Zátvor (kopec)

kopec v okrese Ústí nad Orlicí

Zátvor je kopec v okrese Ústí nad Orlicí, asi 3 km východně od středu města Brandýs nad Orlicí. Nadmořská výška kopce je 496 m n. m. Někdy můžeme najít i údaj 479 nebo 480. Tato kóta se sice nachází na hřebeni kopce, ale není absolutním vrcholem. V okolí kopce se nacházejí tyto vesnice a osady: Perná, Rviště, Dobrá Voda, Bezpráví.

Zátvor
Kopec Zátvor od osady Perná
Kopec Zátvor od osady Perná

Vrchol 496 m n. m.
Prominence 70 m ↓
Izolace 830 m → Hůrka
Poloha
Světadíl Evropa
Státy Česko
Pohoří Svitavská pahorkatina / Českotřebovská vrchovina / Kozlovský hřbet / Řetovský hřbet
Souřadnice
Zátvor
Zátvor
Hornina prachovec, slínovec
Povodí Tichá Orlice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

Je to výrazná protáhlá úzká kuesta (s čelem na VSV a dvěma hřbety na opačné mírnější straně) západního křídla potštejnské antiklinály (místo vyklenutí) ze spongilitických prachovců a slínovců středního a svrchního turonu. Vrch je zalesněný smrkem s příměsí buku, na svazích lipami a javořinami. Vrch je součástí přírodního parku Orlice.[1]

GeomorfologieEditovat

Z geomorfologického hlediska se kopec nachází v subprovincii Česká tabule, oblasti Východočeská tabule, celku Svitavská pahorkatina, podcelku Českotřebovská vrchovina, okrsku Kozlovský hřbet a podokrsku Řetovský hřbet.[2]

HydrologieEditovat

Kopec se nachází v povodí Tiché Orlice, která náleží do povodí Labe, úmoří Severní moře.

VegetaceEditovat

Kopec je kromě nejnižších poloh převážně zalesněn. Jen málo zde najdeme několik lučních enkláv. Dochovaly se zde celky květnatých bučin sv. Fagion, ale zčásti byly nahrazeny smrkovými monokulturami.

ZajímavostiEditovat

Zátvor je jeden z mála kopců, který Jan Amos Komenský na své mapě Moravy, tiskem poprvé vydané v roce 1624, nazval jménem: "Zatwor mons". Jde bezpochyby o odkaz na jeho exilový pobyt v nedalekém Brandýse nad Orlicí. Na jižním úpatí kopce se rozkládá perenský poplužní dvůr, zmiňovaný již v korespondenci Karla staršího ze Žerotína. Před koncem druhé světové války v něm pobýval budoucí herec Josef Abrhám, kam jej s jeho sestrami z důvodu hrozících náletů na leteckou továrnu v Kunovicích umístili jejich rodiče.[3]

ReferenceEditovat

  1. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  2. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  3. HUBENÝ, Jaroslav. Brandýs jakoby. Čtení o Brandýse nad Orlicí. Brandýs nad Orlicí 2014, 289–291.