Otevřít hlavní menu

Miroslav Donutil

český herec

ŽivotEditovat

Jeho rodiče byli ochotníky, sám vystudoval brněnskou Janáčkovu akademii múzických umění. Již za studií hrál v divadle Husa na provázku v Brně, kde působil od roku 1973 až do roku 1990. Poté se stal členem činohry souboru pražského Národního divadla, kde působil do roku 2013. Miroslav Donutil je od svých osmnácti let epileptik.[zdroj?] S manželkou Zuzanou mají dva syny. Starší syn Tomáš pracuje jako informatik[1] a mladší syn Martin je hercem. I s manželkou se jezdí již několik desítek let v létě rekreovat do obce Bobrová na Vysočině, kde mají chatu.[zdroj?]

V roce 2016 mu byla městem Třebíč udělena Cena města Třebíče.[2] V únoru 2019 byla v třebíčském divadle Pasáž odhalena Miroslavu Donutilovi bronzová busta mladého akademického sochaře Sebastiana Wojnara, stejně tak ve foyer divadla vystaven kostým ze hry Sluha dvou pánů, kterou Donutil hrál v Národním divadle.[3][4][5][6] Busta byla financována místními společnostmi a přáteli Miroslava Donutila.[7]

Herecké schopnostiEditovat

Je ceněn zejména jako nadaný komik a vypravěč. Jiří Suchý jej nazval klaunem z Boží milosti a prohlásil, že Donutilův Truffaldino v Goldoniho Sluhovi dvou pánů způsobil, že se v Národním divadle i se vším publikem opravdu nekontrolovaně řehtal, což se mu stává opravdu málokdy.[8]

