Lech Kaczyński
Lech Aleksander Kaczyński (18. června 1949 Varšava, Polsko – 10. dubna 2010 Smolensk, Rusko[1]) byl polský politik a prezident[2]. Mezi lety 2002 a 2005 byl primátorem Varšavy. Jeho bratr Jarosław Kaczyński je předsedou strany Právo a spravedlnost (Prawo i Sprawiedliwość) a bývalým premiérem Polska.
| Lech Aleksander Kaczyński | |
|---|---|
 Lech Aleksander Kaczyński | |
| Prezident Polska | |
| Ve funkci: 23. prosince 2005 – 10. dubna 2010 | |
| Předseda vlády | Kazimierz Marcinkiewicz Jarosław Kaczyński Donald Tusk |
| Předchůdce | Aleksander Kwaśniewski |
| Nástupce | Bronisław Komorowski (zastupující) |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Právo a spravedlnost |
| Narození | 18. června 1949 Varšava,  Polsko |
| Úmrtí | 10. dubna 2010 (ve věku 60 let) Smolensk,  Rusko |
| Místo pohřbení | Katedrála na Wawelu |
| Národnost | Poláci |
| Choť | Maria Kaczyńska |
| Rodiče | Rajmund Kaczyński a Jadwiga Kaczyńská |
| Děti | Marta Kaczyńska (* 1980), právnička |
| Příbuzní | Jarosław Kaczyński (sourozenec) |
| Alma mater | Faculty of Law and Administration, University of Warsaw |
| Profese | politik, vysokoškolský učitel, advokát, odborář, filmový herec a právník |
| Náboženství | katolická církev |
| Ocenění | Řád bílé orlice (2005) Řád národního hrdiny velkokříž Maďarského záslužného řádu Řád bílého dvojkříže I. třídy Vítězný řád svatého Jiří … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Webová stránka | president.pl |
| Commons | Lech Kaczyński |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zahynul 10. dubna 2010 při letecké havárii u Smolenska.
ŽivotopisEditovat
Lech Kaczyński se narodil ve Varšavě, jeho otec Rajmund Kaczyński byl inženýr, příslušník Zemské armády a účastník Varšavského povstání, matka Jadwiga Kaczyńská byla polská filoložka. V dětství společně se svým bratrem Jarosławem, jednovaječným dvojčetem, účinkovali v dětském filmu O dwóch takich, co ukradli księżyc. Vystudoval práva na Varšavské univerzitě, od roku 1971 byl asistentem na katedře pracovního práva Gdaňské univerzity, doktorát získal v roce 1980, habilitoval o deset let později a následně přednášel jako profesor práva na Gdaňské univerzitě a varšavské univerzitě kardinála Stefana Wyszyńského.
V roce 1971 se odstěhoval do Gdaňska, kde se stal v roce 1977 prostřednictvím svého bratra spolupracovníkem Výboru na obranu dělníků (KOR). Od roku 1978 pracoval v nezávislých odborech Wolne Związki Zawodowe Wybrzeża, které se později staly základem pro Nezávislé odborové hnutí Solidarita. V roce 1981 se stal delegátem Solidarity a členem její programové komise. Po zavedení vojenského stavu byl v prosinci 1981 zadržen policií a vězněn až do října 1982. V druhé polovině 80. let byl blízkým spolupracovníkem Lecha Wałęsy a od roku 1988 se účastnil rozhovorů mezi vládními představiteli a Solidaritou, v roce 1989 byl účastníkem jednání mezi polskou vládou, opozicí a církví u tzv. kulatého stolu. V letech 1989 až 1991 byl senátorem a poté 1991 až 1993 poslanecem Sejmu. V roce 1991 byl bezpečnostním poradcem prezidenta Lecha Wałęsy, po konfliktu s Wałęsou a šéfem jeho kanceláře ale odešel. Od roku 1992 do 1995 byl předsedou Nejvyššího kontrolního úřadu. V roce 1995 kandidoval na prezidenta, ale odstoupil ještě před prvním kolem voleb. Vyhlásil ochotu podporovat koholiv, kdo by měl šanci porazil Lecha Wałęsu. V roce 2000 se stal ministrem spravedlnosti ve vládě Jerzyho Buzka. Ve stejném roce spoluzaložil politickou stranu Právo a spravedlnost (PiS), do roku 2003 byl jejím předsedou, později čestným předsedou.
