Karolína Thurn-Valsássina-Como-Vercelli

česká šlechtična

Karolína Sidonie Thurn-Valsássina-Como-Vercelli, provdaná ze Šternberka (celým jménem Marie Karolína Sidonie Leopoldina z Thurn-Valsássina-Como-Vercelli; 5. října 1863, hrad Bleiburg29. února 1944, Podlesí u Postupic), byla česká šlechtična, manželka Filipa ze Šternberka a babička dlouholeté hlavy rodu Šternberků Zdeňka Sternberga (1923–2021).

Karolína
Thurn-Valsássina-Como-Vercelli
Úplné jménoMarie Karolína Sidonie Leopoldina Thurn-Valsássina-Como-Vercelli
Narození5. října 1863
hrad Bleiburg
Úmrtí29. února 1944 (ve věku 80 let)
Podlesí
Sňatek1. května 1884
ManželFilip ze Šternberka
PotomciZdeněk Sternberg
Jiří Douglas Sternberg
Marie Gabriela Sternbergová
Terezie Sternbergová
RodThurn-Taxis
DynastieThurn-Valsassina
OtecJiří Bedřich Thurn-Valsássina
MatkaMarie Gabriela Pálffy-Daun z Erdödu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dětství

editovat

Karolína se narodila 5. října 1863 jako druhá dcera Jiřího Bedřicha z Thurn-Valsássiny a jeho manželky Marie Gabriely, rozené Pálffy-Daun z Erdődu.[1] Byla pokřtěna jako Marie Karolína Sidonie Leopoldina a za kmotru jí byla babička Zdeňka Karolína Pálffy-Daun, rozená z Lobkovic. O dětství Karolíny je známo jen málo, avšak významným milníkem byla smrt její matky 16. června 1867. Marie Gabriela pečetila dopis a při nanášení vosku jí kus upadl na krinolínu, která se ihned vzňala. Podařilo se ji sice uhasit, šestadvacetiletá Marie Gabriela však zemřela o pár dní později na selhání srdce spojené s popáleninami. Karolína, její sestra Marie Gabriela[p 1] a bratr Vincenc [p 2] tak zůstali pouze s otcem Jiřím.

Pět let po smrti manželky Marie Gabriely se Jiří rozhodl znovu oženit, tentokrát s hraběnkou Evženií, dcerou Maxmiliána Vrintse na Treuenfelsu a na Falkensteinu. Ta vychovávala Karolínu i s jejími sourozenci až do své smrti při porodu druhého syna Alexandra v roce 1879. Ještě v červnu toho roku zemřel i Jiří a jeho pět dětí se stalo sirotky.

Nadále děti vychovávala jejich babička z otcovy strany Emílie Chorinská z Ledské, vdaná Thurn-Valsassina (1811–1888),

Sňatek a manželství

editovat

Ke konci února 1884 se uskutečnily zásnuby Karolíny s o jedenáct let starším českým šlechticem Filipem ze Šternberka (1852–1924), čtvrtým potomkem Zdeňka ze Šternberka a jeho manželky Terezie ze Stadion-Thannhausenu, se kterým se Karolína pravděpodobně seznámila na jedné ze společenských akcí, kterých se účastnila. Svatba se konala v dopoledních hodinách 1. května 1884 ve Vídni. Nevěstu k oltáři vedl její bratr Vincenc a budoucí švagr (Filipův bratr) Alois, role družičky se ujaly Karolínina sestra Marie Gabriela a Filipova sestra Karolína ze Šternberka.[2] Obřadu se podle časopisu Wiener Salonblatt účastnily i významné uherské rody: Auerspergové a Windischgrätzové. Po uzavření sňatku se novomanželé odebrali do Čech, kde se Karolíniným novým domovem stal zámek Jemniště.[3] Zde se o rok později narodilo jejich první dítě. Později se rodina rozrostla i o další tři děti.

Nejstaršímu Zdeňkovi šel za kmotra jeho děd z Filipovy strany, též Zdeněk a kmotrou mu byla Filipova sestra Kunhuta, provdaná z Lobkovic. Druhý syn se narodil tři roky po Zdeňkovi v Praze. Pokřtěn byl v kostele sv. Mikuláše na Malé Straně jako Jiří Douglas. Dva roky po Jiřím se narodila i dcera pojmenovaná Marie Gabriela na počest Karolíniny matky. Za kmotru jí šla Karolínina sestra Marie Gabriela, která v té době ale pobývala v zahraničí a byla proto zastoupena.[2] Poslední člen rodiny přišel na svět dvanáct let po narození Marie Gabriely a byla jí dcera pojmenovaná Terezie, v domácnosti oslovovaná „Sita“.[2] V té době bylo Karolíně osmatřicet let. Nejstarší syn Zdeněk zemřel jako čtrnáctiletý 22. prosince 1899 na revmatismus.[4] Pohřeb se konal o čtyři dny později: 26. prosince.

Karolína dbala na výuku svých dětí a proto v době, kdy s rodinou pobývala ve Vídni, se syn Jiří Douglas vzdělával u barona Emmericha Mattencloita a to společně s budoucím císařem Karlem I.[5]

Rozpad monarchie

editovat

Před rozpadem monarchie žila Karolína čilý společenský život, během manželství s Filipem dokonce získala hodnost palácové dámy, čímž si otevřela cestu ke královskému dvoru.[2] Konec monarchie rodinu Sternbergů zasáhl a Karolína se musela přizpůsobit novému režimu. Sama byla zvyklá mluvit spíše německy, což se ale po první světové válce změnilo a ona začala používat češtinu. Její vnuk Zdeněk Sternberg řekl: „My jsme z toho měli vždycky srandu, když říkala něco českého.“[2] Největší změnu pro Šternberky ale přinesl zákon o odebrání velkých statků, z původního vlastnictví Šternberků, 8 634 hektarů, se tak rázem stalo 4 890 hektarů.[6]

18. července 1924 na rakovinu močového měchýře zemřel Karolínin manžel Filip. Byl pochován v rodové hrobce na Jemništi.

Vdovství a smrt

editovat

I po úmrtí manžela se Karolína rozhodla zůstat na Jemništi, které ale rovným dílem zdědily neprovdané dcery.[4] Až roku 1927 se Terezie, zvaná Sita, provdala za Františka Josefa z Mensdorff-Pouilly,[7] se kterým Jemniště začali spravovat.[8] I během druhé světové války zde rodina žila, avšak když odmítli přijmout říšskoněmecké občanství, byli nuceni ho roku 1943 prodat Oskaru Daňkovi von Esse.[4] Karolína, Sita a její manžel se tak přestěhovali do Podlesí u Postupic.[9]

29. února roku 1944 Karolína zemřela na rakovinu tlustého střeva. Svého manžela Filipa přežila téměř o dvacet let a po smrti byla pohřbena vedle něj v rodové hrobce na Jemništi.

Poznámky

editovat
  1. ∞ Hugo O'Donnell von Tyrconell; narozena 1862, zemřela 1938
  2. ∞ Adele Tacoli; narozen 1866, zemřel 1928
  3. dcera Emanuela z Mensdorff-Pouilly a Anny Westphalenové z Fürstenbergu; narozena 1899, zemřela 1989
  4. syn Alfonse Vladimíra Mensdorffa-Pouilly a Idy Paarové; narozen 1897, zemřel 1991

Reference

editovat
  1. Franz Xaver Graf von Thurn und Valsássina-Como-Vercelli [online]. Genealogy [cit. 2017-02-18]. Dostupné online. 
  2. a b c d e NEMRAVOVÁ, Lenka. "Sie sind Aristokratin?" Urozené ženy ve 20. století na příkladě rodu Sternbergů [online]. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2014 [cit. 2017-02-20]. Dostupné online. 
  3. Wiener Salonblatt. Wiener Salonblatt. 1884-05-04, s. 5. 
  4. a b c Historie zámku Jemniště [online]. Zámek Jemniště [cit. 2017-02-25]. Dostupné online. 
  5. ZEMANOVÁ, Jiřina. Jiří Douglas Sternberg (1888-1965) [online]. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2008 [cit. 2017-02-20]. Dostupné online. 
  6. VOŽENÍLEK, Jan. Předběžné výsledky československé pozemkové reformy. Praha: Rolnické tiskárny, 1930. 991 s. S. 70–71. 
  7. POUZAR, Vladimír. Almanach českých šlechtických rodů. Praha: Martin S. 307, 310. 
  8. LUSTIG, Rudolf; SVĚTNIČKA, František. Schematismus velkostatků v Čechách. Praha: [s.n.], 1933. S. 652–653. 
  9. DROCÁR, Jan; LOUŽECKÝ, Pavel. Historická šlechta – život po meči a po přeslici. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2023-10-01]. Dostupné online.