Bohuslav z Michalovic

politik a právník

Bohuslav z Michalovic (156521. června 1621, Praha) byl bratrsko-kalvínský politik a právník, rytíř z rodu vladyků z Michalovic, člen direktoria českých stavů v době stavovského povstání (1618–1620). Za vlády zimního krále Fridricha Falckého vykonával post druhého místokancléře[zdroj?] a purkrabího hradeckého kraje.

Bohuslav z Michalovic
Znak a titul Bohuslava z Michalovic z roku 1605 na stěně místnosti zemských desk ve Starém královském paláci na Pražském hradě. Text pod znakem zní: Bohuslaw z Michalowicz na Rweniczích a Komorn. Sedle. Místo Pýsarž k. Czeskeho.
Znak a titul Bohuslava z Michalovic z roku 1605 na stěně místnosti zemských desk ve Starém královském paláci na Pražském hradě. Text pod znakem zní: Bohuslaw z Michalowicz na Rweniczích a Komorn. Sedle. Místo Pýsarž k. Czeskeho.

Purkrabí Hradeckého kraje
Ve funkci:
1619 – 1620
Panovník Fridrich Falcký
Předchůdce Kašpar Kaplíř ze Sulevic
Nástupce Fridrich z Bílé

Člen direktoria za rytířský stav
Ve funkci:
1619 – 4. listopad 1619
Předchůdce Kryštof Fictum z Fictumu
Nástupce činnost direktoria ukončena

Místokancléř Českého království
Ve funkci:
1611[zdroj?] nebo 1612 – 1617
Panovník Matyáš

Místopísař Českého království
Ve funkci:
1590 – 1611
Panovník Rudolf II.
Předchůdce Kryštof Želinský ze Sebuzína
Nástupce Jan Bukovanský Pinta z Bukovan

Narození 1565
Úmrtí 21. června 1621 (ve věku 55–56 let)
Staroměstské náměstí
Commons Kategorie Bohuslav z Michalovic
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Před stavovským povstáním působil v letech 1590–1611 jako místopísař královské kanceláře, což byla třetí nejvyšší hodnost v tomto úřadě. V letech 1611[zdroj?]–1617 zastával funkci místokancléře. V jeho domě byla poprvé čtena Apologie a setkávali se zde vzbouřenci, kteří připravovali svržení Ferdinanda II.[1]

V únoru 1621 jej dle císařského listu zatkli a uvěznili v Bílé věži Pražského hradu. Mimořádný tribunál jej odsoudil k popravě na Staroměstském náměstí spolu s dalšími českými pány. Původní verdikt zněl rozčtvrcení za živa, dostal částečné omilostnění, takže byl „pouze“ sťat.[2] Na popraviště vešel jako sedmý z rytířského stavu a jako desátý v celkovém pořadí. Kat jeho ruku položenou na hlavě pověsil na Staroměstské mostecké věži.

Jeho lebka měla být pohřbena v kostele v Michalovicích u Kosmonos, ve třicátých letech 19. století objevili cínovou skříňku s lebkou uloženou v hrobce, ovšem rodina Bohuslava z Michalovic ves Michalovice nevlastnila a nemohla zde tudíž mít hrobku.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://leccos.com/index.php/clanky/michalovic-,bohuslav Z Michalovic Bohuslav
  2. PETRÁŇ, Josef. Staroměstská exekuce. Praha: Rodiče, 2004. ISBN 80-86695-44-1. Kapitola Msta, s. 283. Dále jen Petráň (2004). 
  3. Petráň (2004), s. 325.

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat