Kopřiva
Kopřiva (Urtica) je rod rostlin z čeledi kopřivovitých (Urticaceae). Mají žahavé chlupy, palisty a vstřícné listy s pilovitými, vzácně celokrajnými, okraji. Při dotyku se trichomy zabodnou do kůže a při následném pohybu způsobí její malé a nepatrné protrhnutí, což vede k bolesti a svědění.[1] Nejznámějším druhem tohoto rodu je kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), původem z Evropy, Asie a Severní Ameriky.
Kopřiva | |
---|---|
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | růžotvaré (Rosales) |
Čeleď | kopřivovité (Urticaceae) |
Rod | kopřiva (Urtica) L., 1753 |
Druhy v ČR | |
další (viz text) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Druhy kopřiv
editovatRod obsahuje mnoho druhů. Velké množství druhových jmen počítaných k němu ve starší literatuře se však nyní považuje za synonyma kopřivy dvoudomé. Některá z těchto jmen přežívají jako jména poddruhů.
V České republice se vyskytují tři druhy rodu kopřiva: kopřiva dvoudomá (hojná po celé ČR s výjimkou nejvyšších poloh Krkonoš, Jeseníků a Králického Sněžníku), kopřiva žahavka (běžná v teplejších krajích, jinde vzácná) a kopřiva lužní (vzácně na jižní Moravě, byla považována za vyhynulou). Z nepůvodních druhů se u nás mohou vyskytnout zplanělé středomořské kopřivy kopřiva Dodartova a kopřiva kulkonosná.
- Urtica angustifolia – Čína, Japonsko, Korea
- Urtica cannabina – záp. Asie od Sibiře po Írán
- Urtica dioica L. – kopřiva dvoudomá - Evropa, Asie, Sev. Amerika
- Urtica dodartii L. – kopřiva Dodartova
- Urtica ferox – Nový Zéland
- Urtica hyperborea – Himálaj od Pákistánu po Bhútán, Mongolsko a Tibet, vysoké nadmořské výšky.
- Urtica incisa – Austrálie
- Urtica kioviensis Rogow. – kopřiva lužní
- Urtica laetivirens – Japonsko, Mandžusko
- Urtica parviflora – Himálaj (nižší nadmořské výšky)
- Urtica pilulifera L. – kopřiva kulkonosná - Evropa
- Urtica platyphylla – Čína, Japonsko
- Urtica thunbergiana – Japonsko
- Urtica urens L. – kopřiva žahavka - Evropa, Sev. Amerika
Léčivé účinky
editovatKopřiva se používá při nemocech kloubů, při krvácení z dásní, chudokrevnosti (anémie). Dá se také používat v kuchyni jako špenát. Kopřiva neobsahuje kyselinu šťavelovou, pro kterou je špenát při některých onemocněních a poruchách nevhodný. Nejvhodnější pro využití v kuchyni jsou mladé rostliny sbírané brzy na jaře. Dále se Kopřiva dvoudomá může používat při onemocnění bronchitidou, cukrovkou, akné, nežitech a vyrážce. Kopřiva dvoudomá též podporuje tvorbu mateřského mléka.
Využívány jsou hlavně listy, nicméně uplatnění nachází i nať či oddenek, ve kterých jsou obsaženy flavonoidy, fenolkarbonové kyseliny, a velké množství minerálních látek. Ideální období jejich sběru představuje jaro do konce května.[2]
Využití kopřivy v agroprůmyslovém komplexu
editovatRod kopřiva nachází v průmyslu několikeré využití. Jako např. několikaletá kultura ke zpracování v krmivářství, v produkci biomasy, v textilním průmyslu, v potravinářství, v kuchyni, ve farmacii a kosmetice. Informace pro laickou i odbornou veřejnost propojuje a zveřejňuje na svých kanálech v několika jazycích neformální hub, který byl založen v České republice [3][4].
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Kubát et al. (2002): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha
- ↑ HERBACEA. Kopřiva dvoudomá a léčebné účinky. Bylinkovo.cz. 2016-06-02. Dostupné online [cit. 2016-11-04].
- ↑ Nettlenet. nettlenet.webnode.cz [online]. [cit. 2019-12-07]. Dostupné online.
- ↑ NNI. psiinstitute.org [online]. [cit. 2019-12-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu kopřiva na Wikimedia Commons
- Téma Kopřiva ve Wikicitátech
- Slovníkové heslo kopřiva ve Wikislovníku