DíloEditovat

DivadloEditovat

Divadlo na ProvázkuEditovat

Národní divadloEditovat

Film a televizeEditovat

Rozhlasové roleEditovat

  • Oldřich Rafaj: Soudruhům, kteří přijdou po nás (1973) – role: Mirek. Režie Jan Tůma.
  • Gerhard Stübe: John Reed (1976) – role: druhý rudoarmějec. Režie Olga Zezulová.
  • Milan Uhde: Balada pro banditu (1976) – role: Nikola Šuhaj. Režie Zdeněk Pospíšil.
  • Nedjalko Jordanov: Moped (1978) – role: voják. Režie Olga Zezulová.
  • Jiří Švéda: Havárie (1978) – role ing. Kamil Coufal. Režie Jiří Valchař.
  • Ivan Kříž: Skladba cti (1981) – role: řidič. Režie Věra Fajtová.
  • Ion D. Sirba: Osamělost kosa v podzimních dnech (1984) – role: Grama. Režie Eva Řehořová.
  • Ota Schmidt: Kariéra (1984) – role: Mykiska. Režie Eva Řehořová.
  • Jiří Souček a František Velíšek: Chorál pro mého učitele (1985) – role: důstojník SS. Režie Zdeněk Kozák.
  • Václav P. Borovička: Viktory Boy (1985) – role: Roobin. Režie Zdeněk Kozák.
  • Jiří F. Hájek: Signály budoucího času (1986) – role: Burda. Režie Zdeněk Kozák.
  • Oto Schmidt a Draža Beňová: Nedosněný sen (1986) – role: Alois Mrštík. Režie Zdeněk Kozák.
  • Jiří Daněk: Zadrž blesk na cestě jeho… (1986) – role: kaplan. Režie Zdeněk Kozák.
  • Rustam Ibragimbekov: Příběh z pracovny (1986) role: Kedrov. Režie Zdeněk Kozák.
  • Dušan Uhlíř: Slunce nad Slavkovem (1987) – role: Napoleon Bonaparte. Režie Jaromír Ostrý.
  • Otto Schmidt: Podepsán Roman (1987) – role: dr. Julius Grégr. Režie Zdeněk Kozák.
  • Ludvík Kundera: Chameleon aneb Josef Fouché (1987) – role: Josef Fouché. Režie Zdeněk Kozák.
  • Ivan Kříž: Bílý motýl v černé hodině (1987) – role: Hudec. Režie Zdeněk Kozák.
  • Heikki Peltonen: Anneli (1987) – role: Reino. Režie Eva Řehořová.
  • František Velíšek: Mys dobré naděje (1988) – role: novinář. Režie Jaromír Ostrý.
  • Oldřich Daněk: Bitva na Moravském poli (1988) – role: písař. Režie Pavel Hradil.
  • Lion Feuchtwanger: Jasnovidec (1989) – role: Hannsjürg Lautensack. Režie Zdeněk Kozák.
  • Bertolt Brecht: V džungli měst (1990) – role: Garga. Režie Eva Řehořová.
  • Karol Sidon: Kdo jsem, že doufám (1991) – role: muž. Režie Markéta Jahodová.
  • Ivan Olbracht – Zdeněk Kozák: Nezadržitelný vzestup Eduarda Žáka aneb Bejvávalo (1991) – role: Eduard Žák. Režie Zdeněk Kozák.
  • Petr Balajka: Julius Zeyer (1992) – role: ředitel Národního divadla F. A. Šubert. Režie Markéta Jahodová.
  • Jiří Just: Malý kabinetní rozhovor (velkého realisty s neinženýrem lidské duše) (1993) – role: primář. Režie Petr Adler.
  • Květa Legátová: Ostrov slušných lidí (1993) – role: Řachta, zločinec. Režie Ivan Chrz.
  • Christina Calvo: Amok (1993) – role: Otto. Režie Petr Adler.
  • Eugéne Ionesco: Autosalon (1993) – bez uvedení role. Režie Markéta Jahodová.
  • Leo Rosten: Pan Kaplan má stále třídu rád (1996), desetidílný seriál, překlad a režie Antonín Přidal. Role: Hyman Kaplan. Dále účinkují Ladislav Lakomý, Jaroslav Kuneš, Drahomíra Hofmanová, Jana Hlaváčková, Jana Janěková, Jiří Dušek, Arnošt Goldflam, Eva Hradilová, Monika Maláčová, Ivana Valešová, Jiří Tomek, Gabriela Ježková a Jitka Škápíková. Natočeno v roce 1996 v Českém rozhlasu Brno.
  • Woody Allen: Postava Kugelmasse (1996) – role: Velký Persky. Režie Ivan Chrz.
  • O.Henry: Pět šípů Amorových (1996) – role: Jeff. Režie Ivan Chrz.
  • Alois a Vilém Mrštíkové: Rok na vsi (1997) – role: Vrbka. Režie Markéta Jahodová.
  • Geoges Courteline: Pan Kapric (1997) – role: pan Kapric. Režie Ivan Chrz.
  • Francois Mauriac: Fernandovo blaho (1997) – role: Fernard. Režie Otakar Kosek.
  • Jiří Horák: Říjen v Carlsbadu (1997) – role: Petr I. Veliký, ruský car. Režie Vlado Rusko.
  • Karel Václav Rais – Miroslav Stuchl: Koblihy (1997) – role: Stružinka, tulák. Režie Markéta Jahodová.
  • Miloš Pospíšil: Velký vandr (1998) – bez uvedení role. Režie Zdeněk Kozák.
  • Májový (Antiformalistický) ráječek (1999) – rekonstrukce tajné Šostakovičovy miniopery. Libreto a hudba Dmitrij Šostakovič. Překlad a komentář Miloš Štědroň. Uvádí Olga Jeřábková a Miloš Štědroň. Účinkuje Miroslav Donutil. Natočeno 1999. Premiéra 30. 4. 1999.
  • Karel Poláček – Jiří Hubička. U Zlatého havrana (1999) – role: Brejha. Režie Ivan Chrz.
  • Karel Hvížďala: Veverky na tři řádky (2000) – role: redaktor. Režie Ivan Chrz.
  • Věra Eliášková: Úspěšný prorok (2000) – role: Jonáš. Režie Ivan Chrz.
  • Josef Nesvadba: Smrt robota (2001) – role: Rozum. Režie Ivan Chrz.
  • Ödön von Horváth: Povídky z Vídeňského lesa (2002) – role: kouzelník. Režie Markéta Jahodová.
  • Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša (2002) – role: Vávra, mlynář. Režie Markéta Jahodová.
  • Federico Fellini: Mimořádný program č. 7 (2002) – role: režisér. Režie Ivan Chrz.
  • Pavel Kohout – Jelena Mašínová: Požár v suterénu (2009) – role: požární velitel Vodička. Režie Ivan Chrz.

