Ferdinand Trauttmansdorff (1825–1896)

rakouský šlechtic, diplomat a politik

Ferdinand hrabě z Trauttmansdorffu (německy Ferdinand Graf von und zu Trauttmansdorff-Weinsberg; 27. června 1825 Vídeň12. prosince 1896 Friedau, Rakousko) byl rakouský diplomat a politik z významného šlechtického rodu Trauttmansdorffů usazeného v Čechách. Řadu let byl rakouským vyslancem v různých zemích, později předsedou rakouské Panské sněmovny, získal též Řád zlatého rouna. Mimo jiné vlastnil statky na Moravě (Koryčany).

Ferdinand hrabě z Trauttmansdorff-Weinsbergu
Erb Trauttmansdorffů
Erb Trauttmansdorffů
Nejvyšší komorník císařského dvora
Ve funkci:
1884 – 12. prosince 1896
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceFranz Folliot de Crenneville
NástupceHugo Abensperg-Traun
Předseda rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1879 – ?
PanovníkFrantišek Josef I.
Místopředseda rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1872 – ?
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1871 – ?
PanovníkFrantišek Josef I.
Doživotní člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1870 – 12. prosinec 1896
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceJosef Trauttmansdorff
Rakouský velvyslanec u Svatého stolce
Ve funkci:
1868 – 1872
PanovníkFrantišek Josef I.
Rakouský vyslanec v Mnichově
Ve funkci:
1867 – 1868
Rakouský vyslanec v Karlsruhe
Ve funkci:
1859 – 1866
PanovníkFrantišek Josef I.
Tajný rada
Ve funkci:
1868 – 12. prosince 1896
PanovníkFrantišek Josef I.
Císařský komorník
Ve funkci:
1849 – 12. prosince 1896
PanovníkFrantišek Josef I.

Narození27. června 1825
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí12. prosince 1896 (ve věku 71 let)
Friedau
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě
Choť(1860) Marie Františka z Liechtensteinu (1834–1909)
RodičeJosef Trauttmansdorff (1788–1870) a Josefa Károlyiová (1803–1863)
DětiKarel Ferdinand (1864–1910),
Adolf (1877–1914),
Marie Františka (1862–1940)
Příbuzníděd: Ferdinand Trauttmansdorff (1749–1827)
tchán: Alois II. z Liechtensteinu (1796–1858)
tchyně: Františka Kinská z Vchynic a Tetova (1813–1881)
zeť: Karl Maria Coudenhove (1855–1913)
Zaměstnánípolitik
Profesepolitik
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1867 Řád Františka Josefa,
1870 Císařský rakouský řád Leopoldův,
1878 rakouský Řád zlatého rouna (č. 1042)
CommonsFerdinand Trauttmansdorff-Weinsberg (1825–1896)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Diplomat a politikEditovat

Pocházel z knížecí linie Trauttmansdorffů, narodil se ve Vídni jako jediný syn hraběte Josefa Trauttmansdorffa (1788–1870), dlouholetého vyslance v Prusku, a hraběnky Josefy Károlyiové (1803–1863). S ohledem na dlouholeté působení svého otce v zahraničí byl předurčen k diplomatické kariéře, kterou zahájil po roce 1847 na nižších postech v Londýně, Paříži, Berlíně a Stuttgartu. V letech 18591866 byl rakouským vyslancem v Karlsruhe, kde se mu podařilo přimět Bádensko ke spojenectví s Rakouskem v prusko-rakouské válce 1866. V letech 1867–1868 byl vyslancem v Mnichově a svou diplomatickou kariéru završil prestižní funkcí velvyslance u Svatého stolce (18681872).

Po otcově smrti se stal doživotním členem Panské sněmovny a zdědil také velkostatek Koryčany na jižní Moravě. V roce 1871 byl krátce poslancem Moravského zemského sněmu, již v roce 1872 se ale stal místopředsedou Panské sněmovny ve Vídni, od roku 1879 byl jejím předsedou, jako politik patřil ke konzervativnímu křídlu ústavověrné strany. Jako diplomat získal několik záslužných řádů v zahraničí, v roce 1878 byl jmenován rytířem Řádu zlatého rouna, v Rakousku obdržel též Řád Františka Josefa (1867) a Leopoldův řád (1870). Od roku 1884 byl nejvyšším komořím císařského dvora, mimoto obdržel čestné posty c. k. komořího (1849) a tajného rady (1868).

MajetekEditovat

Ještě před převzetím Koryčan[1] z otcovy pozůstalosti koupil v roce 1869 velkostatek Friedau v Dolních Rakousích, zdejší zámek nechal přestavět, často zde pobýval a také zde zemřel. I když na svých moravských statcích pobýval jen výjimečně, jako milovník koní spoluzakládal a finančně podporoval Spolek na podporu chovu koní na Moravě, čestné funkce zastával i v různých spolcích v Rakousku.

RodinaEditovat

V roce 1860 se ve Vídni oženil s princeznou Marií Františkou z Lichtenštejna (1834–1909). Měli spolu šest dětí, z nichž nejmladší syn Adolf (1877–1914) padl za první světové války. Starší syn Karel Ferdinand (1864–1910) díky spříznění s Lichtenštejny rozšířil rodový majetek na Moravě o velkostatek Hostim. Dcera Marie Františka (1862–1940) byla manželkou hraběte Karla Coudenhove, místodržitele v Čechách.

DětiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl 3., s. 71; Praha, 1998 ISBN 80-85983-15-X

LiteraturaEditovat

  • MALÍŘ, Jiří a kol.: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918; Brno, 2012 ISBN 978-80-7325-272-4
  • Ottův slovník naučný, díl 25.; Praha, 1906 (reprint 2002) ISBN 80-7185-439-5

Externí odkazyEditovat

Rodokmen Trauttmansdorffů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)