Fridrich z Bílé (též Bedřich z Bílé) (?21. června 1621, Staré Město pražské) byl rytíř z rodu pánů z Bílé, člen direktoria českých stavů v době stavovského povstání (16181620). Dříve působil jako císařský rada, za vlády zimního krále Fridricha Falckého vykonával post purkrabího hradeckého kraje.

Fridrich z Bílé
Purkrabí Hradeckého kraje
Ve funkci:
1620 – 1620
PanovníkFridrich Falcký
PředchůdceBohuslav z Michalovic na Rvenicích
Hejtman německých lén Koruny české
Ve funkci:
1619 – 1620
PanovníkFridrich Falcký
PředchůdceŠtěpán Jiří ze Šternberka
NástupceŠtěpán Jiří ze Šternberka
Direktor českých stavů
Ve funkci:
24. května 1618 – 4. listopadu 1619
PanovníkMatyáš, Ferdinand II.
Předchůdceúřad ustanoven den po pražské defenestraci
Nástupceúřad zanikl korunovací Fridricha Falckého
Defenzor
Ve funkci:
1609 – ?
PanovníkRudolf II.
Císařský rada

Narození16. století
Úmrtí21. června 1621
Staroměstské náměstí nebo Praha
Příčina úmrtípoprava stětím
Profesesprávní úředník a rytíř
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

V roce 1592 koupil Dubkovice, roku 1617 statek Uhřice, které roku 1618 prodal a asi v tu dobu držel také Chotomíř. Jako evangelík byl roku 1609 zvolen defenzorem a roku 1618 za jednoho z direktorů. Jednal se slezskými stavy a vévodou o pomoci. Stavěl se proti Habsburkům. Fridrich Falcký jej jmenoval hejtmanem německých lén a purkrabím hradeckého kraje. Jeho první manželkou byla Beatrix a druhou Anna ze Zolhauzu. Synovi Bedřichovi a dceři Eufrosině byl za podíl ponechán po matce Beatrici statek Řehlovice.

Události po bitvě na Bílé hoře

editovat

Zatčen krajským hejtmanem při pobytu mimo Prahu. Mimořádný tribunál jej odsoudil k popravě na Staroměstském náměstí spolu s dalšími „českými pány“. Původní verdikt zněl rozčtvrcení za živa, dostal částečné omilostnění, takže byl „pouze“ sťat.[1] Na popraviště vešel jako třetí z rytířského stavu a jako šestý v celkovém pořadí. Kat jeho hlavu pověsil na Staroměstské mostecké věži.

Reference

editovat
  1. PETRÁŇ, Josef. Staroměstská exekuce. Praha: Rodiče, 2004. ISBN 80-86695-44-1. Kapitola Msta, s. 283. 

Literatura

editovat