Jodid sodný
chemická sloučenina
Jodid sodný je bílá krystalická sůl s chemickým vzorcem NaI, používaná k detekci radiace, léčbě jodové karence a jako reaktant ve Finkelsteinově reakci.
| Jodid sodný | |
|---|---|
 | |
 Krystalová mřížka jodidu sodného | |
| Obecné | |
| Systematický název | jodid sodný |
| Latinský název | Natrii iodidum Natrium iodatum |
| Anglický název | Sodium iodide |
| Německý název | Natriumiodid |
| Sumární vzorec | NaI |
| Vzhled | bílý hygroskopický prášek nebo krystalky |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7681-82-5 13517-06-1 (dihydrát) |
| PubChem | 5238 |
| ChEBI | 33167 |
| Číslo RTECS | WB6475000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 149,895 g/mol 185,925 g/mol (dihydrát) |
| Teplota tání | 661 °C 152 °C (dihydrát) |
| Teplota varu | 1 304 °C |
| Hustota | 3,665 g/cm3 |
| Dynamický viskozitní koeficient | 1,45 cP (677 °C) 1,18 cP (747 °C) 0,96 cP (827 °C) |
| Index lomu | nD= 1,744 5 |
| Rozpustnost ve vodě | 159,7 g/100 g (0 °C) 179,3 g/100 g (20 °C) 184 g/100 g (25 °C) 190 g/100 g (30 °C) 205 g/100 g (40 °C) 227 g/100 g (50 °C) 257 g/100 g (60 °C) 297,02 g/100 g (80 °C) 302,08 g/100 g (100 °C) 310 g/100 g (120 °C) 320 g/100 g (140 °C) dihydrát 315,19 g/100 g (0 °C) 383,81 g/100 g (20 °C) 552,07 g/100 g (40 °C) 644,44 g/100 g (50 °C) 840,03 g/100 g (60 °C) 1 366 g/100 g (100 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | methanol 65,0 g/100 g (10 °C) 78,0 g/100 g (25 °C) 80,7 g/100 g (40 °C) 79,4 g/100 g (60 °C) ethanol 43,3 g/100 g (25 °C) aceton 30,0 g/100 g (20 °C) 21,8 g/100 g (30 °C) kapalný amoniak |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | pyridin |
| Povrchové napětí | 83 mN/m (760 °C) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | krychlová trojklonná (dihydrát) |
| Hrana krystalové mřížky | a= 646 pm dihydrát a=685 pm b=576 pm c=716 pm α=98° β=119° γ=68°30´ |
| Dipólový moment | 30,8×10−30 Cm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −287,9 kJ/mol −884,9 kJ/mol (dihydrát) |
| Entalpie tání ΔHt | 147 J/g |
| Entalpie varu ΔHv | 1 067 J/g |
| Entalpie rozpouštění ΔHrozp | −50,2 J/g |
| Standardní molární entropie S° | 98,5 JK−1mol−1 115,5 JK−1mol−1 (dihydrát) |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −284,6 kJ/mol −747,7 kJ/mol (dihydrát) |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,348 4 JK−1g−1 |
| Bezpečnost | |
 GHS07  GHS08  GHS09 Nebezpečí[1] | |
| R-věty | R50 |
| S-věty | S61 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Použití editovat
Jodid sodný se často používá při léčbě a prevenci jodové karence.
Běžnou oblastí použití jsou také polymerázové řetězové reakce a též (v acetonovém roztoku) Finkelsteinova reakce pro konverzi alkylchloridů na alkyljodidy. Tato reakce je založena na nerozpustnosti chloridu sodného v acetonu.
- R-Cl + NaI → R-I + NaCl
Monokrystaly jodidu sodného (dopovaného thaliem) se používají jako scintilační detektory pro spektrometrii záření gama.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sodium iodide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Sodium iodide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jodid sodný na Wikimedia Commons - Sodium Iodide Consumer Information
Literatura editovat
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
