Jiří Grygar

český astronom a astrofyzik
Tento článek je o českém astrofyzikovi. O českém soudci pojednává článek Jiří Grygar (soudce).

Jiří Grygar (* 17. března 1936 Heinersdorf, Německo, dnes Dziewiętlice, Polsko) je slezský[2] astronom a astrofyzik, popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, držitel několika ocenění. Je znám též jako dlouholetý člen Českého klubu skeptiků Sisyfos a jako člen a bývalý viceprezident Evropské rady skeptických organizací. Je členem Učené společnosti ČR, v letech 2004–2008 byl jejím předsedou.

RNDr. Jiří Grygar, CSc.
Jiří Grygar (2006)
Jiří Grygar (2006)
2. předseda Rady České televize
Ve funkci:
23. září 1992 – 31. ledna 1997
PředchůdceKarel Kühnl
NástupceJan Jirák
Člen Rady České televize
(v roce 1992 také místopředseda rady)
Ve funkci:
1. února 1992 – 31. ledna 1997

Narození17. března 1936 (88 let)
Heinersdorf
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Národnostslezská
Alma mater
Profeseastronom a astrofyzik
Náboženstvířímskokatolické
Oceněnícena Kalingy (1996)
čestné občanství Prahy 15 (2005)
Nušlova cena (2011)
Cena města Brna (2013)
Čestné občanství města Litomyšl (2016)
… více na Wikidatech
PodpisJiří Grygar, podpis
CommonsJiří Grygar
Životní motto: „Melius esse quam videri – Je lepší být, než se zdát.“[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se 17. března 1936 u československých hranic ve slezském Heinersdorfu (česky Pruský Jindřichov), tehdy součásti Německa (od roku 1945 polské Dziewiętlice) v rodině československého celníka Josefa Grygara.[3] V mládí býval skautem v oddíle v brněnských Černých Polích, do oddílu chodil i po přestěhování do Opavy.[4] Absolvoval jedenáctiletku v brněnských Husovicích, kde odmaturoval v roce 1954.[5] Mezi lety 1954 a 1957 studoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, v letech 1957–1959 vystudoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy astronomii. Roku 1963 získal v Astronomickém ústavu Československé akademie věd hodnost kandidáta věd, o čtyři roky později na Matematicko-fyzikální fakultě UK titul RNDr.[6]

Od roku 1959 je členem Československé, resp. České astronomické společnosti, v letech 1992–1998 byl jejím předsedou.[6]

Po vystudování astronomie pracoval až do roku 1980 v Astronomickém ústavu ČSAV, od té doby působí ve Fyzikálním ústavu Československé akademie věd / Akademie věd České republiky.[6]

Má tři děti, z nichž nejmladší je Lukáš Grygar, překladatel, publicista, hudebník a bývalý herní novinář.

Vědecká a popularizační činnost editovat

Jiří Grygar působí v Oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR. Celý život se věnuje také popularizaci astronomie a příbuzných oborů fyziky. Publikoval více než dvě stě odborných prací (předmětem jeho výzkumu jsou fotometrie a spektroskopie hvězd, meziplanetární hmota a astročásticová fyzika) a řadu populárně-naučných publikací. Je autorem, spoluautorem a přispěvatelem mnoha rozhlasových a televizních vzdělávacích pořadů a autorem příspěvků v časopisech, novinách či na internetu.[7]

Od roku 1966 každý rok sestavuje přehled nejdůležitějších astronomických objevů uplynulého roku pod názvem Žeň objevů, který prezentuje na přednáškách a poté zveřejňuje tiskem (nejprve v časopise Říše hvězd, později v časopise Kozmos a od roku 2003 v časopise Astropis).

Členství a předsednictví v organizacích editovat

V letech 2008–2010 byl místopředsedou Učené společnosti ČR (v letech 2004–2008 byl jejím předsedou),[8] v letech 2001–2010 viceprezidentem Evropské rady skeptických organizací (ECSO) a je členem čestné rady České křesťanské akademie (sekce přírodních a technických věd), členem výboru Českého klubu skeptiků Sisyfos a polním hejtmanem Spanilé jízdy Ebicykl.[9] Byl také předsedou Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009.[10] Mimoto byl členem pastorační rady farnosti Stětí sv. Jana Křtitele v Praze–Hostivaři (2006–2012).

V letech 1991–1993 byl předsedou Vědecké rady Grantové agentury ČSAV/AV ČR a v letech 1992–1997 předsedou Rady České televize.[11] V letech 1992–1998 byl předsedou České astronomické společnosti.[12] V průběhu XXVI. Mezinárodního astronomického kongresu v Praze (2006) byl šéfredaktorem kongresových novin Dissertatio cum Nuncio Sidereo III.[13] Podobnou funkci vykonával také během XIII. Mezinárodního astronomického kongresu, konaného rovněž v Praze (1967).

Ocenění editovat

 
Jiří Grygar s nově udělovaným Čestným uznáním Mensy ČR

Za svoji vědeckou a především popularizační činnost získal mnoho cen. V roce 2011 získal nejvyšší ocenění České astronomické společnosti Cenu Františka Nušla[14] a o rok později obdržel Medaili Učené společnosti České republiky za „přínos české i mezinárodní astronomii a obecné vědě a jejímu šíření“.[15]

V roce 1996 získal Jiří Grygar cenu UNESCO Kalinga „za přínos k interpretaci úlohy vědy při službě společnosti, obohacování jejího kulturního dědictví a řešení problémů lidstva“.[16].

Byla po něm pojmenována planetka (3336) Grygar objevená 26. října 1971.[17][18] Je čestným předsedou České astronomické společnosti.

V roce 2009 mu měla být udělena Cena předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která je součástí projektu Česká hlava, spojená s finanční odměnou 500 000 .[19] Grygar ji však odmítl přijmout, což zdůvodnil slovy: „Ta cena nese jméno Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, která od července letošního roku soustavně poškozuje zájmy a dobré jméno Akademie věd České republiky, ve které pracuji. To je cena, kterou prostě nemohu přijmout.“[20]

V roce 2016 byl na seznamu osob, které doporučoval Parlament České republiky k udělení státního vyznamenání prezidentem Milošem Zemanem. Jiří Grygar byl následně ze seznamu taktéž na vlastní žádost vyřazen.[21]

Při příležitosti 80. narozenin dostal Zlatou medaili Masarykovy univerzity za jeho celoživotní práci ve vědě i mimo ni.[22]

V roce 2023 obdržel medaili Za zásluhy I. stupně od prezidenta Petra Pavla.[23]

Jiří Grygar o vztahu vědy, víry a skepticismu editovat

Jiří Grygar se hlásí ke křesťanské víře.[24] Svůj pohled na vztah vědy a víry vyjádřil mimo jiné v knize O vědě a víře (2001).[25] Zastává názor, že mezi vírou a vědou nemohou vznikat rozpory, a že rozpory naopak zákonitě vznikají mezi vědou a pavědou a mezi náboženskou vírou a pověrami.[26] Svůj názor na zázraky popisované v Bibli vyjádřil několikrát.[27][28] Připouští, že zázraky na přímluvu svatých a schopnost apoštolů dělat zázraky nemusí být v rozporu s přírodními zákony, a může jít jen o vzácné jevy, které se pro svou vzácnost jeví nadpřirozené.[29]

Zázrak vznikl jako slovo, že je to něco, co je za naším zrakem, to znamená, že je to schováno za naším zrakem, který nás může oklamat. A tady vidíme, že ty věci, které jsou v Bibli líčeny jako zázraky, tak nemusí být vůbec v rozporu s fyzikálními zákony, my nevíme, my jsme u toho nebyli, takže my můžeme buď věřit, nebo nevěřit těm lidem, kteří to napsali (…) my to neumíme vysvětlit současnou vědou, ale my neumíme vysvětlit i spoustu věcí v čisté vědě. Nakonec, věda spočívá v tom, že pokaždé, když udělá nějaký objev, tak současně najde tři otázky, na které neumí odpovědět, takže ta věda se vlastně vzdaluje tomu ideálu, že by jednou věděla všechno.