ModerováníEditovat

Nedělní šálek kávy s Miroslavem Donutilem

DiskografieEditovat

Mluvené slovoEditovat

  • Ptejte se mne na co chcete
  • …Já na co chci odpovím
  • Furt ve střehu
  • Pořád se něco děje
  • Historky z Provázku
  • Cestou Necestou
  • Černí baroni (audiokniha)

ZpěvEditovat

Dabing, výběrEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. GUDZOVÁ, Anna. Miroslav Donutil, z božej milosti klaun [online]. BBOnline, 2012-11-10 [cit. 2015-12-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. JAKUBCOVÁ, Hana. Donutil dostal v Třebíči cenu města. Radši jsem si to ověřil, rýpl si. iDnes.cz [online]. Mafra, a.s., 2016-10-26 [cit. 2017-02-05]. Dostupné online. 
  3. Donutil bude mít v Třebíči bustu. i-Vysočina.cz [online]. 2019-01-25 [cit. 2019-01-28]. Dostupné online. (česky) 
  4. ZELNÍČKOVÁ, Ilona. Je to Mirek? Není moc tlustý? ptal se sám sebe autor Donutilovy busty. iDNES.cz [online]. 2019-02-10 [cit. 2019-03-03]. Dostupné online. 
  5. ZELNÍČKOVÁ, Ilona. Donutil dostane od své rodné Třebíče k narozeninám bustu z bronzu. iDNES.cz [online]. 2019-02-05 [cit. 2019-03-03]. Dostupné online. 
  6. ČTK. V Třebíči odhalili bustu herce Donutila | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2019-03-03]. Dostupné online. (česky) 
  7. MAHEL, Luděk. Donutil má v Třebíči bustu. Divadlu zapůjčil kostým ze slavného Sluhy dvou pánu. trebicsky.denik.cz. 2019-02-07. Dostupné online [cit. 2019-03-03]. (česky) 
  8. Hz. Klaun z Boží milosti [online]. Lovosický Dnešek 1/2008 - strana 8 [cit. 2015-12-27]. Dostupné online. 
  9. SOUKUPOVÁ, Jana. Donutil je v Brně se synem šťastný jako miminko, říká hercův režisér [online]. iDNES.cz, 2014-03-14 [cit. 2015-12-27]. Dostupné online. 
  10. VALENTOVÁ, Veronika. ODKAZ STŘEDOVĚKÉHO DIVADLA A COMMEDIE DELL´ARTE V DÍLE DARIA FO. Brno, 2006 [cit. 2016-07-31]. disertační práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Eva Stehlíková. s. příloha I, str. 3. [is.muni.cz/th/9229/ff_d/V.Valentova_Disertacni_prace_2006.doc Dostupné online.]
  11. Nedělní šálek kávy s Miroslavem Donutilem [online]. Český Rozhlas [cit. 2015-12-27]. Dostupné online. 
  12. Cestou necestou s Miroslavem Donutilem — Česká televize [online]. Česká televize [cit. 2015-12-27]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 214–216.
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 111. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 127. 
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského, Státního a Národního divadla v Brně : Český divadelní slovník. III, 1884–1994 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Národní divadlo, 1994. 791 s. S.  145–149.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 248. 

Filmy a dokumenty o životěEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat