Lekár umierajúceho času

Lekár umierajúceho času
Původní název	Lekár umierajúcého času
Žánr	drama
Formát	seriál
Předloha	motivy ze života Jana Jesenského
Dramaturgie	Marian Puobiš
Námět a scénář	Vladimír Körner
Režie	Miloslav Luther
Hrají	Petr Čepek; Emma Černá; Miloš Nedbal; Rudolf Hrušínský; Martin Huba; Josef Karlík; Stanislav Dančiak; Ladislav Mrkvička
Země původu	Československo
Jazyk	slovenština
Počet dílů	5 (seznam dílů)
Obvyklá délka	369 min
Produkce a štáb
Vedoucí; produkce	Karel Kochman
Kamera	Ivan Šlapeta
Hudba	Svetozár Štúr
Střih	Jiří Brožek
Zvuk	Jiří Kříž
Produkční; společnost	Československá televize Bratislava; Filmové studio Barrandov
Premiérové vysílání
Stanice	Československá televize
Vysíláno	20. února 1984 – 19. března 1984
	Lekár umierajúceho času na ČSFD; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lekár umierajúceho času je životopisný historický televizní seriál Československé televize Bratislava z roku 1983, zpracovaný jako výpravná historická sága.

Obsazení

Petr Čepek – Ján Jesenský – mluví Milan Kňažko
Emma Černá – Maria Regina Felsová, Jesenského žena – mluví Anna Javorková
Miloš Nedbal – lichvář a zlatník Fels, Mariin otec – mluví Jozef Kroner
Rudolf Hrušínský – císař Rudolf II. – mluví Leopold Haverl
Martin Huba – Johannes Kepler
Josef Karlík – Tycho Brahe – mluví Ivan Rajniak
Stanislav Dančiak – Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
Ladislav Mrkvička – Giordano Bruno – mluví Stano Dančiak
Vlastimil Venclík – malíř Jacob Hoefnagel – mluví Dušan Kaprálik
František Řehák – Vavřinec Benedikt z Nudožer – mluví Ivan Krivosudský
Miloš Pietor – rektor Martin Bacháček z Nouměřic
Karel Brožek – Mistr David Lippach
František Kovár – Jan Campanus Vodňanský
Ilja Racek – teolog Tilemann Heshusius – mluví Milan Lasica
Milan Kňažko – kat Jan Mydlář – mluví Igor Čillík
Jan Kanyza – Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic
Stanislava Bartošová – Polyxena z Pernštejna, Lobkovicova žena – mluví Kamila Magálová
Lubomír Kostelka – Jindřich Matyáš Thurn – mluví Rudolf Kraus
Jan Kačer – Jáchym Ondřej Šlik – mluví Marián Slovák
Leoš Suchařípa – zemský sekretář Pavel Michna z Vacínova – mluví Slávo Zahradník
Ota Sklenčka – Václav Budovec z Budova – mluví Elo Romančík
Mikuláš Huba – Bohuslav z Michalovic
Václav Knop – Ferdinand II. Štýrský – mluví Ján Venényi
Jiří Bartoška – Fridrich Falcký – mluví Štefan Kožka
Bohuslav Čáp – písař Filip Fabricius – mluví Jozef Cút
Peter Debnár – Matouš Děpolt z Lobkovic
Jiří Kostka – rytíř Kašpar Kaplíř ze Sulevic – mluví Alojz Kramár
Milan Riehs – Pavel z Říčan – mluví Anton Mrvečka
Milan Klacek – komoří Filip Lang z Langenfelsu – mluví Marián Gallo
Vít Olmer – Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka – mluví Peter Mikulík
Karel Augusta – Jaroslav Bořita z Martinic – mluví Ivan Matulík
Jiří Bednář – Albrecht z Valdštejna – mluví Jozef Šimonovič
Jan Teplý – prokurátor Přibík Jeníšek z Újezda – mluví Teodor Piovarči
Jiří Prýmek – Jan Daniel Kapr z Kaprštejna – mluví Slávo Drozd
Václav Vydra – Albrecht Jan Smiřický – mluví Ivan Gogál
Andrej Hryc – velitel Franz Melchiar
Raoul Schránil – saský kurfiřt Kristián II. Saský
Miloš Vavruška – Kristián I. Anhaltský – mluví Viktor Blaho
Pavol Mikulík – španělský vyslanec don Baltasar de Zúñiga
František Husák – velitel Ostrštok – mluví Július Vašek
Taťana Fischerová – Floro, Jesenského milenka – mluví Magda Vašáryová
Bronislav Poloczek – lazebník Jakub – mluví Dušan Tarageľ
Anna Maľová – Jakubova žena Bohunka
Vladimír Černý – student Prokůpek
Rostislav Kuba – student Abrosius – mluví Alfréd Swan
Jan Kuželka – student Gregorius – mluví Milan Kiš
Boris Rösner – vrah Timo – mluví Ján Mistrík
Jan Kraus – vrah Otrhanec – mluví Marián Zednikovič
Naďa Hejná – Jesenského babička
Jan Přeučil – přednášející – mluví Teodor Piovarči
Dana Hlaváčová – služebná Elfrieda – mluví Jela Bučková
Miriam Kantorková – hostinská – mluví Eva Matejková
Zdeněk Srstka – okrádač mrtvol – mluví Viliam Polónyi / kaskadér
Peter Bzdúch – felčar Zoltán
Jiří Wohanka – turecký velitel
Ondřej Havelka – student – mluví Alfréd Swan
Jan Kotva – student – mluví Gustav Herényi
Petr Drozda – felčar v ležení
Yvetta Kornová – služebná u Mydláře Dorotka – mluví Jana Nagyová
Bohuslav Ličman – páter Sabinus
Václav Kaňkovský – stařec na ulici – mluví Vladimír Kostovič
Rudolf Pellar – opilec na ulici – mluví Peter Debnár
Zita Furková – služebná Betka
Věra Tichánková – hostinská Muttrl – mluví Oľga Vronská
Ladislav Křiváček – venkovan Seppl – mluví Michal Monček
Jožka Stoklasa – venkovan Tobias – mluví Viliam Polónyi
Zuzana Kronerová – sestra Beata
Barbora Štěpánová – sestra Pia – mluví Anna Šulajová
Jiří Krytinář – dvorní šašek
Alena Karešová – řeholnice – mluví Hana Kováčiková
Karel Fořt – vyvolávač při popravě
Marta Richterová – měšťanka, majitelka domů – mluví Oľga Šalagová
Stanislav Hájek – zvoník – mluví Viliam Polónyi
Oldřich Velen – profesor Karlovy Univerzity
Vladimír Hrubý – farář při popravě – mluví Vladimír Kostovič
Václav Kotva – kupčící kněz při popravě – mluví Daniel Králik
Rudolf Hrušínský ml. – opilý důstojník s děvčaty
Josef Žluťák Hrubý – sluha
Karel Engel – kaskadér
Jaroslav Tomsa – kaskadér
Kateřina Urbancová – Julinka, Jesenského dcera

