Karl Maria Coudenhove
Karl Maria hrabě Coudenhove (8. února 1855 Vídeň[1] – 8. února 1913 Merano) byl rakousko-uherský státní úředník a politik. V letech 1894–1896 zastával úřad zemského prezidenta ve Slezsku. V letech 1896–1911 byl místodržitelem v Čechách. Později byl posledním českým místodržitelem před zánikem Rakouska-Uherska jeho mladší bratr Max Julius Coudenhove.
| Karl Coudenhove | |
|---|---|
 | |
| 12. český místodržitel | |
| Ve funkci: 1896 – 1911 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | František Antonín z Thun-Hohensteinu |
| Nástupce | František Antonín z Thun-Hohensteinu |
| Slezský zemský prezident | |
| Ve funkci: 1894 – 1896 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Olivier Marquis de Bacquehem |
| Nástupce | Manfred Clary-Aldringen |
| Narození | 8. února 1855 Vídeň  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 8. února 1913 (ve věku 58 let) Merano  Rakousko-Uhersko |
| Choť | (1886) Marie Františka z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1862–1940) |
| Rodiče | Theophil Coudenhove (1803–1880) Henrietta Auerspergová (1820–1873) |
| Příbuzní | Max Julius z Coudenhove a Gerolf z Coudenhove (sourozenci) Ferdinand z Trauttmansdorffu (tchán) |
| Profese | politik, právník a administrative lawyer |
| Ocenění | Čestné občanství města Rokytnice v Orlických horách |
| Commons | Karl Maria Coudenhove |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovat
Pocházel ze starého šlechtického rodu z Brabantska, jehož členové později vstoupil do služeb Habsburské monarchie a v roce 1790 získali říšský hraběcí titul. Narodil se jako druhorozený syn c. k. plukovníka a komořího Theophila Coudenhove (1803–1880) a Henrietty, rozené Auerspergové (1820–1873). Kariéru státního úředníka zahájil jako praktikant na moravském místodržitelství v Brně (1876), od roku 1879 působil u okresního hejtmanství v Šumperku.[2] V roce 1881 byl jmenován c. k. komořím a v letech 1882–1886 byl místotajemníkem na ministerstvu orby ve Vídni. V letech 1886-1890 byl okresním hejtmanem v Karlových Varech, v roce 1890 byl přeložen do Prahy, kde byl od roku 1891 místodržitelským radou a referentem německé sekce Zemské školní rady. V roce 1893 obdržel titul dvorního rady. V letech 1894–1896 byl zemským prezidentem ve Slezsku a nakonec dlouholetým místodržitelem v Čechách (1896–1911). Od roku 1896 byl též c. k. tajným radou.
V Rakousku-Uhersku obdržel Řád železné koruny I. třídy (1898) a velkokříž Leopoldova řádu (1906). Jako dlouholetý místodržitel v Čechách získal také několik vyznamenání od zahraničních panovníků, byl nositelem perského Řád lva a slunce I. třídy (1900), velkokříže britského Viktoriina řádu (1904) nebo velkokříže Záslužného řádu bavorské koruny (1909).
Rodina
editovatVe Vídni se 14. října 1886 oženil s hraběnkou Marií Františkou z Trauttmansdorff-Weinsbergu (28. ledna 1862 Vídeň – 27. ledna 1940 Bertholdstein), dcerou nejvyššího komořího císařského dvora Ferdinanda Trauttmansdorffa (1825–1896) a jeho manželky Marie Františky z Liechtensteinu (1834–1909). Marie byla dámou Řádu hvězdového kříže a c. k. palácovou dámou, po ovdovění vstoupila k sestrám benediktinkám u sv. Gabriela v Praze-Smíchově. Manželství zůstalo bez potomstva.[3][4]
Nejstarší bratr Gerolf Edmund Coudenhove (1852–1897) byl c. k. komořím a vlastnil statky v Bavorsku, mladší bratr Max Julius Coudenhove (1865–1928) byl též vysokým státním úředníkem a před zánikem monarchie posledním místodržitelem v Českém království (1915–1918). Jejich vzdálení bratranci založili rodové linie Coudenhove-Kalergi a Coudenhove-Honrichs, vlastnili majetek v západních Čechách (Poběžovice) a na jižní Moravě (Kunštát).
Karlův švagr hrabě Alois Trauttmansdorff (1863–1915) byl též státním úředníkem a mimo jiné okresním hejtmanem v Tachově.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Taufbuch - 01-16 | 04., St. Karl Borromaeus | Wien/Niederösterreich (Osten): Rk. Erzdiözese Wien | Österreich | Matricula Online. data.matricula-online.eu [online]. [cit. 2022-05-04]. Dostupné online.
- ↑ KLEČACKÝ, Matin: Poslušný vládce okresu. Okresní hejtman a proměny státní moci v Čechách v letech 1868–1938; NLN, Praha, 2021; s. 80 ISBN 978-80-7422-797-4
- ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 406.
- ↑ Rodina Coudenhove in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser; Gotha, 1893; s. 220–221 dostupné online
Literatura
editovat- KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky; Praha, 2020; s. 115–116 ISBN 978-80-88304-18-0
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950, Bd. 1 (Lfg. 2, 1954), S. 156 [1]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Maria z Coudenhove na Wikimedia Commons
