Wikipedie

Liptovský Mikuláš

město na Slovensku
(přesměrováno z Liptovský Sv. Mikuláš)

Liptovský Mikuláš, dříve Liptovský Svätý Mikuláš (německy Liptau Sankt Nikolaus), je slovenské okresní město v okrese Liptovský Mikuláš v Žilinském kraji, v Liptovské kotlině pod Tatrami na řece Váh, 65 km východně od Žiliny v regionu Liptov. V roce 2015 zde žilo přes 31 500 obyvatel a bylo tak 21. největším slovenským městem.

Liptovský Mikuláš
Kostel svatého Mikuláše
Kostel svatého Mikuláše
Liptovský Mikuláš – znak
znak
Liptovský Mikuláš – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice49°4′52″ s. š., 19°37′5″ v. d.
Nadmořská výška577 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajŽilinský
OkresLiptovský Mikuláš
Tradiční regionLiptov
Liptovský Mikuláš
Liptovský Mikuláš
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha70,11 km²[1]
Počet obyvatel30 522 (2021)
Hustota zalidnění435,3 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaJán Blcháč[2]
Vznik1286 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.mikulas.sk
E-maillmikulas@mikulas.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Liptovský Mikuláš
Štúrova 1989/41
031 01 Liptovský Mikuláš
Telefonní předvolba044
PSČ031 01
Označení vozidel (do r. 2022)LM
NUTS510262
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o Liptovském Mikuláši je z roku 1286. Základem osídlení byl kostel svatého Mikuláše, okolo kterého se od 14. století postupně formovalo náměstí – dnešní náměstí Osvoboditelů. Po svém patronovi, svatém Mikuláši, získalo město své jméno. V první polovině 14. století mělo město významné obchodní postavení, od roku 1424 mělo výsadu organizovat dvakrát ročně trhy. Od roku 1677 se stalo i sídlem okresu, Liptovské stolice, pozdější župy. Ve městě sídlily úřady a soudy.

Roku 1713 zde byli popraveni zbojníci Juraj Jánošík a Tomáš Uhorčík.

Roku 1865 se stal starostou Žid Izák Diner, což bylo na tehdejší poměry unikátní.[zdroj⁠?!]

V 19. století byl jedním z významných středisek Slovenského národního obrození. Ve 30. letech 20. století zde vybudovala firma Baťa svou sesterskou společnost Darina, která se věnovala výrobě gumového zboží.[3]

V době od ledna do dubna 1945 probíhaly v okolí Liptovkého Mikuláše těžké boje. Na vojenském hřbitově Areál piety na kótě 748 Háj je 1415 hrobů a je zde pohřbeno 1361 příslušníků 1. československého armádního sboru v SSSR.

Přírodní poměry

editovat

Liptovský Mikuláš leží uprostřed Liptovské kotliny, na úpatí Nízkých a Západních Tater.

Části města

editovat

Podle statutu města je Liptovský Mikuláš tvořen 16 městskými částmi: Andice, Benice, Bodice, Demänová, Iľanovo, Liptovská Ondrašová, Nábrežie-Vrbica, Okoličné, Palúdzka, Ploštín, Podbreziny, Ráztoky, Staré Mesto, Stošice, Svätý Štefan, Vitálišovce.

Hospodářství

editovat

Díky úrodné Liptovské kotlině se ve městě vyvinul potravinářský průmysl. Dnes je důležitý hlavně díky turistům, kteří se odsud vydávají do Tater a k přehradě Liptovská Mara. Město je také významnou křižovatkou – okolo Mikuláše vede dálnice D1 a prochází jím i důležitá železniční trať z Košic do Žiliny. Městská hromadná doprava provozuje 13 autobusových linek.

Společnost

editovat
 
Vodní nádrž Liptovská Mara
 
Aquapark Tatralandia

Město žije mnohými kulturními a sportovními událostmi. V červnu pěší zóna ožívá Stoličnými dny, v prosinci tradičním Mikulášským jarmarkem a během prázdnin bohatým kulturním programem Mikulášského léta.

Z vrchu Háj-Nicovô je výhled na všechna lákadla města a okolí: vodní nádrž Liptovská Mara, Nízké Tatry, Západní Tatry i Chočské vrchy. Bezprostřední okolí města nabízí krátké procházky i několikahodinové výlety nenáročným horským terénem nebo celodenní vysokohorské túry.[4]

Sport

editovat

V dubnu Areál vodního slalomu Ondreja Cibáka hostí Mezinárodní liptovské slalomy, v květnu Mezinárodní tatranský slalom. Slalomáři z Liptovského Mikuláše úspěšné reprezentují Slovensko na mezinárodních soutěžích i olympiádách. Michal Martikán a Elena Kaliská už vícekrát stáli na stupních olympijských vítězů. Areál vodního slalomu návštěvníkům nabízí možnost vyzkoušet si rafting, hydrospeed či absolvovat školu kajaku.

V Mikuláši má dlouhou tradici i hokej. Na ledové ploše zimního stadionu vyrostli mnozí světoznámí hokejisté – Jerguš Bača, Martin Cibák, Marek Uram, Milan Jurčina. V blízkosti stadionu se nabízí i další možnosti zasportovat si – krytý bazén, tenisové kurty a hala, squash, bowling, skateboardový areál. Možnosti sportovních aktivit ve městě jsou však větší, doplněné o jízdu na motokárách, paragliding, paintball a airsoft, fitness centra nebo jízdu na koni.