V roce 2002 byl zvolen v přímých volbách primátorem Varšavy. Na funkci rezignoval v roce 2005 den před tím, než převzal úřad prezidenta. Během jeho působení v čele města bylo během oslav 60. výročí Varšavského povstání otevřeno museum povstání, město zřídilo také oddělení služeb občanům. Jako primátor v letech 2004 a 2005 zakázal Průvody rovnosti, manifestace pořádané LGBT organizacemi, oficiálně proto, že organizátoři nedali městu podklady potřebné k povolení manifestace.[3] Kontroverzní zákaz byl kritizován, byla zpochybňována jeho shoda s polskou ústavou a byl obviňován z homofobie. V roce 2007 Evropský soud pro lidská práva rozhodl o tom, že orgány města svým rozhodnutím porušily evropskou konvenci práv člověka.[4]
V roce 2005 kandidoval za stranu PiS v prezidentských volbách. V prvním kole přímé volby skončil druhý za Donaldem Tuskem ze strany Občanská platforma. Zvítězil 23. října 2005 ve druhém kole voleb se ziskem 54,04% hlasů poté, co získal podporu rádia Maryja a politických stran Samoobrana a Polská lidová strana. Prezidentem se stal 23. prosince 2005.[5]
Lech Kaczyński zahynul se svou manželkou a dalšími čelními politiky a vojáky Polska 10. dubna 2010 při leteckém neštěstí u Smolenska, když letěl do Ruska uctít památku Poláků zavražděných během Katyňského masakru.[6]
Pohřben byl i s manželkou 19. dubna 2010 v Krakově na královském hradě Wawel, což vyvolalo určité kontroverze.[zdroj?] Pohřbu se zúčastnil i český prezident Václav Klaus. Delegace cestovala do Krakova z Prahy vlakem.
FotogalerieEditovat
Hrob Lecha Kaczyńského a Marie Kaczyńské na Wawelu (Krakov, 2010)
Pohřeb prezidenta L. Kaczyńského a jeho ženy na Wawelu (2010)
Pohřeb prezidenta Lecha Kaczyńského (2010)
Prezidenti Polska a České republiky s manželkami (2007)
Lech Kaczyński a Maria Kaczyńska s Betlémským světlem (2007)
Polský prezident Lech Kaczynski (2007)
Lech Kaczyński a jeho žena Maria Kaczyńska (2006)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Zahraniční delegace na státním pohřbuEditovat
VyznamenáníEditovat
velkokříž s řetězem Maltézského záslužného řádu – Suverénní řád Maltézských rytířů, 14. května 2007[7]
řetěz Řádu krále Abd al-Azíze – Saúdská Arábie, 25. června 2007[7]
Vítězný řád svatého Jiří – Gruzie, 23. listopadu 2007[7]
Řád knížete Jaroslava Moudrého I. třídy – Ukrajina, 6. prosince 2007[7]
velkokříž s řetězem Řádu bílé růže – Finsko, 2008[8]
Velký řád krále Tomislava – Chorvatsko, 10. ledna 2008[9]
velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha – Portugalsko, 1. září 2008[7][10][11]
Národní řád za zásluhy – Malta, 26. ledna 2009[12]
Řád bílého dvojkříže I. třídy – Slovensko, 21. února[13][14]
velkokříž s řetězem Záslužného řádu Maďarské republiky – Maďarsko, 18. března 2009[7]
velkokříž Řádu Vitolda Velikého se zlatým řetězem – Litva, 15. dubna 2009[15][16]
Řád Hejdara Alijeva – Ázerbájdžán, 2. července 2009[17][7]
velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy – Rumunsko, 7. října 2009
Řád Bílého lva I. třídy s řetězem – Česko, 21. ledna 2010[18][19]
Řád národního hrdiny in memoriam – Gruzie, 10. dubna 2010[20]
velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska – Polsko
_1class_Collar_BAR.svg){kind=small}
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Alžběta Trousilová, Jaroslav Soukup. Letadlo s polským prezidentem Kaczyńským havarovalo, nikdo nepřežil. Novinky.cz [online]. 10.4.2010, rev. 10.4.2010 [cit. 2010-4-10]. Dostupné online.
