Bohuslav z Michalovic
Bohuslav z Michalovic (1565 – 21. června 1621, Praha) byl bratrsko-kalvínský politik a právník, rytíř z rodu vladyků z Michalovic, člen direktoria českých stavů v době stavovského povstání (1618–1620). Za vlády zimního krále Fridricha Falckého vykonával post druhého místokancléře[zdroj?] a purkrabího hradeckého kraje.
Bohuslav z Michalovic | |||||||||||||
![]() Znak a titul Bohuslava z Michalovic z roku 1605 na stěně místnosti zemských desk ve Starém královském paláci na Pražském hradě. Text pod znakem zní: Bohuslaw z Michalowicz na Rweniczích a Komorn. Sedle. Místo Pýsarž k. Czeskeho. | |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
Narození | 1565 | ||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Úmrtí |
21. června 1621 (ve věku 55–56 let) Staroměstské náměstí | ||||||||||||
Commons | Bohuslav z Michalovic | ||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
ŽivotEditovat
Před stavovským povstáním působil v letech 1590–1611 jako místopísař královské kanceláře, což byla třetí nejvyšší hodnost v tomto úřadě. V letech 1611[zdroj?]–1617 zastával funkci místokancléře. V jeho domě byla poprvé čtena Apologie a setkávali se zde vzbouřenci, kteří připravovali svržení Ferdinanda II.[1]
V únoru 1621 jej dle císařského listu zatkli a uvěznili v Bílé věži Pražského hradu. Mimořádný tribunál jej odsoudil k popravě na Staroměstském náměstí spolu s dalšími českými pány. Původní verdikt zněl rozčtvrcení za živa, dostal částečné omilostnění, takže byl „pouze“ sťat.[2] Na popraviště vešel jako sedmý z rytířského stavu a jako desátý v celkovém pořadí. Kat jeho ruku položenou na hlavě pověsil na Staroměstské mostecké věži.
Jeho lebka měla být pohřbena v kostele v Michalovicích u Kosmonos, ve třicátých letech 19. století objevili cínovou skříňku s lebkou uloženou v hrobce, ovšem rodina Bohuslava z Michalovic ves Michalovice nevlastnila a nemohla zde tudíž mít hrobku.[3]
MajetekEditovat
Jádrem Bohuslavova majetku byla panství Ervěnice a Nové Sedlo,[4] ale od roku 1612 mu patřila také část Komořan.[5] Během stavovského povstání koupil Strupčice a církevní statek Škrle, který české stavy zabavily oseckému klášteru. Samotný osecký klášter koupila Bohuslavova manželka.[4] Ke škrlskému statku patřily mimo jiné vesnice Bylany, Vysočany nebo Hošnice.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ http://leccos.com/index.php/clanky/michalovic-,bohuslav[nedostupný zdroj] Z Michalovic Bohuslav
- ↑ PETRÁŇ, Josef. Staroměstská exekuce. Praha: Rodiče, 2004. ISBN 80-86695-44-1. Kapitola Msta, s. 283. Dále jen Petráň (2004).
- ↑ Petráň (2004), s. 325.
- ↑ a b BINTEROVÁ, Zdena. Strupčice. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 64 s. ISBN 80-239-4166-6. S. 22.
- ↑ SÝKOROVÁ, Jana. Zmizelé domovy. Most: Okresní muzeum v Mostě, 2002. 100 s. ISBN 80-239-0797-2.
LiteraturaEditovat
- PETRÁŇ, Josef. Staroměstská exekuce. 4. vyd. Praha: Rodiče, 2004. 320 s. ISBN 80-86695-44-1.
Externí odkazyEditovat
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohuslav z Michalovic