Coudenhoveové [kudnhof i kaudnhof] jsou český šlechtický rod pocházející ze severního Brabantska.

Max a Karl Coudenhove jako čeští místodržící
Maxmilián von Coudenhove
Maxmilián von Coudenhove
Marie Nesselrode
Marie Nesselrode
Marie Kalergi
Marie Kalergi
Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi
Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi
Marie Nesselrode
Marie Nesselrode
Marie Kalergi
Marie Kalergi

Historie editovat

První zmínky o rodu pocházejí ze 13. století na území dnešní Belgie. Theodoricus Coudenhove se připomíná roku 1240 v Brabantsku a jeho potomek Gerolf se v polovině 13. století zúčastnil křížové výpravy do Palestiny. Také další členové rodu byli vojáky. V 15. století došlo k prvnímu dělení rodu, někteří členové zůstali na kontinentu a část odešla do Anglie. Druhé dělení rodu se datuje do konce 17. století, a to na starší hraběcí a mladší baronskou větev. Baronská větev se dělila na francouzskou a českou.[1]

Koncem 18. století se Coudenhoveové stali říšskými hrabaty, větší významnosti dosáhl až v posledních dvou stoletích. Měli statky v Uhrách, Bavorsku, do Čech přišli v první polovině 19. století:

  • František Karel roku 1864 zakoupil panství Poběžovice na Domažlicku od Thun-Hohensteinů. Oženil se tam s řeckou šlechtičnou Mariií Felicitas von Kalergi (1840-1877).
  • Jeho syn se po císařově schválení směl užívat jména Jindřich Jan Maria hrabě von Coudenhove-Kalergi (1859-1906). Byl vystudovaný právník a filozof, povoláním rakousko-uherský diplomat v Aténách, Ru de Janeiro, Istanbulu a naposledy velvyslancem v Japonsku, oženil se tam s Japonkou Mitsuko, rozenou Aoyama (1874-1841). Měli čtyři syny a dvě dcery:
  • Prvorozený Johannes Evangelist Virgilio (1893-1965) sídlil na zámku v Poběžovicích, věnoval se umění[2]
  • Druhorozený Richard Mikuláš (1894-1972) se věnoval filozofii a politice, spoluzakládal panevropské hnutí a stal se prvním prezidentem Panevropské unie v ženevě.
  • Třetí syn Gerolf (1896-1978) se oženil s hraběnkou Sofií von Pálffy-Erdöd a žili na zámku v Březnici.
  • Nejmladší syn Karel Jindřich (1903-1987) se v australském Sydney oženil s Anitou Neubergovou z Vídně a žili pak v Aténách.
  • Dcera Ida Frederika (1901-před 1988) se provdala za Karla Josefa Görrese, věnovala se náboženství a filozofii a publikovala stati z těchto oborů[3].

Příslušníky rodu po roce 1945 úřady odsunuly do Německa, kde žijí dodnes. Příbuzensky se spojili především s cizími rody.

Erb editovat

Na zlatém štítě je položeno červeně vlnité kosmé břevno.

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Reference editovat

  1. Petr MAŠEK, Modrá krev, minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. Mladá fronta Praha 1999, s. 46
  2. [1]
  3. Petr MAŠEK, Modrá krev, minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. Mladá fronta Praha 1999, s. 46-50
  4. Medaile hrabat Coudenhove
  5. Originál v depozitáři zámku Horšovský Týn, kopie v Řepích

Literatura editovat