Tento článek je o politické straně v Polsku. O české politické straně s dřívějším názvem Právo a Spravedlnost pojednává článek Národní demokracie (Česko).

Právo a spravedlnost (polsky Prawo i Sprawiedliwość, zkratka PiS) je polská sociálně konzervativní politická strana. Vznikla 13. června 2001. Hlavními představiteli byli bratři Lech Kaczyński (čestný předseda strany) a Jarosław Kaczyński (předseda), až do smrti Lecha Kaczyńského, tehdy polského prezidenta, při letecké havárii u Smolenska v dubnu 2010. Podle polských sdělovacích prostředků i podle vlastních slov [zdroj?] je hlavním stratégem Jarosław Kaczyński.

Právo a spravedlnost
Prawo i Sprawiedliwość
Zkratka PiS
Datum založení 13. června 2001
Předseda Jaroslaw Kaczynski.jpeg
Jarosław Kaczyński
Sídlo ul. Nowogrodzka 84/86
02-018 Varšava
Ideologie Národní konzervatismus
Křesťanská demokracie
Sociální konzervatismus
Euroskepticismus
Politická pozice Pravice
Evropská strana Aliance evropských konzervativců a reformistů
Politická skupina EP Evropští konzervativci a reformisté
Počet členů přibližně 22 000 (únor 2010)
Barvy Modrá, červená
Zisk mandátů ve volbách
Sejm:
235 / 460
Senát:
61 / 100
Evropský parlament:
19 / 51
Oficiální web
www.pis.org.pl/

Obsah

HistorieEditovat

 
Předseda strany Jarosław Kaczyński a Andrzej Duda

V roce 2001 ve všeobecných volbách PiS získal 44 (z 460) křesel v dolní komoře polského parlamentu (Sejmu) s 9,5% hlasů. V roce 2002 byl Lech Kaczyński zvolen starostou Varšavy.

V parlamentních volbách v září 2005 strana vyhrála ze ziskem 26,99 % hlasů. V říjnu 2005 voliči zvolili Lecha Kaczyńského prezidentem Polska, který poté oznámil, že ze strany vystoupí.

V předčasných parlamentních volbách v říjnu 2007 skončila druhá za vítěznou opoziční Občanskou platformou. Ačkoliv si strana procentuálně oproti minulým volbám, které vyhrála, mírně polepšila, byl tento výsledek vzhledem k náskoku Občanské platformy hodnocen jako volební porážka.

V parlamentních volbách v říjnu roku 2011 se opoziční Právo a spravedlnost s lídrem Jarosławem Kaczyńskim umístilo na druhém místě; po volbách pokračovala Donaldem Tuskem vedená koalice Občanské platformy a Polské lidové strany, Právo a spravedlnost zůstála nadále opoziční stranou.

V parlamentních volbách v říjnu 2015 strana Právo a spravedlnost drtivě zvítězila a jako první strana od pádu komunismu získala absolutní většinu v Sejmu i Senátu.

V červenci 2016 označil polský Sejm masakry polského obyvatelstva na Volyni ze strany ukrajinských nacionalistů za genocidu. Jarosław Kaczyński prohlásil: „Nikdy nesmíme zapomenout na tento zločin spáchaný na Polácích, žádný takový zločin nesmí být zapomenut, relativizován nebo označen jinak než jako genocida.“[1]

Předsedové stranyEditovat

IdeologieEditovat

Strana se hlásí k morálním hodnotám spojeným s polským tradicionalismem a katolickou církví (zákaz interrupcí, boj proti registrovanému partnerství a eutanázii).

Nesouhlasí s legalizací tzv. měkkých drog a s odlukou církve od státu. Prosazuje zostření trestů za trestné činy, včetně obnovení trestu smrti. Mezi další body patří boj proti korupci, zlepšení fungování státu. Chce zveřejnit všechna akta tajné policie z doby komunistické PLR.

V ekonomické sféře má sociálně-konzervativní pohledy, je proti omezování sociálních výdajů, prosazuje silnou roli státu, zavedení státem garantovaných půjček na byty, udržení bezplatného vzdělání a zdravotnictví, kdy zdravotnictví by mělo být financováno přímo ze státního rozpočtu.

