Karolína Thurn-Valsássina-Como-Vercelli
Karolína Sidonie Thurn-Valsássina-Como-Vercelli, provdaná ze Šternberka (celým jménem Marie Karolína Sidonie Leopoldina z Thurn-Valsássina-Como-Vercelli; 5. října 1863, hrad Bleiburg – 29. února 1944, Podlesí u Postupic), byla česká šlechtična, manželka Filipa ze Šternberka a babička dlouholeté hlavy rodu Šternberků Zdeňka Sternberga (1923–2021).
| Karolína Thurn-Valsássina-Como-Vercelli | |
|---|---|
| Úplné jméno | Marie Karolína Sidonie Leopoldina Thurn-Valsássina-Como-Vercelli |
| Narození | 5. října 1863 hrad Bleiburg |
| Úmrtí | 29. února 1944 (ve věku 80 let) Podlesí |
| Sňatek | 1. května 1884 |
| Manžel | Filip ze Šternberka |
| Potomci | Zdeněk Sternberg Jiří Douglas Sternberg Marie Gabriela Sternbergová Terezie Sternbergová |
| Rod | Thurn-Taxis |
| Dynastie | Thurn-Valsassina |
| Otec | Jiří Bedřich Thurn-Valsássina |
| Matka | Marie Gabriela Pálffy-Daun z Erdödu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatDětství
editovatKarolína se narodila 5. října 1863 jako druhá dcera Jiřího Bedřicha z Thurn-Valsássiny a jeho manželky Marie Gabriely, rozené Pálffy-Daun z Erdődu.[1] Byla pokřtěna jako Marie Karolína Sidonie Leopoldina a za kmotru jí byla babička Zdeňka Karolína Pálffy-Daun, rozená z Lobkovic. O dětství Karolíny je známo jen málo, avšak významným milníkem byla smrt její matky 16. června 1867. Marie Gabriela pečetila dopis a při nanášení vosku jí kus upadl na krinolínu, která se ihned vzňala. Podařilo se ji sice uhasit, šestadvacetiletá Marie Gabriela však zemřela o pár dní později na selhání srdce spojené s popáleninami. Karolína, její sestra Marie Gabriela[p 1] a bratr Vincenc [p 2] tak zůstali pouze s otcem Jiřím.
Pět let po smrti manželky Marie Gabriely se Jiří rozhodl znovu oženit, tentokrát s hraběnkou Evženií, dcerou Maxmiliána Vrintse na Treuenfelsu a na Falkensteinu. Ta vychovávala Karolínu i s jejími sourozenci až do své smrti při porodu druhého syna Alexandra v roce 1879. Ještě v červnu toho roku zemřel i Jiří a jeho pět dětí se stalo sirotky.
Nadále děti vychovávala jejich babička z otcovy strany Emílie Chorinská z Ledské, vdaná Thurn-Valsassina (1811–1888),
Sňatek a manželství
editovatKe konci února 1884 se uskutečnily zásnuby Karolíny s o jedenáct let starším českým šlechticem Filipem ze Šternberka (1852–1924), čtvrtým potomkem Zdeňka ze Šternberka a jeho manželky Terezie ze Stadion-Thannhausenu, se kterým se Karolína pravděpodobně seznámila na jedné ze společenských akcí, kterých se účastnila. Svatba se konala v dopoledních hodinách 1. května 1884 ve Vídni. Nevěstu k oltáři vedl její bratr Vincenc a budoucí švagr (Filipův bratr) Alois, role družičky se ujaly Karolínina sestra Marie Gabriela a Filipova sestra Karolína ze Šternberka.[2] Obřadu se podle časopisu Wiener Salonblatt účastnily i významné uherské rody: Auerspergové a Windischgrätzové. Po uzavření sňatku se novomanželé odebrali do Čech, kde se Karolíniným novým domovem stal zámek Jemniště.[3] Zde se o rok později narodilo jejich první dítě. Později se rodina rozrostla i o další tři děti.
- Zdeněk (1885 – 1899), zemřel mladý
- Jiří Douglas (1888 – 1965) ∞ Kunhuta Mensdorff-Pouilly[p 3]
- Marie Gabriela (přezdívaná Ella; 1890 – 1934), zemřela neprovdána
- Terezie (přezdívaná Sita; 1902 – 1985) ∞ František Josef Mensdorff-Pouilly[p 4]
Nejstaršímu Zdeňkovi šel za kmotra jeho děd z Filipovy strany, též Zdeněk a kmotrou mu byla Filipova sestra Kunhuta, provdaná z Lobkovic. Druhý syn se narodil tři roky po Zdeňkovi v Praze. Pokřtěn byl v kostele sv. Mikuláše na Malé Straně jako Jiří Douglas. Dva roky po Jiřím se narodila i dcera pojmenovaná Marie Gabriela na počest Karolíniny matky. Za kmotru jí šla Karolínina sestra Marie Gabriela, která v té době ale pobývala v zahraničí a byla proto zastoupena.[2] Poslední člen rodiny přišel na svět dvanáct let po narození Marie Gabriely a byla jí dcera pojmenovaná Terezie, v domácnosti oslovovaná „Sita“.[2] V té době bylo Karolíně osmatřicet let. Nejstarší syn Zdeněk zemřel jako čtrnáctiletý 22. prosince 1899 na revmatismus.[4] Pohřeb se konal o čtyři dny později: 26. prosince.
Karolína dbala na výuku svých dětí a proto v době, kdy s rodinou pobývala ve Vídni, se syn Jiří Douglas vzdělával u barona Emmericha Mattencloita a to společně s budoucím císařem Karlem I.[5]
Rozpad monarchie
editovatPřed rozpadem monarchie žila Karolína čilý společenský život, během manželství s Filipem dokonce získala hodnost palácové dámy, čímž si otevřela cestu ke královskému dvoru.[2] Konec monarchie rodinu Sternbergů zasáhl a Karolína se musela přizpůsobit novému režimu. Sama byla zvyklá mluvit spíše německy, což se ale po první světové válce změnilo a ona začala používat češtinu. Její vnuk Zdeněk Sternberg řekl: „My jsme z toho měli vždycky srandu, když říkala něco českého.“[2] Největší změnu pro Šternberky ale přinesl zákon o odebrání velkých statků, z původního vlastnictví Šternberků, 8 634 hektarů, se tak rázem stalo 4 890 hektarů.[6]
18. července 1924 na rakovinu močového měchýře zemřel Karolínin manžel Filip. Byl pochován v rodové hrobce na Jemništi.
Vdovství a smrt
editovatI po úmrtí manžela se Karolína rozhodla zůstat na Jemništi, které ale rovným dílem zdědily neprovdané dcery.[4] Až roku 1927 se Terezie, zvaná Sita, provdala za Františka Josefa z Mensdorff-Pouilly,[7] se kterým Jemniště začali spravovat.[8] I během druhé světové války zde rodina žila, avšak když odmítli přijmout říšskoněmecké občanství, byli nuceni ho roku 1943 prodat Oskaru Daňkovi von Esse.[4] Karolína, Sita a její manžel se tak přestěhovali do Podlesí u Postupic.[9]
29. února roku 1944 Karolína zemřela na rakovinu tlustého střeva. Svého manžela Filipa přežila téměř o dvacet let a po smrti byla pohřbena vedle něj v rodové hrobce na Jemništi.
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ ∞ Hugo O'Donnell von Tyrconell; narozena 1862, zemřela 1938
- ↑ ∞ Adele Tacoli; narozen 1866, zemřel 1928
- ↑ dcera Emanuela z Mensdorff-Pouilly a Anny Westphalenové z Fürstenbergu; narozena 1899, zemřela 1989
- ↑ syn Alfonse Vladimíra Mensdorffa-Pouilly a Idy Paarové; narozen 1897, zemřel 1991
Reference
editovat- ↑ Franz Xaver Graf von Thurn und Valsássina-Como-Vercelli [online]. Genealogy [cit. 2017-02-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e NEMRAVOVÁ, Lenka. "Sie sind Aristokratin?" Urozené ženy ve 20. století na příkladě rodu Sternbergů [online]. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2014 [cit. 2017-02-20]. Dostupné online.
- ↑ Wiener Salonblatt. Wiener Salonblatt. 1884-05-04, s. 5.
- ↑ a b c Historie zámku Jemniště [online]. Zámek Jemniště [cit. 2017-02-25]. Dostupné online.
- ↑ ZEMANOVÁ, Jiřina. Jiří Douglas Sternberg (1888-1965) [online]. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2008 [cit. 2017-02-20]. Dostupné online.
- ↑ VOŽENÍLEK, Jan. Předběžné výsledky československé pozemkové reformy. Praha: Rolnické tiskárny, 1930. 991 s. S. 70–71.
- ↑ POUZAR, Vladimír. Almanach českých šlechtických rodů. Praha: Martin S. 307, 310.
- ↑ LUSTIG, Rudolf; SVĚTNIČKA, František. Schematismus velkostatků v Čechách. Praha: [s.n.], 1933. S. 652–653.
- ↑ DROCÁR, Jan; LOUŽECKÝ, Pavel. Historická šlechta – život po meči a po přeslici. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2023-10-01]. Dostupné online.