Jiří Grygar v Hyde Parku Civilizace[30]

Barbora Tachecí (otázka): „Turínské plátno, krvavá stigmata, neposkvrněné početí, zmrtvýchvstání, nanebevzetí, zázraky svatých… To vše nemáte problém přijmout?“ Jiří Grygar (odpověď): „Nemám. Od té doby, co byla vynalezena kvantová mechanika, tak znám zázraky, proti kterým ty Vámi jmenované vypadají docela jednoduše. Jen si zkuste představit, že třeba jeden foton může projít dvěma dírami současně.“

Přepis rozhovoru Jiřího Grygara s Barborou Tachecí na www.osacr.cz[28]

Politické postoje editovat

 
Jiří Grygar v roce 2023

V lednu 2015 Grygar uvedl, že primární vina za anexi Krymu a za válku na východní Ukrajině leží „na ruské vládě a parlamentu, kdo obě agrese rozpoutal, ale i na většině ruské veřejnosti, která s těmito mezinárodními zločiny nadšeně souhlasí. Sekundárně však leží vina i na mezinárodním společenství, především OSN, Evropská unie a USA, že se v mezidobí od agrese na Kavkaze nedokázaly rozhoupat k dostatečné tvrdé reakci na ruské hraní s ohněm.“[31]

V srpnu 2015 Grygar podepsal výzvu Vědci proti strachu a lhostejnosti, která reagovala na protiimigrační a protimuslimské nálady v české společnosti.[32]

Během voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 podpořil bývalého ministra kultury Daniela Hermana.[33]

V přímé volbě prezidenta České republiky v roce 2018 podporoval Jiřího Drahoše.[34] Grygar navíc zkritizoval podobu veřejné debaty před volbami, důraz kladený na téma imigrace označil za iracionální.[35]

Tvorba editovat

Televizní pořady editovat

Knihy editovat

Autor a překladatel knih pro děti a mládež:

  • Země ve vesmíru (s Libuší Kalašovou; Praha: Albatros, 1992)
  • Sejdeme se v nekonečnu : o planetách, hvězdách, černých dírách a také o velkém třesku (Praha: Albatros, 1979, 2. vyd. 1980)
  • V hlubinách vesmíru : o hvězdách a hvězdářích : pro děti od 12 let (Praha: Albatros, 1975, 1977)
  • překlad z angl.: Pozvánka do vesmíru : pro čtenáře od 12 let (autor: BEAZLEY, Mitchell; Praha: Albatros, 1985)