Seznam dílů

Doctor Vitenbergicus

V první epizodě mladý Jesenský nastupuje na studia, kde se seznamuje s mladým učencem Johannem Keplerem, jako polní lékař se účastní války s Turky a nakonec nastupuje jako profesor chirurgie a anatomie na univerzitě ve Wittenbergu. Zde se také žení s dcerou místního lichváře Felse Marií.

Anatomia Pragensis

Jessenius přichází do Prahy. Je přijat císařem Rudolfem II. Podaří se mu provést v Praze první veřejnou pitvu na oběšenci v Řečkově koleji. Tělo pro pitvu i přes původní nevoli získává od kata Mydláře. Jessenius se usazuje v Praze, kam za ním na konci přijíždí i manželka.

Stellis vinctus

Jessenius se stává lékařem na Karlově Univerzitě a osobní lékařem Rudolfa II. České stavy si na Rudolfovi vynutí tzv. Majestát. Mezitím Prahu zasáhne morová epidemie. Při morovém běsnění je zavražděna i Jesseniova zdravá manželka. Jessenius ošetřuje císaře Rudolfa na smrtelné posteli. Po jeho smrti balzamuje i jeho tělo.

Theatrum mundis

Jessenius je novým císařem Matyášem propuštěn. Jessenius stráví zimu v horách s dívkou Florou. Po její smrti se ujímá jejich společné dcery. Stává se rektorem pražské univerzity. Po defenestraci a stavovském povstání se lékař stává jako legát českých stavů do Uher.

Via Doloris

Jesenského mise do Uher je neúspěšná. Za nového krále si české stavy zvolily Fridricha Falckého. Po Bitva na bitvě na Bílé hoře je stavovské povstání poraženo a Jesenský je s dalšími šestadvaceti českými pány na Staroměstském náměstí popraven. Seriál končí na úsvitu třicetileté války.

Vznik seriálu

Seriál vznikl podle námětu a scénáře Vladimíra Körnera (který měl s podobnými historickými látkami již zkušenost, např. Údolí včel režiséra Františka Vláčila z roku 1967) za režie Miloslava Luthera. Seriál popisuje život a dílo význačného lékaře, učence a politika Jána Jesenského (Jessenius, 1566–1621). V pěti dílech seriálu hlavní hrdina (představovaný Petrem Čepkem a předabovaný Milanem Kňažkem) prožívá své nejdůležitější životní úspěchy a pády (včetně setkávání s velkými historickými osobnostmi tehdejší Evropy) na pozadí velkých tragických historických událostí, které proběhly v českých dějinách na rozhraní šestnáctého a sedmnáctého století.

