Wikipedie

Komořany (Most)

část města Most, sestávající z katastrálích území Komořany u Mostu, Třebušice, Ervěnice, Dřínov u Komořan

Komořany (německy Kommern) je název zaniklé obce v okrese Most v Ústeckém kraji, která se nacházela asi 5 km západně od starého města Mostu v nadmořské výšce 231 metrů. Její katastrální výměra činila 1130 ha. Obec byla zlikvidována v letech 1986–1987 a její katastr byl 1. ledna 1988 přičleněn k Mostu. Dnes jsou Komořany jednou z osmi místních částí statutárního města Mostu a skládají se ze čtyř základních sídelních jednotek: Dřínov, Ervěnice, Komořany u Mostu a Třebušice. Středem bývalé obce dnes prochází dopravní koridor – silnice I/13 z Mostu do Chomutova a železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov. Na území obce se rovněž nachází teplárna a elektrárna společnosti United Energy a závod Krušnohorské strojírny.

Komořany
Pohled na staré Komořany
Pohled na staré Komořany
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecMost
OkresMost
KrajÚstecký kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°31′39″ s. š., 13°34′14″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel4 (2021)[1]
Katastrální územíKomořany u Mostu, Dřínov u Komořan, Ervěnice a Třebušice
PSČ434 01
Počet domů5 (2011)[2]
Komořany
Komořany
Další údaje
Kód části obce68896
Zaniklé obce.cz259
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Název vesnice ve významu ves Komořanů je odvozen ze skutečnosti, že žili na pozemcích královské komory. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: in Komoran (1250), in Chomoran (1254), in Comeran (1341), Cumeran (1353), in komorzanych (1417), Comoran (1425), in Komorzanich (1437 a 1449), Comoran (1439), in komorzanech (1473), w komorzanech (1516), Chomrn (1549), w komorzanech (1555, 1561), ve vsi Komoržanech (1585), ve vsi Komorzanech (1585), Komoržany a Khumern (1591), Komorzany (1595), Cummern (1666), Kommern a Kummern (1846).[3]

Historie editovat

 
Katastrální území Mostu
 
Místní části Mostu

Komořany se nacházely na břehu Komořanského jezera. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1250, kdy král Václav I. daroval oseckému klášteru polovinu rybářů a část jezera. Ve druhé polovině 15. století byla ves rozdělena mezi několik majitelů. Část vlastnil osecký klášter, část obce patřila k mosteckému hradu a část náležela k panství Červený Hrádek. Tento díl Komořan koupil v roce 1612 Bohuslav z Michalovic, kterému byl ale v roce 1621 za účast na stavovském odboji zkonfiskován a v následném roce prodán Vilému mladšímu z Lobkovic. Když roku 1595 odkoupilo město Most hrad Hněvín od Rudolfa II., získalo zároveň i část obce Komořany. Město prodalo svůj díl Lobkovicům v roce 1689, kteří celou obec zahrnuli do svého panství Nové Sedlo – Jezeří, jehož součástí zůstala obec až do roku 1848.

Obživu obyvatelům Komořan přinášelo především jezero. Postupně se však jezero začalo zanášet bahnem, takže se ve 3třicátých letech 19. století započalo s jeho odvodňováním. Vysušení přispělo k rozvoji zemědělství, z nově vzniklých lokalit se stala úrodná pole a pastviny.

Druhá polovina 19. století znamenala na Mostecku rozmach těžby hnědého uhlí. V okolí obce byl zprovozněn důl Jupiter (1875), následoval důl Germania, pozdější Fortuna (povrchový 1883, hlubinný 1885). Hornictví přispělo k nárůstu počtu obyvatel. Komořany byly od roku 1850 osadou obce Souše, ovšem v této době prudkého rozvoje se osamostatnily.

Během druhé světové války bylo kolem Komořan zřízeno několik táborů nucených prací pro dělníky v dolech a průmyslu. V roce 1943 byl severozápadně od obce zahájen provoz v podniku, který sloužil jako ústřední dílny pro uhelné doly. Rovněž se poblíž obce začala stavět elektrárna Komořany. Tyto skutečnosti ovlivnily vývoj obce i po válce.