- ↑ Kaczyński Lech,v Encyklopedii PWN.
- ↑ Jakub Kynčl. Lech Kaczyński: dětská herecká hvězda, bojovník s korupcí i prezident. Novinky.cz [online]. 10.4.2010 [cit. 2010-4-10]. Dostupné online.
- ↑ Polish gay activists win human rights case. Poland.pl [online]. 2007-05-04 [cit. 2010-4-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-06. (anglicky)
- ↑ HÁJEK, Adam. Tragicky zesnulý Lech Kaczynski byl zastáncem tvrdé ruky. iDNES.cz [online]. 10. duben 2010 [cit. 2010-04-20]. Dostupné online.
- ↑ ZYCHOWICZ, Piotr. Prezydent Lech Kaczyński nie żyje. Rzeczpospolita [online]. 10. duben 2010. Dostupné online. ISSN 0208-9130. (polsky)
- ↑ a b c d e f g Odznaczenia prezydenta / Prezydent Lech Kaczyński / Tym, którzy odesz…. archive.is [online]. 2013-05-03 [cit. 2019-06-23]. Dostupné online.
- ↑ Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Odluka o odlikovanju Lecha Kaczynskog, predsjednika Republike Poljske Veleredom kralja Tomislava s lentom i Velikom Danicom. narodne-novine.nn.hr [online]. [cit. 2019-06-23]. Dostupné online.
- ↑ Oficjalna strona Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej / Archiwum Lecha Kaczyńskiego / Aktualności / Rok 2008 / Portugalia jest naszym podwójnym sojusznikiem. www.prezydent.pl [online]. [cit. 2019-06-23]. Dostupné online.
- ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-06-23]. Dostupné online.
- ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2016-03-04 [cit. 2019-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Prezident SR - Rad Bieleho dvojkríža, I. trieda. web.archive.org [online]. 2015-03-18 [cit. 2019-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ [24tp.pl] Prezydenckie głowy na Orawie. www.tygodnikpodhalanski.pl [online]. [cit. 2019-06-23]. Dostupné online.
- ↑ Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-08-22]. Dostupné online.
- ↑ Oficjalna strona Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej / Archiwum Lecha Kaczyńskiego / Aktualności / Rok 2009 / Prezydent na Litwie: partnerstwo strategiczne jest sprawą podstawową. www.prezydent.pl [online]. [cit. 2019-06-23]. Dostupné online.
- ↑ Lex Kaçınskiyə “Heydər Əliyev” ordeni verilib. Azadlıq Radiosu [online]. [cit. 2019-06-23]. Dostupné online. (ázerbájdžánsky)
- ↑ Prezident udělil Řád Bílého lva Lechu Kaczyńskému - Pražský hrad. web.archive.org [online]. 2012-04-09 [cit. 2019-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ WWW.FG.CZ, 2015, FG Forrest, a s. Seznam vyznamenaných. Pražský hrad [online]. [cit. 2019-08-22]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Lech Kaczyński narodowym bohaterem Gruzji. wiadomosci.dziennik.pl [online]. [cit. 2019-08-22]. Dostupné online.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lech Kaczyński na Wikimedia Commons - Galerie Lech Kaczyński na Wikimedia Commons
Osoba Lech Kaczyński ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Lech Kaczyński
- Oficiální stránky polského prezidenta
- Seznam pasažérů zříceného vládního letounu Tu–154 [DOC]. Rzeczpospolita [cit. 2010-04-10]. Dostupné online. (polsky)
