo luhačovická Vincentka.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d e f Tradiční moravské pokrmy - Ústav práva a právní vědy. www.ustavprava.cz [online]. Beneficio Media [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Původní česká kuchyně je dílem několika národů. Deník.cz. 2009-06-03. Dostupné online [cit. 2020-02-28]. 
  3. ↑ 10 nápadů na nástěnce Moravská a Valašská kuchyně | jídlo, recepty na vaření, mňamky. Pinterest [online]. [cit. 2024-09-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Mišpule a fíky přečkaly ve Znojmě staletí. Radiožurnál [online]. 2010-12-22 [cit. 2024-09-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ HALUZA, Oldřich. Unikátní objev v Brně: v zahradě rostou lanýže. Řeší záhadu, jak se tam dostaly. Brněnský deník. 2020-11-19. Dostupné online [cit. 2024-09-10]. 
  6. ↑ SMOLA, Vojtěch. OBRAZEM: V okolí Znojma dozrávají exotické fíky. Rostou tam po staletí. Hodonínský deník. 2016-08-16. Dostupné online [cit. 2024-09-10]. 
  7. ↑ HRABAL, Michal. Jako v Itálii. Za rok sklidí pěstitel z Přibic až metrák fíků. Břeclavský deník. 2018-06-22. Dostupné online [cit. 2024-09-10]. 
  8. ↑ Levandulová farma v srdci jižní Moravy | ParaCENTRUM Fenix [online]. 2019-06-27 [cit. 2024-09-10]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Krajové speciality | Moraviasilesia. www.moraviasilesia.cz [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-24. 
  10. ↑ Kde roste medvědí česnek? | medvědí česnek [online]. 2017-04-01 [cit. 2024-09-10]. Dostupné online. 
  11. ↑ Vítejte na Vysočině | Turistický portál. www.region-vysocina.cz [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. 
  12. ↑ Horácká houbová polévka | Recepty | Region Vysočina. www.region-vysocina.cz [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. 
  13. ↑ Recepty moravské kuchyně. Východní Morava [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-28. 
  14. ↑ Valašská kyselica. Prima Fresh [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b Asociace školních jídelen [online]. [cit. 2023-07-28]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b SVĚRÁK, František. Karlovické nářečí. Brno: [s.n.] S. 162. 
  17. ↑ www.ireceptar.cz [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. 
  18. ↑ Hanácké tróč – Navštivte Střední Moravu. www.strednimorava-tourism.cz [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-28. 
  19. ↑ Hanácké hertepláky. toprecepty.cz [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. 
  20. ↑ S.R.O, Beneficio Media. Tradiční moravské pokrmy - Ústav práva a právní vědy. www.ustavprava.cz [online]. [cit. 2022-08-04]. Dostupné online. 
  21. ↑ Hanácká syrnica. Albert [online]. [cit. 2022-08-04]. Dostupné online. 
  22. ↑ INSPIRACE, ReceptyOnLine cz-kuchařka, recepty a. Recept : Pukáče z Hané | ReceptyOnLine.cz - kuchařka, recepty a inspirace. www.receptyonline.cz [online]. [cit. 2022-08-04]. Dostupné online. 
  23. ↑ Hanácké koblížek — Všechno, co mám ráda. Česká televize [online]. [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. 
  24. ↑ SNČJ. sncj.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  25. ↑ Oběd po Olomoucku? Špekové knedlíky. Hanácký Večerník | Zpravodajství z Olomouce a okolí [online]. [cit. 2023-09-03]. Dostupné online. 
  26. ↑ TOPRECEPTY.CZ. Hanácké bóček. toprecepty.cz [online]. [cit. 2024-01-27]. Dostupné online. 
  27. ↑ Poklady naší kuchyně: Slovácku vévodí moravský vrabec se zelím. iDNES.cz [online]. 2012-08-07 [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. 
  28. ↑ Slovácké brynzové halušky Recept - Milujivaření.cz. www.milujivareni.cz [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. 
  29. ↑ www.ireceptar.cz [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. 
  30. ↑ Pohádka jménem trdelník. Jožkovy stránky [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-28. 
  31. ↑ Kuřecí plátky v meruňkové omáčce po Židlochovicku. Brno [online]. 2015-02-19 [cit. 2024-09-10]. Dostupné online. 
  32. ↑ TVS: Špetka Slovácka - Štědrák (5. díl). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  33. ↑ TVS: Špetka Slovácka - Guliváry (19. díl). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  34. ↑ Jazykovědma prozrazuje: Kde vzal bouřlivák burčák své jméno | 100+1 zahraniční zajímavost. www.stoplusjednicka.cz [online]. [cit. 2023-10-20]. Dostupné online. 
  35. ↑ KOLAJA, Maxmilian. Nářečí na Kyjovsku a Ždánsku. Kyjov: Učitelstvo okresu Kyjovsko-ždánského, 1934. 160 s. (Na našem Slovácku). S. 97. 
  36. ↑ a b c d e Zpravodaj Regionu Podluží [online]. 2018-12-0 [cit. 2024-06-30]. Dostupné online. 
  37. ↑ Bundavina z Ladné. Brno [online]. 2015-03-06 [cit. 2024-06-30]. Dostupné online. 
  38. ↑ Recept na bojanovické meltašky (1. část) - Dolní Bojanovice - Za našima humny | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  39. ↑ Slovácko - Co se na Slovácku vařívalo (únor 2006). slovacko.cf.cz [online]. [cit. 2024-09-10]. Dostupné online. 
  40. ↑ Bigos, chlebenka i rurka. Pavel Maurer přibližuje moravskoslezskou kuchyni. Radiožurnál [online]. 2018-07-28 [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. 
  41. ↑ Kuchařka jak šmakuje Moravskoslezsko 4. díl (2014) - Dezerty A Pečení. doczz.cz [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. 
  42. ↑ Jak upéct velikonoční klobásník | recept | jaktak.cz. www.jaktak.cz [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. 
  43. ↑ Vinařská oblast Morava. Vína z Moravy a vína z Čech [online]. [cit. 2021-08-22]. Dostupné online. 
  44. ↑ http://eagri.cz/public/web/file/644471/SVZ___Vino_2019.pdf
  45. ↑ Příběh českého pálení z ovoce. Barlife [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-28. 

