Wikipedie

Kosovo Polje

Tento článek je o obci v Kosovu. Další významy jsou uvedeny na stránce Kosovo pole (rozcestník).

Kosovo Polje (albánsky Fushë Kosovë, srbsky Косово Поље / Kosovo Polje) je město a opština v Kosovu. Nachází se jihozápadně od hlavního města Prištiny v Prištinském okruhu. Je významným silničním a železničním uzlem. Administrativně je sídlem vlastní opštiny. Podle sčítání lidu z roku 2011 ve městě bydlí asi 13 000 obyvatel, zatímco celá stejnojmenná opština má 34 000 obyvatel.

Kosovo Polje
Fushë Kosovë
Kosovo Polje – znak
znak
Kosovo Polje – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice42°38′18″ s. š., 21°5′51″ v. d.
Nadmořská výška543 m n. m.
StátKosovoKosovo Kosovo
Kosovo Polje
Kosovo Polje
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel12 919 (2011)
Správa
Oficiální webkk.rks-gov.net/fushekosove/
PSČ12000
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V blízkosti města se nachází také Gazimestan, místo bitvy na Kosově Poli a hrobka sultána Murada I.

Západně od obce protéká řeka Sitnica, do ní se vlévá řeka Prištevka, která teče jižně od obce.

HistorieEditovat

Obec vznikla v roce 1864, ještě jako součást Osmanské říše.[1] Turci sem dosídlili čerkeské obyvatelstvo, které se odsud postupně rozestěhovalo do dalších krajů Kosova.

Obec vznikla v roce 1921 v souvislosti s programem vysílání jugoslávských kolonistů na území Kosova.[1] Na Kosovo Pole přišli lidé z Liky, Sremu, Banátu, údolí řeky Morači, Bosny, Niše a dalších oblastí tehdejšího království. Samotné sídlo se rozvíjelo podél hlavní silnice, která tvoří přivaděč od místního nádraží k samotné Prištině. Nikdy tak nemělo vlastní náměstí ani přirozenou strukturu srovnatelnou s jinými sídly v regionu. Původní název Priština-Stanica se v roce 1937 změnil v souvislosti s otevřením trati do Peće na současné Kosovo Polje. V roce 1940 zde byl zbudován kostel sv. Mikuláše (srbsky Sveti Nikola).

 
Brutalistický památník v obci.

Po skončení druhé světové války se vlivem urbanizace Kosova do obce, která byla většinově srbská, začali přistěhovávat Albánci, jejichž počet se v poměru k srbskému obyvatelstvu postupně zvětšoval. Rozvoj města probíhal především po druhé světové válce. V roce 1954 získalo Kosovo Polje elektrickou energii a bylo připojeno na vodovodní síť.[2] V dobách existence socialistické Jugoslávie se zde nacházel velký textilní závod, který zaměstnával 1,2 tisíce lidí. Průmysl se rozvíjel hlavně při místní železniční stanici, kde stojí dnes i radnice.

V roce 1986 sepsali místní Srbové petici proti albánskému nacionalismu a vydali ji v místních novinách.[3] V roce 1987 město navštívil Slobodan Milošević, který zde pronesl do televize větu Nikdo vás nesmí bít (srbochorvatsky Niko ne sme da vas bije), kterou reagoval na napjatou situaci mezi místními Srby a Albánci. Do války v Kosovu byla obec osídlena většinově srbským obyvatelstvem.[4]

V roce 1991 měla obec 16 154 obyvatel.[1] Nacházely se zde dvě základní školy a gymnázium.[2]

Během války v Kosovu zde bojovníci Kosovské osvobozenecké armády popravili starostu města srbské národnosti. Konflikt způsobil značné škody; vedl k vystěhování srbského obyvatelstva z města. Zničeny byly místní knihovny a poškozena infrastruktura.

V roce 2011 zde žilo 12 919 obyvatel. Drtivá většina z nich je albánské národnosti. Do války v letech 1998–1999 žila v Kosovu Polji srbská menšina, která představovala cca 25 % obyvatel města. Ta byla během konfliktu buď vyhnána, nebo dobrovolně odešla.[zdroj?] V roce 2004 zde byly zničeny oba pravoslavné kostely. Později byly obnoveny (dnes zde stojí kostel sv. Mikuláše a kostel sv. Kateřiny).

Na počátku 21. století se uvažovalo o zřízení náměstí, neboť Kosovu Polji veřejné prostranství chybí.[5] Vzhledem k růstu počtu obyvatel sídla nahradila v některé části města původní menší domy i bloková zástavba. Stavělo se do jisté míry živelně, bez většího plánování a podél dalších silnic, které do obce směřují.

EkonomikaEditovat

Východně od města se směrem k Prištině nachází průmyslová zóna, jejíž rozvoj začal již v dobách existence SFRJ. Okolí města je intenzivně zemědělsky využíváno. Na území města se nachází dva povrchové doly, a to Goleš a Strezovce.

DopravaEditovat

V Kosově Polji se nachází hlavní železniční stanice pro celé Kosovo. Železniční spojení odsud vede do Peći, do Kosovské Mitrovice, Uroševace a do Prištiny (ačkoliv spojka do kosovské metropole má jen velmi omezený dopravní význam).

Po kosovské válce v rámci modernizace místní dopravní sítě byly vybudovány nové silnice a dálnice, které měly za cíl odvést tranzitní dopravu mimo město. Jedna z dálnic zde tvoří jižní obchvat Prištiny a druhá spojuje hlavní město Kosova s Kačanikem a Skopje v Severní Makedonii.

ReferenceEditovat

  1. ↑ a b c STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-14-7. Kapitola Kosovo Polje, s. 225. (srbština) 
  2. ↑ a b STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-14-7. Kapitola Kosovo Polje, s. 226. (srbština) 
  3. ↑ VICKERS, Miranda. Between Serb and Albanian: A History of Kosovo. London: Columbia University Press New York, 1998. Dostupné online. ISBN 0-231-11383-8. S. 221. (angličtina) 
  4. ↑ VICKERS, Miranda. Between Serb and Albanian: A History of Kosovo. London: Columbia University Press New York, 1998. Dostupné online. ISBN 0-231-11383-8. S. 293. (angličtina) 
  5. ↑ Článek na stránkách Koha Ditore (albánsky)

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kosovo_Polje&oldid=22365250“