Komořany (Most)

Komořany
	Pohled na staré Komořany
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Most
Okres	Most
Kraj	Ústecký kraj
Zeměpisné souřadnice	50°31′39″ s. š., 13°34′14″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	9 (2011)
Katastrální území	Komořany u Mostu, Dřínov u Komořan, Ervěnice a Třebušice
PSČ	434 01
Počet domů	5 (2011)
	Komořany
Další údaje
Kód části obce	68896
Zaniklé obce.cz	259
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Komořany (německy Kommern) je název zaniklé obce v okrese Most v Ústeckém kraji, která se nacházela asi 5 km západně od starého města Mostu v nadmořské výšce 231 metrů. Její katastrální výměra činila 1130 ha. Obec byla zlikvidována v letech 1986-1987 a její katastr byl 1. ledna 1988 přičleněn k Mostu. Dnes jsou Komořany jednou z osmi místních částí statutárního města Mostu a skládají se ze čtyř základních sídelních jednotek: Dřínov, Ervěnice, Komořany u Mostu a Třebušice. Středem bývalé obce dnes prochází dopravní koridor – silnice I/13 z Mostu do Chomutova a trať 130 Ústí nad Labem-Chomutov. Na území obce se rovněž nachází teplárna a elektrárna společnosti United Energy a závod Krušnohorské strojírny.

HistorieEditovat

Katastrální území Mostu

Místní části Mostu

Komořany se nacházely na břehu Komořanského jezera, Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1250, kdy král Václav I. daroval oseckému klášteru polovinu rybářů a část jezera. Ve 2. polovině 15. století byla ves rozdělena mezi několik majitelů. Část vlastnil osecký klášter, část obce patřila k mosteckému hradu a část náležela k panství Červený Hrádek. Tento díl Komořan koupil v roce 1612 Bohuslav z Michalovic, kterému byl ale v roce 1621 za účast na stavovském odboji zkonfiskován a v následném roce prodán Vilému mladšímu z Lobkovic. Když roku 1595 odkoupilo město Most hrad Hněvín od Rudolfa II., získalo zároveň i část obce Komořany. Město prodalo svůj díl Lobkovicům v roce 1689, kteří celou obec zahrnuli do svého panství Nové Sedlo-Jezeří, jehož součástí zůstala obec až do roku 1848.

Obživu obyvatelům Komořan přinášelo především jezero. Postupně se však jezero začalo zanášet bahnem, takže se ve 30. letech 19. století započalo s jeho odvodňováním. Vysušení přispělo k rozvoji zemědělství, z nově vzniklých lokalit se stala úrodná pole a pastviny.

Druhá polovina 19. století znamenala na Mostecku rozmach těžby hnědého uhlí. V okolí obce byl zprovozněn důl Jupiter (1875), následoval důl Germania, pozdější Fortuna (povrchový 1883, hlubinný 1885). Hornictví přispělo k nárůstu počtu obyvatel. Komořany byly od roku 1850 osadou obce Souše, ovšem v této době prudkého rozvoje se osamostatnily.

Během druhé světové války bylo kolem Komořan zřízeno několik táborů nucených prací pro dělníky v dolech a průmyslu. V roce 1943 byl severozápadně od obce zahájen provoz v podniku, který sloužil jako ústřední dílny pro uhelné doly. Rovněž se poblíž obce začala stavět elektrárna Komořany. Tyto skutečnosti ovlivnily vývoj obce i po válce.

V roce 1951 byl zahájen provoz ve zdejší elektrárně, ke které v roce 1958 přibyla ještě druhá. V roce 1963 byla postavena teplárna, která dodnes slouží městům Most a Litvínov (původně i Chomutovu). Teplárnu dnes provozuje společnost United Energy. Druhým významným podnikem jsou Krušnohorské strojírny, které vznikly z původní válečné továrny, po válce přeměněné na Ústřední dílny Komořany.

V roce 1986 započala likvidace obce a k 1. lednu 1988 připadl její katastr městu Most. V současnosti jsou Komořany jednou z místních částí Mostu, leží na katastrálních územích Komořany u Mostu, Dřínov u Komořan, Ervěnice a Třebušice.

Kaple sv. Anny

PamětihodnostiEditovat

Kaple sv. Anny, postavená původně roku 1701 na popud Ferdinanda z Lobkovic. V roce 1838 zbourána a 1846 vybudována pseudogotická kaple.
Empírová kaple z 19. století na hřbitově
Morový sloup z 80. let 17. století přemístěný do Vtelna

Tragédie na Dole Jupiter 1902Editovat

V úterý 14. ledna 1902 se v odpoledních hodinách do podzemí dolu Jupiter U Komořan provalila voda ze záplavové oblasti Bíliny. V době katastrofy bylo v dole 116 lidí, z nichž se jen 73 zachránilo. Počtem 43 obětí byl průval vod na dole Jupiter největší katastrofou v historii českého hornictví.^[2]

Vývoj počtu obyvatel v obciEditovat

Počty obyvatel mezi lety 1850 až 1970 dle sčítání lidu^[3]
Rok	1850	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970
Počet obyvatel	440	450	837	1512	2108	2269	2293	2920	3093	1891	1226

Počty obyvatel mezi lety 1971 až 1988 (k 31. 12.)^[4]
Rok	1971	1972	1973	1974	1975	1976	1977	1978	1979	1980	1981	1982	1983	1984	1985	1986	1987	1988
Počet obyvatel	1334	1339	1323	1287	1267	1260	1151	1102	1070	1000	942	905	869	751	702	244	43	0

Ke dni 30. května 2008 je na území části obce Komořany evidováno:

29 ulic
25 adres – tj. čísel popisných, evidenčních nebo orientačních

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

↑ ^a ^b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ MAKARIUS, Roman. Memento důlních nehod v českém hornictví. Ostrava: Montanex, 2008. 461 s. ISBN 978-80-7225-271-8, ISBN 80-7225-271-2. OCLC 259737758 S. 143.
↑ Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970, díl I/1, Praha 1977, s. 512–513
↑ Český statistický úřad ve formátu .xls

LiteraturaEditovat

Jana Sýkorová, Zmizelé domovy, Most 2000, s. 37–38
Jan Netík – Ivan Víšek, Komořany 1250–1987, vydal MNV Komořany 1987
Vlastimil Novák, Komořany – minulost a současnost, vydaly Doly a úpravny Komořany 1993

Externí odkazyEditovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Komořany na Wikimedia Commons
Historie obce na stránkách Oblastního muzea v Mostě
Komořany na stránkách Zaniklé obce
Stručná historie podniku Krušnohorské strojírny Komořany
Historie podniku United Energy

Statutární město Most

Starý Most (k. ú. Most I, Konobrže, Kopisty, Pařidla, Střimice) • Most (část k. ú. Most II, část k. ú. Hořany) • Čepirohy (k. ú. Čepirohy, Slatinice u Mostu, část k. ú. Hořany) • Komořany (k. ú. Komořany u Mostu, Třebušice, Ervěnice, Dřínov u Komořan) • Rudolice (k. ú. Rudolice nad Bílinou) • Souš (k. ú. Souš, část k. ú. Most II) • Velebudice (k. ú. Velebudice, Skyřice) • Vtelno (k. ú. Vtelno)

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-1] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[2] MAKARIUS, Roman. Memento důlních nehod v českém hornictví. Ostrava: Montanex, 2008. 461 s. ISBN 978-80-7225-271-8, ISBN 80-7225-271-2. OCLC 259737758 S. 143.

[3] Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970, díl I/1, Praha 1977, s. 512–513

[4] Český statistický úřad ve formátu .xls

[1]

[2]

[3]

[4]