Kozlovský hřbet

Geomorfologický okrsek v západní části Českotřebovské vrchoviny, ležící v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji a v okresech Ústí nad Orlicí a Svitavy v Pardubickém kraji.

Kozlovský hřbet je geomorfologický okrsek v západní části Českotřebovské vrchoviny, ležící v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji a v okresech Ústí nad Orlicí a Svitavy v Pardubickém kraji.

Kozlovský hřbet
Semanínský hřbet z rozhledny Kozlovský kopec
Semanínský hřbet z rozhledny Kozlovský kopec

Nejvyšší bod693 m n. m. (Baldský vrch)
Rozloha324 km²

Nadřazená jednotkaČeskotřebovská vrchovina
Sousední
jednotky
Ústecká brázda
Litomyšlský úval
Poličská tabule
Orlická tabule
Hornosvratecká vrchovina
Podřazené
jednotky
Potštejnský hřbet
Řetovský hřbet
Brandýský hřbet
Semanínský hřbet
Mikulečský hřbet
Stašovský hřbet

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Map
Horninyslínovec, jílovec, prachovec, pískovec, granodiorit, štěrk, písek
PovodíTichá Orlice, Divoká Orlice, Svitava, Loučná
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha a sídla

editovat
 
Tichá Orlice u osady Klopoty, vrch Roveň
 
Letecký pohled na obec, kopec a hrad Potštejn na okraji Kozlovského hřbetu

Území okrsku se nachází zhruba mezi sídly Kostelec nad Orlicí (na severu), Choceň, Litomyšl a Polička (na západě), Ústí nad Orlicí, Česká Třebová a Svitavy (na východě) a Olešnice (na jihu). Uvnitř okrsku leží z větších sídel město Brandýs nad Orlicí, větší obce Radiměř, Vendolí, Řetová, Rohozná, částečně obec Sloupnice.[1]

Geomorfologické členění

editovat

Okrsek Kozlovský hřbet (dle značení Jaromíra Demka VIC–3A–3) geomorfologicky náleží do celku Svitavská pahorkatina a podcelku Českotřebovská vrchovina.[2]

Podle alternativního členění Balatky a Kalvody[3] se Kozlovský hřbet dále člení na podokrsky (směrem ze severu na jih): Potštejnský hřbet, Brandýský hřbet, Řetovský hřbet, Semanínský hřbet, Mikulečský hřbet a Stašovský hřbet.

Hřbet sousedí s dalšími okrsky Svitavské pahorkatiny: Ústecká brázda na východě, Litomyšlský úval a Poličská tabule na západě. Dále sousedí s celky Orlická tabule na severu a severozápadě a Hornosvratecká vrchovina na jihu.[2]

Významné vrcholy

editovat
 
Obec Řetůvka a Řetovský hřbet z rozhledny Andrlův chlum

Nejvyšším bodem Kozlovského hřbetu, potažmo celé Svitavské pahorkatiny, je Baldský vrch (693 m n. m.).

název vrcholu výška (m n. m.) podřazená jednotka
Baldský vrch 693 Stašovský hřbet
Drašarov 687 Stašovský hřbet
Sahara 685 Stašovský hřbet
Poličský vrch 672 Stašovský hřbet
Na drahách 649 Stašovský hřbet
Kozlovský kopec 604 Semanínský hřbet
Nad Zlatou studánkou 604 Semanínský hřbet
Na stráni 586 Mikulečský hřbet
Sněžník 569 Mikulečský hřbet
Javorník 562 Řetovský hřbet
Andrlův chlum 560 Řetovský hřbet
Řetová 559 Brandýský hřbet
Kozlovec 554 Řetovský hřbet
Kapraď 529 Potštejnský hřbet
Podhořín 529 Řetovský hřbet
Vilámovský kopec 510 Brandýský hřbet
Lysina 507 Brandýský hřbet
Zátvor 496 Řetovský hřbet
Velešov 470 Potštejnský hřbet
Kastel 445 Potštejnský hřbet
Potštejn 444 Potštejnský hřbet
Hůra 428 Řetovský hřbet
Homolka 400 Potštejnský hřbet
Homole 393 Brandýský hřbet
Roveň 378 Řetovský hřbet
Chlum 366 Brandýský hřbet

Reference

editovat
  1. Kozlovský hřbet na Mapy.cz
  2. a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  3. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 

Externí odkazy

editovat