V roce 1951 byl zahájen provoz ve zdejší elektrárně, ke které v roce 1958 přibyla ještě druhá. V roce 1963 byla postavena teplárna, která dodnes slouží městům Most a Litvínov (původně i Chomutovu). Teplárnu dnes provozuje společnost United Energy. Druhým významným podnikem jsou Krušnohorské strojírny, které vznikly z původní válečné továrny, po válce přeměněné na Ústřední dílny Komořany.

V roce 1986 započala likvidace obce a k 1. lednu 1988 připadlo její katastrální území městu Most. Komořany jsou jednou z místních částí Mostu, leží v katastrálních územích Komořany u Mostu, Dřínov u Komořan, Ervěnice a Třebušice.

Tragédie na Dole Jupiter 1902 editovat

V úterý 14. ledna 1902 se v odpoledních hodinách do podzemí dolu Jupiter U Komořan provalila voda ze záplavové oblasti Bíliny. V době katastrofy bylo v dole 116 lidí, z nichž se jen 73 zachránilo. Počtem 43 obětí byl průval vod na dole Jupiter jednou z největších katastrof v historii českého hornictví.[4]

Obyvatelstvo editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 2 293 obyvatel (z toho 1 197 mužů), z nichž bylo 1 050 Čechoslováků, 1 224 Němců, jeden příslušník jiné národnosti a osmnáct cizinců. Největší náboženskou skupinou byli římští katolíci, po nich následovali lidé bez vyznání (738) a ostatní církve: deset evangelíků, dva členové církve československé, šest židů a čtyři příslušníci nezjišťovaných církví.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 2 920 obyvatel: 1 437 Čechoslováků, 1 464 Němců a devatenáct cizinců. Převažovala římskokatolická většina, ale 1 208 lidí bylo bez vyznání, čtrnáct patřilo k evangelickým církvím, jedenáct k církvi československé, sedm k izraelské a tři lidé k nezjišťovaným církvím.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů[7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 450 837 1 512 2 108 2 269 2 293 2 920 3 093 1 891 1 226 883 . 1 9
Domy 80 92 104 136 159 162 269 275 268 229 201 . . 5

Pamětihodnosti editovat

 
Kaple svaté Anny
  • Kaple svaté Anny, postavená původně roku 1701 na popud Ferdinanda z Lobkovic. V roce 1838 zbourána a 1846 vybudována pseudogotická kaple.
  • Empírová kaple z 19. století na hřbitově
  • Morový sloup z osmdesátých let 17. století přemístěný do Vtelna

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Komořany, Kommern, s. 292–293. 
  4. ↑ MAKARIUS, Roman. Memento důlních nehod v českém hornictví. Ostrava: Montanex, 2008. 461 s. ISBN 978-80-7225-271-8, ISBN 80-7225-271-2. OCLC 259737758 S. 143. 
  5. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 219. 
  6. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 224. 
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-08-04]. Kapitola Okres Most. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • SÝKOROVÁ, Jana. Zmizelé domovy. Most: Okresní muzeum v Mostě, 2002. 100 s. ISBN 80-239-0797-2. S. 37–38. 
  • NETÍK, Jan; VÍŠEK, Ivan. Komořany 1250–1987. Most: MNV Komořany, 1987. 
  • Komořansko – minulost a současnost. Komořany: Doly a úpravny Komořany, 1993. 189 s. Neprodejná publikace. 

Externí odkazy editovat

Statutární město Most

Starý Most (k. ú. Most I, Konobrže, Kopisty, Pařidla, Střimice) • Most (část k. ú. Most II, část k. ú. Hořany) • Čepirohy (k. ú. Čepirohy, Slatinice u Mostu, část k. ú. Hořany) • Komořany (k. ú. Komořany u Mostu, Třebušice, Ervěnice, Dřínov u Komořan) • Rudolice (k. ú. Rudolice nad Bílinou) • Souš (k. ú. Souš, část k. ú. Most II) • Velebudice (k. ú. Velebudice, Skyřice) • Vtelno (k. ú. Vtelno)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Komořany_(Most)&oldid=23275403“