Angiografie (také standardní nebo konvenční angiografie, digitální subtrakční angiografie (DSA), angiografické radiologické zobrazování cév) je lékařská zobrazovací metoda patřící do oboru radiologie. Při angiografickém vyšetření se zobrazují cévy (tepny a žíly) a také srdeční komory po předchozím vstříknutí kontrastní látky a následném snímkování rentgenem. Na snímku diagnostikované oblasti těla je pak vidět vnitřek cévy vyplněný kontrastní látkou. K provedení angiografie bez kontrastní látky lze využít magnetickou rezonanci, což ušetří invazivní punkci cévy.

Angiograf rukou

Samotné slovo angiografie pochází z řeckých slov ἀγγεῖον angeion (česky nádoba) a γράφειν graphein (česky psát, zaznamenávat). Výsledný obraz krevních cév se nazývá angiograf nebo angiogram.

Největší a jedinečnou výhodou angiografie je, že během vyšetření lze provádět i zákroky do cévy. Zúžené cévy lze zprůchodnit (angioplastika), odstranit výduť dutého orgánu (aneurysma) nebo rozpustit krevní sraženiny.

Historie editovat

  •  
    António Egas Moniz - průkopník angiografie a nositel Nobelovy ceny z roku 1949
    V roce 1927 byla angiografie poprvé použita portugalským lékařem a neurologem Antóniem Egasem Monizem na univerzitě v Lisabonu. Moniz je uznávaným průkopníkem této metody, neboť provedl první mozkový angiogram. Metodu potom používal pro diagnostiku nádorů, onemocnění tepen a arteriovenózní malformace.
  • V roce 1929 prováděl mozkové angiogramy Reynaldo dos Santos také na univerzitě v Lisabonu. Podílel se tak na vylepšení angiografických technik, které vyvíjeli hlavně Portugalci.
  • V roce 1932 provedl Lopo de Carvalho první plicní angiogram pomocí žilní punkce horního členu.
  • V roce 1948 provedl Sousa Pereira první cavogram.
  • V roce 1953 byla zavedena Seldingerovy technika, která učinila postup bezpečnějším, protože uvnitř cév nemusela zůstávat žádná ostrá zaváděcí zařízení.
  • V roce 1989 Lucien Campeau poprvé zavedl katetr do radiální tepny a provedl koronární angiogram.
  • V současnosti je angiografie běžně používanou diagnostickou a terapeutickou metodou. K zobrazení využívá rentgen. Dále se používají metody CT angiografie (Computed Tomography Angiography - CTA) a MR angiografie (Magnetic Resonance Angiography - MRA).

Princip metody editovat

 
Ukázka operačního sálu pro angiografii v současnosti

Základní angiografická metoda umožňuje zobrazení cév v těle pomocí běžných rentgenových přístrojů. Aby byly cévy viditelné v rentgenovém záření, musí být do vyšetřované cévy katetrem (nebo podkožní jehla) zavedena kontrastní látka. Vyšetření se provádí na operačním sále pod rentgenovým přístrojem v těchto krocích:

  • Nejprve se do cévního systému zavede katetr a poté se umístí do cévy, která je předmětem zájmu.
  • Před podáním kontrastní látky lze pořídit normální snímek (prázdný snímek) vyšetřované oblasti těla.
  • Po vstříknuta kontrastní látky do cévy se snímky pořizují v rychlém sledu. Ukládají se v digitální podobě a tak umožňují srovnávat prázdný snímek s angiografickými snímky.
  • V závislosti na tom, která céva byla propíchnuta, je nutné speciální následné ošetření (například tlakový obvaz).

Diagnostika cévních onemocnění editovat

 
Trombóza cév dolních končetin

Angiografie se používá především k diagnostice cévních onemocnění, které můžeme rozdělit na nemoci tepen a nemoci žil:

Nemoci tepen editovat

Nemoci žil editovat

Terapie cévních onemocnění editovat

 
Katetr zavedený v oblasti pánve

Vedle diagnostických výkonů se angiografie používá i k výkonům terapeutickým:

  • Rekanalizační výkony (například zlepšení či obnovení průtoku zúženou či uzavřenou cévou pomocí balonků nebo speciálních kovových výztuh – stentů)
  • Embolizační výkony (například zrušení uzávěru krvácející cévy, vyplnění výdutě mozkové tepny)
  • Speciální a kombinované výkony (provedené například před plánovanou operací, aby měl operatér informace o průběhu důležitých krevních cév)
  • Angiografické terapeutické výkony mohou někdy zcela nahradit chirurgickou operaci nebo být pro pacienta jedinou možnou léčbou.

Související články editovat

Reference editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Angiografie na německé Wikipedii a Angiography na anglické Wikipedii.

Externí odkazy editovat