Literatura

editovat
  • MARTIN Pavel, Lahůdky moravské kuchyně. Praha, Vpk 2002. ISBN 80-86081-89-3
  • ROHRER R.M.,Die Mährische Köchin. (poprvé) Brünn 1887, dále 20 vydání. Nyní reprint Leipzig 2018. ISBN 978-3-95692-509-2
  • ŠTIKA Jaroslav, Lidová strava na Valašsku. Ostrava, Profil 1980
  • HOŠKOVÁ Miloslava, Hanácká kuchařka. Olomouc, Petr Baštan 2011. ISBN 978-80-87091-24-1
  • HOŠKOVÁ Miloslava, CHALUPOVÁ Zita, Hanácká kuchařka: volné pokračování. Olomouc, Agriprint 2015. ISBN 978-80-87091-58-6
  • HOŠKOVÁ Miloslava, Tradice lidové stravy na severní Moravě. Šumperk, Okresní vlastivědné muzeum 1986.
  • KOUDELKA Karel, Jihomoravská kuchařka. Brno, Krajský výbor Českého svazu novinářů 1989.
  • VAŠÁK, Jaroslav. Valašská kuchařka: + gastronomický průvodce po Valašsku. Rožnov pod Radhoštěm, Radovan Stoklasa 2010
  • VAŠÁK, Jaroslav. Valašská kuchyně: krajové speciality. Praha, Ikar 2012. ISBN 978-80-249-1966-9
  • Hornická kuchařka z Ostravska: co se vařilo a vaří. Opava: Matice slezská 2009. ISBN 978-80-86887-11-1
  • Jak šmakuje Moravskoslezsko?: kuchařka krajových receptů, díly 1-4. Ostrava, Moravskoslezský kraj, Krajský úřad, 2011, 2012, 2013, 2014. ISBN 978-80-87503-10-2, 978-80-87503-21-8, 978-80-87503-40-9, 978-80-87503-52-2
  • BARTOŠ František, MAŠÍČEK Cyrill, Líšeň. Brno. MM 1902
  • BURIAN V., Lidová strava na Vyškovsku. In: Československá etnografie 9/1961 s. 192
  • KOLEKTIV, Mé vzpomínky na Zelný trh. Brno, KIC 2003
  • MARTIN Pavel, Moravská kuchařka. Praha, nakladatelství Ivo Železný 2004. ISBN 978-80-8709-103-6
  • LUDVÍKOVÁ M., Lidová strava na Kloboucku a Ždánicku. Mikulov 1968

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Moravská_kuchyně&oldid=24429528“