Byl vyroben ve Filmovém studiu Barrandov jako zakázka bratislavského studia Československé televize a natočen na 16mm materiál. Natáčení probíhalo především v pražských a českých exteriérech se slovenskými a především s význačnými českými herci. Jelikož se jednalo o slovenský seriál, byla většina českých herců při postsynchronech přemluvena slovenskými kolegy (např. Jan Kanyza zvládl svůj part ve slovenském jazyce). Zajímavostí je, že herec hlavní role Petr Čepek byl předabován Milanem Kňažkem, který v seriálu hrál kata Mydláře. Proto musel být sám Kňažko předabován Igorem Čillíkem. Naopak ve filmu Devět kruhů pekla (1987) byl Milan Kňažko přemluven Petrem Čepkem.

Kromě původní hudby Svetozára Štúra v seriálu zazněla díla Kryštofa Haranta z Polžic a Bedružic a dalších renesančních mistrů. Jednalo se o jeden z největších, nejvýpravnějších a nejnáročnějších projektů Československé televize (jako jediný zachycuje celý průběh třetí pražské defenestrace). V tuzemsku je seriál pravidelně uváděn Českou televizí pod slovenským názvem a v původním slovenském znění.

V roce 1990 režisér Miloslav Luther sestříhal původní 16mm materiál seriálu do podoby celovečerního filmu pod názvem Svědek umírajícího času. Děj filmu oproti seriálu je silně zredukován na nejnutnější události, některé vedlejší epizody a děje byly zcela vypuštěny. Následně byl materiál překopírován na klasický 35mm materiál, opatřen novou hudbou (skladatele Svetozára Štúra nahradil Jiří Bulis) a kompletně předabován do českého jazyka. Jednotlivé epizody byly spojeny komentářem, který načetl Jiří Adamíra. Většina českých a slovenských herců své role namluvila znovu (tentokrát již nevadilo, že slovenští herci se namluví do češtiny). Jinými herci musel být předabován Martin Huba (namluvil Ladislav Frej), Zuzana Kronerová (Daniela Bartáková), Peter Debnár (Jiří Zavřel) a zemřelí herci Miloš Nedbal (Gustav Opočenský), Mikuláš Huba (Vladimír Ráž), Jiří Kostka (Steva Maršálek), Ladislav Křiváček (Radan Rusev) a Vladimír Hrubý. Dále ve filmu mluvil Jiří Němeček (posel války), Pavel Rímský (voják) a Mirko Musil (vesničan). Film měl premiéru v únoru roku 1991.

Další tůrci

pomocný režisér – Marian Puobiš, Jan Křížek
asistenti režie – Eliška Moulisová, Dagmar Zelenková
asistenti kamery – Ladislav Chroust, Jiří Maxa
architekt – Jiří Hlupý
druhý architekt – Václav Hlávka
výprava – Jan Petrů
návrhy kostýmů – Jan Kropáček
vedoucí kostymérka – Věnceslava Vrtišková
masky – Bohumil Sobotka, Jiří Farkaš, Vlasta Brijarová
umělecký maskér – Jiří Šimon
vrchní osvětlovač – Ota Pšenička
odborní poradci – Josef Polišenský, Mária Bokesová-Uherová, Pavel Šebek, Robert Kratochvíl, František Michálek
zástupci vedoucího produkce – Petr Prejda, Věra Lukášová, Eliška Sekavová
použité motivy – z díla Kryštofa Haranta z Polžic a Bedružic a dalších renesančních mistrů
nahrál – Filmový symfonický orchestr a Smíšený sbor Pavla Kühna
dirigent – Mario Klemens
spolupracovali – H. Friedlová, N. Jirásková, E. Horázná, J. Příkaská, D. Smržová, E. Vlková, M. Caban, I. Ernyel, P. Svoboda, J. Trousil, A. Týbl, A. Werner
zpracovaly – Filmové laboratoře Barrandov

Literatura

BARTOŠKOVÁ, Šárka, BARTOŠEK, Luboš. Filmové profily. Praha: Československý filmový ústav, 1986, s. 200–2001.
Lekár umierajúceho času [online]. Praha: Česká televize [cit. 2013-05-22]. Dostupné online.
Lekár umierajúceho času (TV seriál) [online]. Praha: Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2013-05-22]. Dostupné online.