Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Loučeň)
Římskokatolický farní[1] kostel Nanebevzetí Panny Marie v Loučeni je barokní sakrální stavba.[2] Od roku 1965 je spolu se zámkem, se kterým je propojen, chráněn jako kulturní památka.[3]
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Loučeni | |
|---|---|
 Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Loučeni | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Nymburk |
| Obec | Loučeň |
| Souřadnice | 50°17′13,97″ s. š., 15°1′28,08″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | mladoboleslavský |
| Farnost | Loučeň |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
| Architektonický popis | |
| Architekt | F. M. Kaňka |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1710–1713 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 36018/2-1859 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky zámek Loučeň) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Kostel je ve východním křídle zámku v Loučeni. Je dílem F. M. Kaňky z let 1710-1713.[4]
Bohoslužby editovat
Pravidelné bohoslužby se konají v sobotu s nedělní platností v 16 a v pátek v 16 hodin.
Architektura editovat
Jedná se o centrální stavbu na křížovém půdorysu, kterou doplňuje při severní straně hlavního portálu hranolová věž,[2] která byla upravená v roce 1848. Stěny člení lizény, pravoúhlá okna[4] se šambránami doplňují prohnuté římsy. Věž má jónské pilastry na zaoblených nárožích.[2]
Střední část stavby je završena plochou kupolí.[4] Křídla (ramena stavby) mají křížové klenby.[4] Kostel byl vymalován v 19. století.[2]
Zařízení editovat
Zařízení pochází z období výstavby kostela. Hlavní oltář má rozlehlou architekturu[2] s obrazem Nanebevzetí Panny Marie. Pochází snad z okruhu Petra Brandla.[4] Jsou na něm sochy sv. Václava, sv. Víta a andělů. Jedná se snad o dílo od Jana Oldřicha Mayera. Tři boční oltáře s obrazy sv. Karla Boromejského z roku 1746 a Smrti sv. Josefa pocházejí z 19. století. Třetí obraz je snad dílem A. Brauna.[2]
Okolí kostela editovat
Kolem zámku a kostela je anglický park z 1. poloviny 19. století se dvěma rybníky.[4] V parku jsou sochy s antickými motivy: Aenea odnášejícího otce z Tróje a zřejmě Únosu Proserpiny. Jedná se o barokní díla z období kolem roku 1700. Na faře je kopie byzantské ikony ze 17. a 18. století. V obci se nachází několik soch: sv. Jana Nepomuckého s reliéfy svatojánské legendy na soklu, která pochází ze 40. let 18. století. U farské zahrady stojí socha sv. Prokopa z poloviny 18. století. Na náměstí je socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. století.[2]
Na kraji lesa při silnici do Vlkavy je kaplička svaté Rodiny. V ní je obraz Pouť svaté rodiny do Jeruzaléma od Emanuela Neumanna z roku 1913 a socha archanděla Gabriela z 18. století. V lese asi 2 km severovýchodně od Loučeně u studánky „Boží voda“ a rybníka je výrazný celek empírových pomníků. Jsou jimi: krucifix, kamenný pomník knížete K. A. Fürstenberka († 1799) a sloup s přílbou na paměť Karla z Fürstenberka z roku 1796. Pomníky pocházejí většinou ze začátku 19. století a jsou dílem umělců z okruhu Josefa Malínského nebo Václava Prachnera. Celek je pozoruhodným zejména v romantickém sepětí krajiny a památků.[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 122.
- ↑ a b c d e f g h POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Loučeň /Nymburk/, s. 312.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-23]. Identifikátor záznamu 147845 : Zámek, Loučeň. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 145–146.