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Vymyslel velký třesk a otevřel okna do vesmíru. Jiří Grygar slaví 80
  2. Jiří Grygar: Přihlásím se k slezské národnosti [online]. Wachtyrz.cz, 2021-03-29 [cit. 2022-02-18]. Dostupné online. 
  3. Z historie sboru - Josef Grygar – život ve službách československého celnictví. financnistraz.estranky.cz [online]. 2010-02-27 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 
  4. STRÁNSKÁ, Marianna. „SpaceX je naprosto strašlivá záležitost pro astronomy, Spojené národy zaspaly,“ říká astronom Jiří Grygar. Medium.com [online]. 2020-06-02 [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. 
  5. SUCHAN, Pavel. Jiří Grygar pětasedmdesátiletý [online]. Astro.cz, 2011-03-11 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online. 
  6. a b c VONDRÁK, Jan. Jiří Grygar dnes osmdesátiletý! [online]. Astro.cz, 2016-03-17 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online. 
  7. Jiří Grygar: internet domovenka. Aktual [online]. 2016 [cit. 2016-03-05]. Dostupné online. 
  8. Učená společnost České republiky [online]. Učená společnost České republiky, 2008-10-28 [cit. 2008-11-12]. Dostupné online. 
  9. Ebicykl spanilá jízda astronomů od hvězdárny ke hvězdárně 1984–2016 [online]. 27. 1. 2016 [cit. 5. 3. 2016]. Dostupné z: http://www.ebicykl.cz/
  10. Tisková zpráva k zahájení Mezinárodního roku astronomie [online]. Český organizační výbor IYA2009, 2009-01-05 [cit. 2009-01-09]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  11. (Prvních) 10 let České televize, Rada České televize [online]. Česká televize [cit. 2014-03-12]. Dostupné online. 
  12. Historie Výkonných výborů ČAS [online]. Česká astronomická společnost [cit. 2009-01-21]. Dostupné online. 
  13. Dissertatio cum Nuncio Sidereo III [online]. IAU General Assembly 2006, 2006 [cit. 2008-11-12]. Dostupné online. 
  14. Nušlova cena Jiřímu Grygarovi [online]. 2011 [cit. 2011-12-17]. Dostupné online. 
  15. JELÍNKOVÁ, Jiřina. Ocenění Učenou společností ČR. Vesmír. Červen 2012, roč. 91, čís. 6, s. 318. ISSN 0042-4544. 
  16. Ceba Kalinga Jiřímu Grygarovi. Zpravodaj Sisyfa. 1996, roč. 3. 
  17. Planetka Grygar [online]. Astronomia, 2006-01-01 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 
  18. (3336) Grygar In: Dictionary of Minor Planet Names. [s.l.]: Springer, 2003. Dostupné online. ISBN 978-3-540-29925-7. DOI 10.1007/978-3-540-29925-7_3337. (anglicky) 
  19. TUČEK, Josef. Astrofyzik Grygar odmítl cenu, zlobí se na vládní radu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2009-11-16 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 
  20. MALÁ, Veronika; BARTŮŇKOVÁ, Tereza; ADÁMKOVÁ, Alena; PANUŠKA, Miroslav. Astrofyzik Jiří Grygar odmítl cenu Česká hlava. Český rozhlas [online]. 2009-11-16 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 
  21. KOPECKÝ, Josef. Grygar odmítl možnost získat vyznamenání od prezidenta Zemana. iDNES.cz [online]. 2016-06-02 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 
  22. FOJTŮ, Martina. Astrofyzik Grygar převzal zlatou medaili Masarykovy univerzity. Magazín M [online]. Masarykova univerzita, 2016-10-26 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 
  23. Soudce Rychetský, zpěvačka Kubišová nebo horolezec Jaroš. Prezident Petr Pavel předal státní vyznamenání. iROZHLAS [online]. 2023-10-28 [cit. 2023-10-28]. Dostupné online. 
  24. GRYGAR, Jiří. Proč věřím v Boha?. Víra.cz [online]. [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 
  25. Archivovaná kopie. www.ikarmel.cz [online]. [cit. 2013-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-13. 
  26. GRYGAR, Jiří. Věda a víra - jednota nebo boj protikladů?. Víra.cz [online]. [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 
  27. video s částí rozhovoru J. Grygara a B. Tachecí zde http http://technet.idnes.cz/teologie-je-veda-jako-treba-astronomie-nebo-biologie-rika-jiri-grygar-v-rozhovoru-pro-mf-dnes-i0j-/veda.aspx?c=A120507_180002_veda_vse
  28. a b přepis části rozhovoru J. Grygara a B. Tachecí zde http://www.osacr.cz/2012/05/09/veda-a-vira-podle-jiriho-grygara/ Archivováno 6. 11. 2012 na Wayback Machine.
  29. J. Grygar v interview na Víra.cz – odpověď na dotaz Josefa Dudlíčka, Odpovězeno: 3.11.2003 v 15:39 http://www.vira.cz/rozhovory/rozhovor.php?sel_rozhovor=2 Archivováno 19. 1. 2010 na Wayback Machine.
  30. STACH, Daniel. Hyde Park Civilizace [online]. ČT24, 2012-12-22 [cit. 2023-07-15]. Čas 50:10 od začátku stopáže. Dostupné online. 
  31. RYCHETSKÝ, Jan. Uznávaný vědec Grygar: Schyluje se k podobnému konfliktu, jako byla druhá světová válka. Parlamentní listy [online]. 2015-01-18 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 
  32. Vědci proti strachu a lhostejnosti [online]. Vyzvavedcu.cz [cit. 2017-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-14. 
  33. Archivovaná kopie. www.danielherman.cz [online]. [cit. 2018-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-16. 
  34. https://volby.idnes.cz/drahos-volebni-stab-volba-prezidenta-prvni-kolo-ftt-/prezidentske-volby-2018.aspx?c=A180113_133910_prezidentske-volby-2018_kop
  35. Volby 2018 - rozhovor s Drahošovým poradcem - E15.cz. Zprávy E15.cz. Dostupné online [cit. 2018-01-27]. 

Literatura editovat

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. 
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 233–234. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 165. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 190. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 386–387. 

Externí odkazy editovat