Kopřiva lužní

druh rostliny

Kopřiva lužní (Urtica kioviensis) je vzácný, v české přírodě vyhynutím ohrožený druh širokého rodu kopřiva. Její roztříštěný areál výskytu se rozkládá od Dánska přes Střední a Východní Evropu a sever Balkánu až po Izrael. Jedná se o poměrně přehlížený taxon, jehož výskyt může být ve skutečnosti častější. Je to kontinentální druh úvalů nížinných řek. Druhové jméno "kioviensis" pochází z toho, že byla poprvé popsána z okolí Kyjeva.[2][3]

Jak číst taxoboxKopřiva lužní
alternativní popis obrázku chybí
Kopřiva lužní (Urtica kioviensis)
Stupeň ohrožení podle IUCN
chybí údaje[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďkopřivovité (Urticaceae)
Rodkopřiva (Urtica)
Binomické jméno
Urtica kioviensis
Rogow., 1843
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výskyt v Česku editovat

V přírodě ČR byla známa z nálezu u Moravského Písku na jihovýchodní Moravě, kde však koncem 20. století (pravděpodobně ve spojitosti s vykácením vlhkého lesního stanoviště) vymizela. V současnosti jsou na jižní Moravě známa dvě místa, kde roste: jsou to přírodní rezervace Plačkův les a říčka Šatava na Svratceokrese Brno-venkov a národní přírodní rezervace Ranšpurk na soutoku Moravy a Dyje u obce Lanžhotokrese Břeclav. Toto druhé, nově nalezené místo se nachází asi 10 km od nejsevernější známé lokality tohoto druhu v Rakousku, v Dolních Rakousech u obce Hohenau an der March.[2][4][5]

Ekologie editovat

Kopřiva lužní je hemikryptofyt, který je vázán na vlhká až mokřadní, polostinná stanoviště na světlých okrajích olšových a vrbových luhů. Má specifické nároky na prostředí i fenologický vývoj. Obvykle roste na obnažených dnech nebo březích vodních nádrží v pravidelně zaplavovaných lužních lesích planárního stupně. Na moravských lokalitách se vyskytuje při okrajích lesních tůní.

Rostlina přezimuje ve formě plazivé lodyhy se zelenými listy, která je hustě porostlá žahavými chlupy. S nástupem jara listy na přezimujících lodyhách odumírají a začínají se objevovat nové, vzpřímené lodyhy s adventivními kořeny, v polovině května bývají nové rostliny již vysoké přes 2 cm. Prvá květenství se na rostlinách vyvíjejí od července do srpna a zralé nažky jsou uvolňovány v září a říjnu. Současně odplozené lodyhy zasychají a olisťují se přezimující lodyhy.[4][6][7]

Popis editovat

Vytrvalá bylina s vystoupavou, v horní části se větvící lodyhou vysokou 30 až 200 cm, vyrůstající ze žlutavého, tlustého, plazivého oddenku. Lodyha je dutá, tenkostěnná, křehká, nevýrazně hranatá, s roztroušenými žahavými chlupy, na bázi bývá tlustá 5 až 8 mm a v uzlinách je schopná zakořenit.

Vstřícné listy s dlouhými řapíky mají vejčité čepele dlouhé 5 až 20 cm a široké 3 až 10 cm, které jsou na bázi srdčité, po obvodě hrubě pilovité až zubaté a na vrcholu špičaté. Lícní strana žilnatých čepelí je lesklá, světle zelená a lysá, nebo řídce porostlá žahavými trichomy, rubová strana bývá obvykle lysá. Celokrajné palisty kopinatého tvaru jsou ve spodní části lodyhy volné a v horní části jsou sousední palisty do poloviny srostlé.

Jednodomé rostliny mají jednopohlavné květy sestavené do klasovitých květenství vyrůstající z úžlabí listů. Květenství ve spodní části lodyhy obsahují květy samčí, v horní části samičí a květenství ve středu lodyhy mívají květy samčí i samičí. Květy jsou opylovány větrem a dávají vzniknout drobným plodům, úzce eliptickým nažkám, které jsou asi 2 × 1 mm velké, lesklé a hnědě zbarvené. Po blízkém okolí se rostliny rozrůstají plazivými lodyhami, na větší vzdálenosti se šíří nažkami odfoukávanými větrem nebo odplavovanými vodou. Ploidie druhu je 2n = 26.[2][4][6][7]

Ohrožení editovat

Druh je nejvíce ohrožován ničením vhodných stanovišť, kdy jsou mokřiny úporně vysušovány a měněny v zemědělsky využitelnou půdu nebo jsou káceny nepříliš výnosné lužní lesy a nahrazovány "hodnotnějšími" dřevinami.[2][4]

Kopřiva lužní je v současnosti považována v České republice za kriticky ohrožený druh (C1).[8] Protože před rokem 2000 nebyla spatřena více než 25 let, byla jí ve starších hodnoceních přisouzena kategorie vyhynulý druh (A1).[9]

Reference editovat

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. a b c d PRANČL, Jan. BOTANY.cz: Kopřiva lužní [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 26.11.2009 [cit. 2016-08-15]. Dostupné online. 
  3. HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Urtica kioviensis [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2016-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  4. a b c d DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Kopřiva lužní [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 29.06.2014 [cit. 2016-08-15]. Dostupné online. 
  5. DANIHELKA, Jiří; LEPŠÍ, Martin. Kopřiva lužní na soutoku Moravy a Dyje. S. 25–35. Zprávy České botanické společnosti [online]. Česká botanická společnost, Praha, 2004 [cit. 15.08.2016]. Roč. 39, čís. 1, s. 25–35. Dostupné online. ISSN 1211-5258. 
  6. a b GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/3: Pŕhľava kyjevská [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2006 [cit. 2016-08-15]. S. 83–96. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01. ISBN 80-224-0922-7. (slovensky) 
  7. a b REJLOVÁ, Ludmila. Proměnlivost druhu Urtica dioica na území ČR. Praha, 2014 [cit. 15.08.2016]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Tomáš Urfus. Dostupné online.
  8. GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 10.08.2016]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  9. PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001 [cit. 2016-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-16. ISBN 80-86064-52-2. 

Externí odkazy editovat