Jiří Douglas Sternberg

český šlechtic

Jiří Douglas Vojtěch Damasus hrabě Sternberg (10. prosince 1888 Praha4. července 1965 Bruneck, Jižní Tyrolsko)[1] byl český šlechtic, potomek šlechtického rodu Šternberků a vlastník hradu Český Šternberk.[2]

Jiří Douglas Sternberg
Erb Šternberků
Hlava českošternberské linie Leopoldovy větve konopišťských Sternbergů
Ve funkci:
18. července 1924 – 27. července 1965
PředchůdceFilip Sternberg
NástupceZdeněk Sternberg

Narození10. prosince 1888
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. července 1965 (ve věku 76 let)
Bruneck
ItálieItálie Itálie
Místo pohřbeníhřbitov v Aufhofenu
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě (podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení šlechtické tituly neuznává)
Choť(1921) Kunhuta Mensdorff-Pouilly (1899–1989)
RodičeFilip Sternberg (1852–1924) a
Karolína z Thurnu a Valsássiny-Como-Vercelli (1863–1944)
Děti1. Anna, provdaná Seutter von Lötzen (1922–2011)
2. Zdeněk (1923–2021)
3. Karolina, provdaná Wratislavová (z Mitrowicz) (1924–2021)
4. Emanuel (1927–2013)
5. Filip (* 1929)
6. Terezie, provdaná Hrubá-Gelenj (1934–2012)
7. Kašpar (1935–2010)
8. Jan Bosco (1936–2012)
9. Marie Viktorie, provdaná Kopečková (* 1941)
Příbuzníbratr: Zdeněk Sternberg (1885–1899)
sestra: Marie Gabriela Sternbergová (1890–1934)
sestra: Terezie Sternbergová, provd. Mensdorff-Pouilly (1902–1985)
švagr: František Josef Mensdorff-Pouilly (1897–1991)
vnuk: Filip Sternberg (* 1956)
vnuk: Jiří Sternberg (* 1968)
vnuk: Eugen Václav Wratislav (* 1961)
pravnučka: Anastasia Sternbergová (* 1999)
pravnuk: Vojtěch Václav Sternberg (* 1996)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

 
Hrad Český Šternberk

Narodil se 10. prosince 1888 v Praze jako druhý syn a druhý ze čtyř potomků hraběte Filipa Sternberga (1852–1924) a jeho manželky Karolíny hraběnky Thurn-Valsássina-Como-Vercelli (1863–1944).[pozn. 1]

Po strýci a otci zdědil statek Český Šternberk a Březinu.[pozn. 2] V září 1939 byl signatářem Národnostního prohlášení české šlechty. Za války byla na majetek uvalena vnucená správa a Jiří pracoval jako noční hlídač na stavbě.[4]

Po válce byl nakrátko zvolen předsedou místního národního výboru.[4][5] Jiří Sternberg vlastnil hrad Český Šternberk až do roku 1949, kdy byl hrad státem vyvlastněn. Podařilo se mu pak stát se správcem a působil tak ve funkci kastelána na svém bývalém hradě.[6] Turisty tam provázel jedenáct let.[7] Během svého působení sepsal inventář hradu, čímž mnoho původních předmětů zachránil.

V době komunistické zvůle ho okresní soud odsoudil ke třem letům vězení podmíněně za zatajení rodinných šperků a spekulaci s nimi. Společně s ním byla v připraveném procesu odsouzena ke dvěma letům podmíněně jeho sestra Terezie, provdaná Mensdorffová-Pouilly.[4][8]

Zemřel při návštěvě příbuzných v Rakousku a byl pohřben na hřbitově v obci Aufhofen, kde bylo později uloženo i tělo jeho manželky Kunhuty. Na náhrobku je nápis:[9]

Georg Reichsgraf
von Sternberg
* 10. 12. 1885
† 24. 7. 1965
R. J. P.

Kunigunde
Reichsgräfin
von Sternberg
geb. Gräfin
Mensdorf Poully
* 11. 1. 1899
† 19. 11. 1989

Poblíž je také pohřbena nejstarší dcera Anna a její manžel Rueff Seutter von Lötzen.

Rodina editovat

Jiří Sternberg se oženil 6. dubna 1921 v Chotělicích s hraběnkou Kunhutou (Kunigunde) Mensdorff-Pouilly (11. ledna 1899 Praha – 19. listopadu 1989 Dírná), dcerou Emanuela Mensdorff-Pouilly (5. září 1866 Peggau, Štýrsko – 28. března 1948 Český Šternberk) a jeho manželky (sňatek 12. červenec 1892 Praha) hraběnky Anny Marie Vestfálské z Fürstenbergu (18. února 1869 Chlumec u Chabařovic – 29. prosince 1948 Český Šternberk). Narodilo se jim devět dětí (čtyři synové a pět dcer):

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Otec Filip Sternberg (13. srpna 1852 Březina – 18. července 1924 Jemniště) uzavřel sňatek s hraběnkou Karolínou Thurn-Valsássina-Como-Vercelli (5. října 1863 Bleiburg – 29. února 1944 Podlesí u Postupic) 1. května 1884 ve Vídni.
  2. Před druhou světovou válkou Sternbergové vlastnili v Čechách a na Moravě několik statků. Leopold IV. (1896–1957) ze starší rodové linie držel někdejší fideikomis Častolovice a Zásmuky, jeho bratr Jaroslav (1900–1943) spravoval Malenovice a Pohořelice na Moravě. Jiří Douglas z mladší linie vlastnil Český Šternberk a Radnice u Rokycan a konečně jeho sestra Terezie, provd. Mensdorff-Pouilly (1902–1985) zdědila Jemniště a Postupice, do roku 1934 je vlastnila spolu se sestrou Marií Gabrielou (1890–1934), ta však zemřela svobodná a bezdětná.[3]

Reference editovat

  1. POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 364. 
  2. MAREK, Miroslav. Sternberg 6 [online]. Geneaology.eu, 2002 [cit. 2016-06-17]. Dostupné online. 
  3. VOTÝPKA, Vladimír. Příběhy české šlechty. 3. vyd. Praha a Litomyšl: Paseka, 2002. 408 s. ISBN 80-7185-507-3. S. 375. Dále jen Příběhy české šlechty. 
  4. a b c VACULÍK, Pavel. Komunistická perzekuce šlechty. Praha: Baset, 2004. 134 s. ISBN 80-7340-026-X. S. 49. 
  5. Příběhy české šlechty, s. 382
  6. Historie rodu Sternbergů [online]. Zámek Jemniště, 2014 [cit. 2016-06-17]. Dostupné online. 
  7. Příběhy české šlechty, s. 383
  8. Příběhy české šlechty, s. 384
  9. MATULKOVÁ, Iva. Sternbergové – Potůčkovi – Silver A – Ležáky (I.) [online]. icot.cz, 2017-01-25 [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. 
  10. Příběhy české šlechty, s. 401

Literatura editovat

  • JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, k. s. - Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 109–115. 

Externí odkazy editovat