Vodní nádrž Liptovská Mara nabízí mnoho různých vodních sportů – plavání, surfing, jachting atd.[4]

V roce 2003 byl 4 km severozápadně od centra od centra města na ploše 14 ha otevřen Aquapark Tatralandia, jeden z největších aquaparků ve střední Evropě. V letní sezóně má denní kapacitu 5 000 návštěvníků. Je zde využívána termální voda z 2 500 m hlubokého vrtu a v bazénech má teplotu do 38 °C. Nabízí koupání a oddech v 11 bazénech s termální vodou, osm bazénů je otevřeno celoročně a tři z nich jsou kryté. K aquaparku patří tobogány, skluzavky, gejzíry, masážní sezení a mnohé další atrakce. Součástí je saunový svět Tatra-Therm-Vital a komplex Wellness Paradise. V těsné blízkosti aquaparku vyrostla kopie westernového městečka Šiklův Mlýn, lanový park Tarzania a multifunkční hala Liptov Aréna, která je místem konání kulturně-společenských a sportovních akcí

Přímo v městských částech Ilanově a na Podbrezinách leží menší lyžařská střediska s umělým zasněžováním. Jen 14 km jižně se v Demänovské dolině nachází největší slovenské lyžařské centrum Jasná Nízké Tatry, blízko jsou i další střediska: Pavčina Lehota-Žiarce, Závažná Poruba-Opalisko, Liptovský Ján-Javorovica nebo Žiar-Dolinky.[4]

Pamětihodnosti

editovat
 
Pongrácovské panské sídlo
 
Synagoga

Centrem města je náměstí Osvoboditelů, jehož základy vznikly už ve 14. století. Nynější rozměry má od dokončení výstavby měšťanských domů v 18. století. Na začátku třetího tisíciletí prošlo celkovou rekonstrukcí.[5]

Kostel svatého Mikuláše je gotická stavba v jižní části Náměstí Osvoboditelů postavená kolem roku 1280 na místě staršího románského kostela. V 15. století byl přestavěn, rozšířen a v 18. století barokně upraven. Další úpravy proběhly v letech 1883, 1940–1943 a 1965. V letech 1632–1637 zde kázal český evangelický kazatel Jiří Třanovský. Na náměstí se nachází druhá nejstarší budova ve městě – Pongrácovské panské sídlo. Dnes v něm sídlí Centrum Kolomana Sokola – galerie věnovaná grafikovi, malíři a mikulášskému rodákovi Kolomanu Sokolovi a v jejím sklepení je expozice Mikulášské mučírny. V její blízkosti stojí další reprezentativní panské sídlo s názvem Illésházyovská kúria, které z řady ostatních domů vystupuje mohutnou trojitou arkádou. V současnosti ji užívá městské Muzeum Janka Krále, v 18. století však v ní měla svoje sídlo Liptovská stolice. Právě v jednom z těchto panských sídel byl v roku 1713 souzený zbojník Juraj Jánošík. Nepřehlédnutelná je i rozsáhlá budova bývalého župního domu uprostřed hlavního náměstí. Západně od něj stojí klasicistní synagoga postavená v letech 1842–1846 a patří mezi největší synagogy na Slovensku. V roce 1906 ji přestavěl maďarský architekt Leopold Baumhorn.

Ve východní části města ve čtvrti Okoličné se nachází Kostel svatého Petra z Alkantary z konce 15. století.

Východně od župního domu na Tranovského ulici je klasicistní evangelický kostel postavený jako toleranční v letech 1783–1785. Společně se starou evangelickou farou a budovou Liptovské galerie Petra Michala Bohúňa vytváří menší náměstí, které nese název Náměstí Žádostí slovenského národa. V prostorech galerie sídlí i Dům fotografie. Nedaleko se nacházejí i další dvě kulturní instituce. V někdejším jezuitském klášteře má svoje sídlo Slovenské muzeum ochrany přírody a jeskyňářství, dům Černý orel poskytuje svoje prostory stálé expozici Liptovského muzea přibližující dějiny myslivosti a rybářství na Liptově.[5]

Osobnosti

editovat
 
Pomník Janko Kráľa

Panorama

editovat
 
Liptovský Mikuláš - Náměstí Osvoboditelů (severní část)
 
Liptovský Mikuláš - Náměstí Osvoboditelů (jižní část)

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liptovský Mikuláš na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 883 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22 [cit. 2018-02-06]. S. 2. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-12. (slovensky) 
  2. ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2014-11-16. Ján Blcháč je v seznamu. Dostupné online. 
  3. ↑ Zahradní město ve službách firmy Baťa [online]. Zlín.estranky.cz, 1992? [sic!]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Liptovský Mikuláš a okolie. Dromedár [online]. 2010-11-09. Dostupné online. (slovensky) 
  5. ↑ a b Za umením, históriou a poznaním [online]. Liptovský Mikuláš, [po 2006] [cit. 2013-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-20. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Liptovský_Mikuláš&oldid=24245875“