Otevřít hlavní menu
Další významy jsou uvedeny na stránce Zdeněk Pospíšil (rozcestník).

Zdeněk Pospíšil (28. března 1944 Brno31. července 1993 Praha) byl divadelní režisér a dramatik, jeden z trojice prvních režisérů brněnského Divadla Husa na provázku po jeho profesionalizaci. Významná byla jeho utajená spolupráce s Milanem Uhdem, jehož scénáře realizoval v době, kdy dramatik nesměl publikovat.

Zdeněk Pospíšil
Narození 28. března 1944
Brno
Úmrtí 31. července 1993 (ve věku 49 let)
Praha
Alma mater Janáčkova akademie múzických umění v Brně
Zaměstnavatel Divadlo Husa na provázku
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život a tvorbaEditovat

Začátky a Divadlo Husa na provázkuEditovat

Pospíšil začínal jako technik v Satirickém divadle Večerní Brno, poté vystudoval obor režie na brněnské JAMU u Evžena Sokolovského, kde s ním studovali i Eva Tálská a Peter Scherhaufer.[1] Absolvoval v roce 1968 inscenací Sofoklovy Antigony. Hostoval ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti a v Divadle Vítězslava Nezvala v Karlových Varech, ale současně již začal působit v tehdy ještě amatérském Divadle Husa na provázku. Od jeho profesionalizace k 1. lednu 1972 byl jedním z jeho tří režisérů, společně s Peterem Scherhauferem a Evou Tálskou. Celkem zde režíroval dvanáct představení, a k tomu čtyři s Dětským studiem Divadla na provázku.

Další činnost v Huse na provázku, Dětské studioEditovat

V roce 1973 byl Pospíšil jedním z původců myšlenky divadelního festivalu Divadlo v pohybu, který se v Huse na provázku stal dlouholetou tradicí. Od r. 1974 začal utajeně spolupracovat s Milanem Uhdem, jehož scénickou montáž Pantha rei v minulosti inscenoval a který v té době již nesměl oficiálně publikovat. Pospíšil realizoval jeho hry pod svým jménem. Tak byla inscenována např. legendární Uhdeho dramatizace Olbrachtova Nikoly Šuhaje loupežníka pod názvem Balada pro banditu s hudbou Miloše Štědroně nebo Mrštíkovy Pohádky máje.

Pospíšil dále realizoval čtyři hry se samostatným dětským souborem založeným při tehdejším Divadle na provázku pod názvem Dětské studio Divadla na provázku.

EmigraceEditovat

V roce 1980 Pospíšil i s rodinou emigroval přes Jugoslávii do Švýcarska, kde se rovněž věnoval divadelní činnosti; mimo jiné působil i jako hostující režisér v amatérských divadlech v Athénách, kde režíroval Hamleta, a v Paříži, kde inscenoval Uhdeho hry Parta a Výběrčí.[2] S Uhdem udržoval telefonický kontakt i v době emigrace.[3] Nakonec založil ve Švýcarsku vlastní divadlo pro děti.[4]

Po roce 1990Editovat

V roce 1990 se Pospíšil vrátil do Československa a stal se na základě konkursu uměleckým šéfem hudebního divadla v Karlíně. Inscenoval zde znovu Pohádku máje a plánoval muzikálovou úpravu Dvořákovy Rusalky. Pro neshody se souborem ji však nedokončil. Jeho působení v Karlíně není hodnoceno jako úspěšné, například Jana Machalická mluví o „neuvážených krocích“ a soudí, že „režisér Husy na provázku si z exilu přinesl představu velkolepé muzikálové scény, kterou však realizoval značně chaoticky“.[5] V roce 1993 spáchal Pospíšil sebevraždu.

V roce 2001 vytvořila Česká televize asi hodinový dokument o životě a díle Zdeňka Pospíšila v rámci cyklu Příběhy slavných. Dostupné online

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. NAVRÁTILOVÁ, Marie. Ohlédnutí za režisérem Zdeňkem Pospíšilem a jeho spoluprací s Divadlem Husa na provázku. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 101 s. Dostupné online. S. 8. 
  2. NAVRÁTILOVÁ, s. 16
  3. NAVRÁTILOVÁ, s. 17
  4. NAVRÁTILOVÁ, s. 17
  5. MACHALICKÁ, Jana. O zlaté vejce z Karlína se rozehrála podivná hra. Lidovky.cz [online]. Lidové noviny, 29. 8. 2010 [cit. 14.6.2016]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Navrátilová, Marie: Ohlédnutí za režisérem Zdeňkem Pospíšilem a jeho spoluprací s Divadlem Husa na provázku. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita: Brno 2006.

Externí odkazyEditovat