Rohozná (okres Svitavy)

obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji

Obec Rohozná se nachází v okrese SvitavyPardubickém kraji. Žije zde 621[1] obyvatel.

Rohozná
Střední část obce
Střední část obce
Znak obce RohoznáVlajka obce Rohozná
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecSvitavy
Obec s rozšířenou působnostíSvitavy
(správní obvod)
OkresSvitavy
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel621 (2023)[1]
Rozloha11,78 km²[2]
Katastrální územíRohozná u Poličky
Nadmořská výška575 m n. m.
PSČ569 72, 569 92
Počet domů383 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduRohozná 264, 569 72 Rohozná
info@rohozna.cz
StarostaMgr. Rostislav Hakl
Oficiální web: www.rohozna.cz
Úřední web: www.uredni-deska.info/videt_obec.php?obec=1661&zobraz=uvod
Rohozná
Rohozná
Další údaje
Kód obce578673
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Historie obce je spjata s kolonizací krajiny podél horního toku Křetínky, jejímž centrem byl nově založený hrad Svojanov, tedy nejspíše s druhou polovinou 13. století. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1287, kdy jej jako dědictví po své manželce, královně-vdově Kunhutě, získal na krátkou dobu Záviš z Falkenštejna. Do psané historie však ves vstupuje až v roce 1349[ujasnit] v souvislosti s žádostí o obsazení zdejší farnosti. Kostel svatého Erasma byl postaven v první třetině 14. století, jak dokládá polygonální kněžiště kostela. S výjimkou krátkého období let 1557–1583 byla vesnice stálou součástí svojanovského panství.

Nová Rohozná byla postavena na pozemcích Rohozenského dvora pro potřeby dělníků a jejich rodin, z části německé národnosti z okolí, baronem Rüdigerem ze Stillfriedu kolem roku 1823. Tato část vesnice je dodnes lidově zvána Familie.[4]

Obyvatelstvo editovat

Rohozná byla největší českou obcí bývalého poličského okresu. Podle sčítání lidu v roce 1921 měla 2 054 a 308 domů. V roce 1945 v Rohozné bylo 2 560 obyvatel a 380 domů. Po druhé světové válce odešla celá polovina obyvatel do sousedních obcí a Svitav osídlit zemědělské usedlosti a domy po odsunutých Němcích. Počet obyvatel Rohozné v roce 1945 klesl na 1 170. Při sčítání lidu v roce 2001 měla Rohozná 723 obyvatel.

Obecní správa editovat

Části obce editovat

Znak editovat

Obci byl udělen obecní znak, který byl spolu s praporem vysvěcen dne 25. září 2010.[5]

Kultura editovat

Spolky editovat

Sbor dobrovolných hasičů v Rohozné je nejstarší organizace vzniklá v Rohozné 7. prosince 1890. Nově vznikající sbor měl kolem čtyřiceti členů. Poprvé hasičský sbor zasahoval 22. října 1892 při požáru domu čp. 12. Kromě hasičské činnosti sbor pořádal divadelní představení (1892) nebo plesy (1893). V roce 1896 se v Rohozné konal hasičský sjezd poličského okresu, dále byly zakoupeny hudební nástroje pro hasičskou kapelu. Největší požár členové hasili v roce 1908 na Familích, kde vyhořelo sedmnáct domů. V roce 1911 bylo se začaly používat ruční stříkačky berlovky. První hasičská zbrojnice byla dostavěna v roce 1923. Motorová stříkačka byla získána v roce 1969. Hasičský sbor získal kropicí zařízení (cisternu) v roce 1988.

V letech 1892–1989 vyhořelo v Rohozné a Manově Lhotě 137 domů. Blesk zavinil 8 požárů, vyhořelo jedno zemědělské stavení (čp. 48), dva lidé přišli o život a dvakrát hořel les (v letech 1906 a 1932).

Sokol Rohozná byl založen 27. srpna 1911 jako Tělocvičná jednota Sokol Rohozná. Patronem nově zakládajícího spolku byl Sokol Polička. Ustavující valná hromada se konala 28. září 1911. Celkový počet členů činil 20 a od října 1911 bylo započato s cvičením v sále br. Václava Borovského.

Kino editovat

Koncem dvacátých let 20. století bylo v hostinci U Tobiášů zřízeno kino s 200 sedadly, kde se hrály němé filmy s titulky. Po požáru bylo ve stejném místě zřízeno nové kino soukromníkem v roce 1931. V roce 1949 přešlo kino do správy Národního výboru. V listopadu 1963 bylo zřízeno a přestěhováno nové kino do sálu bývalého hostince v domě čp. 205.

Pamětihodnosti editovat

  • Raně gotický kostel svatého Erasma
  • Pomník obětem druhé světové války před budovou školy s nápisem: Obětem fašismu 1939–1945 Bohumil Mareček, Josef Báča, Jan Gloser, Štěpán Krabička
  • Boží muka se sousoším Nejsvětější Trojice (1903)
  • Pamětní deska na budově školy s nápisem: V této škole se narodil spisovatel a dramatik Bohuslav Březovský 1912–1976.

Osobnosti editovat

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. OTAVA, Josef. Z historie obce. Rohozenský zpravodaj. 2014, čís. 1, s. 3. Dostupné online. 
  5. ŽIDKOVÁ, Ilona. Obecní slavnost. Rohozenský zpravodaj. Říjen 2010, čís. 3, s. 1. Dostupné online.  Archivováno 1. 2. 2022 na Wayback Machine.

Literatura editovat

  • ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
  • Konečný, Stanislav. Poličsko. Tišnov: SURSUM, 2005

Související články editovat

Externí odkazy editovat