Odmítá přijímat migranty na základě uprchlických kvót stanovených EU. V reakci na teroristické útoky v Katalánsku v srpnu 2017 prohlásil polský ministr vnitra Mariusz Błaszczak, že „Evropa by se měla probudit,“ protože máme „co do činění se střetem civilizací“. Podle Błaszczaka „Přesídlování uprchlíků je systém, který povzbuzuje miliony lidí, aby se vydali na cestu do Evropy.“[2]

Názory na brexitEditovat

Předseda strany Jarosław Kaczyński říká, že brexit je velmi špatná událost a že polské místo je stále v Evropské unii. Dále však uvedl, že Evropská unie potřebuje reformu, jako například rozdělení pravomocí či úplné zrušení Lisabonské smlouvy, tedy vytvořit novou smlouvu pro EU.[3]

Kritika a kontroverzeEditovat

 
Protesty ve Varšavě proti vládní politice PiS, 7. května 2016

Bývalý polský prezident Lech Wałęsa prohlásil v prosinci 2015, že se za polskou vládu Práva a spravedlnosti stydí.[4] Ke kritice se připojili také bývalí polští prezidenti Aleksander Kwaśniewski a Bronislaw Komorowski, předseda Evropské rady Donald Tusk,[5] a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.[6] Podle průzkumu z ledna 2016 si 56% Poláků myslí, že je demokracie v Polsku v ohrožení.[7]

Ještě jako starosta Varšavy Lech Kaczyński odmítl povolit pochod homosexuálů, které označil za „zvrhlíky“. [8] Antoni Macierewicz, první místopředseda PiS a od roku 2015 polský ministr obrany, byl obviňován z antisemitismu a proti jeho jmenování ministrem protestovala americká Anti-Defamation League.[9] V roce 2001 Macierewicz napsal: „Snaží se Židé povykem okolo pogromu v Jedwabném zakrýt svou zodpovědnost za komunismus a sovětskou okupaci?“[10] V červenci 2016 Macierewicz prohlásil, že „skutečný nepřítel“, Rusko, nese zodpovědnost za volyňský masakr Židů a Poláků, který provedla Ukrajinská povstalecká armáda v letech 1943 až 1944 na Němci okupované severozápadní Ukrajině.[11] Macierewiczovo tvrzení bylo kritizováno ruskou vládou i Federací židovských obcí Ruska.[11]

Jarosław Kaczyński obvinil vládu Donalda Tuska z havárie Tu-154 u Smolenska v roce 2010, při které zahynul jeho bratr Lech.[12] Mnoho vedoucích členů PiS je přesvědčeno, že havárii letadla způsobil atentát ze strany Ruska.[13]

VolbyEditovat

Výsledky v parlamentních volbáchEditovat

Volby Počet % Změna Mandáty (Sejm) Změna Mandáty (Senát) Změna
2001 9,50 % - 44 - 0 -
2005 26,99 %   17,49 % 155   111 49   49
2007 32,11 %   5,12 % 166   11 39   10
2011 29,89 %   −2,22 % 157   −9 31   −8
2015 37,58 %   7,69 % 235   78 61   31

Výsledky prezidentských volebEditovat

Volby Kandidát Hlasování Počet % Komentáře
2005 Lech Kaczyński 1. kolo 33,10 % postup do 2. kola
2. kolo 54,04 % vítězství Lecha Kaczyńského
2010 Jarosław Kaczyński 1. kolo 36,46 % postup do 2. kola
2. kolo 46,99 % vítězství Bronisława Komorowského
2015 Andrzej Duda 1. kolo 34,76 % postup do 2. kola
2. kolo 51,55 % vítězství Andrzeje Dudy

Výsledky voleb do Evropského parlamentuEditovat

Volby Počet % Změna Mandáty Změna Počet mandátů pro Polsko
2004 12,67 % - 7 - 54
2009 27,4 %   14,73 % 15   8 51
2014 31,78 %   4,38 % 19   3 51

Stejnojmenná česká stranaEditovat

Po vzoru této polské strany bylo koncem roku 2005 založeno také české politické hnutí,[14] které ve volbách 2006 kandidovalo pod názvem Právo a Spravedlnost - ANO tradiční rodině, NE korupci a kriminalitě.

ReferenceEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat