Ondřej Havelka

český herec, jazzový hudebník, režisér a zpěvák
Tento článek je o režisérovi, herci a zpěvákovi. O cestovateli pojednává článek Ondřej Havelka (cestovatel).

Ondřej Havelka (* 10. října 1954 Praha) je český režisér, herec, zpěvák, tanečník a scenárista. Je čestným občanem městské části Praha 5.[1]

MgA. Ondřej Havelka
Ondřej Havelka (2018)
Ondřej Havelka (2018)
Základní informace
Narození10. října 1954 (69 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánryjazz, swing
Povolánízpěvák, tanečník, herec, režisér
Hlasový obortenor
VydavatelEMI
Příbuzná témataMelody Makers
DětiHugo Havelka
Vojtěch Havelka
Rozálie Havelková
Terezie Kolínská
RodičeSvatopluk Havelka
Libuše Havelková
WebStránky Melody Makers
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jako všestranný umělec je uměleckým ředitelem a zároveň frontmanem orchestru Ondřej Havelka a jeho Melody Makers, zaměřeného na autentickou interpretaci historického jazzu a swingu meziválečného období 20. století. Při produkcích se svým orchestrem si pohrává s rolí klasického swingového entertainera se všemi typickými atributy této profese: zpěv, mluvené slovo, tanec, step.

Rodina, studium editovat

Je synem české herečky Libuše Havelkovéhudebního skladatele a profesora Akademie múzických umění Svatopluka Havelky.

Po absolvování herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění (DAMU) v Praze v roce 1980[2] postgraduálně studoval operní režii na Janáčkově akademii múzických umění (JAMU) v Brně (absolvoval v roce 1988).[3][4][5]

Po studiích na DAMU působil šest let v pražském divadle Ypsilon.

V letech 1976 až 1995 vystupoval jako frontman Originálního Pražského Synkopického Orchestru. Po odchodu z něho si založil vlastní jazz-band (Ondřej Havelka a jeho Melody Makers), se kterým působí dodnes.

Divadlo a film editovat

Po roce 1989 začal pracovat i jako scenárista a režisér v televizi. V roce 1999 režíroval celovečerní filmový portrét Zdravý nemocný Vlastimilený Brodský, pro který také napsal scénář a ve kterém si zahrál sám sebe. V roce 1990 napsal scénář a režíroval hudební dokument Originální pražský synkopický orchestr, který získal cenu "Stříbrná růže" na festivalu televizní zábavy v Montreux v roce 1991. V roce 1995 byl autorem scénáře a režie televizního dokumentu Mezzosoprano Magdalena Kožená a v roce 2008 režisérem dokumentárního filmu Magdalena, opět o Magdaleně Kožené. V roce 2012 natočil dokumentární film Perla baroka o zámeckém barokním divadle v Českém Krumlově.[3]

Od roku 1988 se věnuje také divadelní režii.

V roce 2014 dosáhl mezinárodního uznání se svou režijní prací na zfilmování opery Orfeo ed Euridice od Christopha Willibalda GluckaZámeckém divadleČeském Krumlově a v interiérech tamějšího zámku.[zdroj?] Jako umělecký poradce působil při natáčení tohoto filmu americký kontratenorista Bejun Mehta, který také ztvárnil hlavní roli Orfea. Televizní film byl uveden mj. 19. července 2014 na německo-rakousko-švýcarské stanici 3sat.

V roce 2018 byl do kin uveden jeho první celovečerní film Hastrman.

Filmografie editovat

Herec editovat

Jako herec účinkoval v těchto filmech:

Filmová hudba editovat

Operní režie editovat

Muzikálové režie editovat

Činoherní režie editovat

Režie baletní inscenace editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. https://www.praha5.cz/sest-osobnosti-prevzalo-cestna-obcanstvi-prahy-5/
  2. Absolventi DAMU 1949–2017, vyd. Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze, Praha, 2018, str. 40
  3. a b Informační zpravodaj Národního divadla, č. 1, září 2015, 133. sezona 2015–2016, Národní divadlo, Praha, 2015, str. 8 Dostupné online
  4. Havelka a Melody Makers: něco starého i zcela nového [online]. Brnensky.denik.cz, 2007-12-01 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. 
  5. ZDÍLNA, Stanislav. Všestranný Ondřej Havelka: Režie je z poloviny umění diplomacie [online]. Regiony.rozhlas.cz, 2016-07-24 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. 
  6. Informační zpravodaj Národního divadla, č. 1, září 2015, 133. sezona 2015–2016, Národní divadlo, Praha, 2015, str. 6, 10

Literatura editovat

Externí odkazy editovat