Vincenc Thurn-Valsássina
Vincenc Jiří Bedřich hrabě Thurn-Valsassina (německy Vinzenz Georg Friedrich Graf von Thurn-Valsassina-Como-Vercelli) (22. března 1866 Bleiburg – 6. dubna 1928 Opatija) byl rakouský šlechtic, politik a velkostatkář. Zastával čestné hodnosti v korunních zemích c. k. monarchie a byl členem Panské sněmovny. Kromě zděděných velkostatků ve Štýrsku a Korutansku byl od roku 1890 majitelem zámku Valeč v západních Čechách.
| Vincenc hrabě von Thurn-Valsássina | |
|---|---|
 Hrabě Vincenc Thurn-Valsássina s manželkou Adele Tacoli | |
| Dědičný člen Panské sněmovny | |
| Ve funkci: 1896 – 1918 | |
| Narození | 22. března 1866 Bleiburg |
| Úmrtí | 6. dubna 1928 (ve věku 62 let) Opatija |
| Titul |  hrabě |
| Choť | Adéla Tacoliová (od 1898) |
| Rodiče | Jiří Bedřich z Thurn-Valsássiny a Marie Gabriela Pálffyová z Erdödu |
| Děti | Jiří Vincenc z Thurnu-Valsássina Alexandr Vincenc z Thurn-Valsássiny |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovat
Pocházel ze starého šlechtického rodu Thurn-Valsassinů,[1][2][3] narodil se na zámku Bleiburg jako nejstarší syn hraběte Jiřího Thurn-Valsássiny (1834–1879),[4] matka Gabriela, rozená Pálffy-Daun (1841–1867), zahynula tragicky na popáleniny při zapečeťování dopisu. Vincenc se jako nezletilý stal dědicem rodového majetku ve Štýrsku a Korutansku. Byl dědičným členem rakouské Panské sněmovny, fakticky se jejím členem stal až v roce 1896. Mezitím byl jmenován c. k. komořím (1895)[5] a byl také uživatelem několika čestných dědičných úřadů. Byl dědičným zemským hofmistrem v Kraňsku, dědičným nejvyšším komořím nad stříbry v Korutansku a dědičným zemským maršálkem v Gorici a Gradišce. Zasedal v radě rakouských státních drah,[6] byl čestným rytířem Maltézského řádu a rytířem bavorského Řádu sv. Jiří.[7]
Majetek
editovat
V Korutansku vlastnil po otci velkostatky Eisenkappel a Hagenegg, k nimž patřilo 6 254 hektarů půdy.[8] Dále mu patřil fideikomisní velkostatek Lechen ve Štýrsku o rozloze 1 000 hektarů a statek Rakowitz s 875 hektary půdy.[9] Ve Vídni rodině patřil od 18. století palác (Palais Thurn-Valsassina) v ulici Rainergasse 22. Vincenc nechal v roce 1894 k budově přistavět boční křídlo.[10]
V roce 1890 koupil od dědiců barona Karla Korba velkostatek Valeč v západních Čechách.[11] K velkostatku patřilo 2 697 hektarů půdy[12] a Vincenc Thurn za něj zaplatil 1 225 000 zlatých.[13] Zámek Valeč se stal oblíbeným letním sídlem a prošel novobarokní stavební úpravou.[14] Vincenc věnoval svou pozornost také parku, kam nechal z Vídně přivézt litinový skleník.[15] Nedaleko Valče nechal přestavět do podoby zámku bývalou hospodářskou budovu ve Skytalech[16] a v roce 1900 navíc přikoupil statek Libkovice. Do rozlohy velkostatku zasáhla pozemková reforma, kdy byl zmenšen především stav zemědělské půdy.
Rodina
editovat
V roce 1898 se ve Vídni oženil s Adele Tacoli (1874–1964), dcerou italského šlechtice Achilla Tacoliho, markýze di San Possidonio.[17] Adele byla dámou Řádu hvězdového kříže, c. k. palácovou dámou a čestnou dámou bavorského Tereziina řádu.[18] Z manželství se narodili dva synové. Starší Jiří (1900–1967) zdědil statky ve Štýrsku a Korutansku, mladší Alexandr převzal Valeč, ale v roce 1937 ji prodal rodu Larischů.
Vincenc měl čtyři sourozence. Nejstarší sestra Karolína (1863–1944) byla manželkou hraběte Filipa ze Šternberka (1852–1924), majitele velkostatku Jemniště.[19][20] Z mladších bratrů z otcova druhého manželství byl František (1876–1939) důstojníkem c. k. armády, poslancem dolnorakouského zemského sněmu a zetěm významného diplomata Heinricha Lützowa. Nejmladší bratr Alexandr (1879–1962), se přiženil do rodiny Kinských, působil v diplomacii a později žil v soukromí na zámku Bleiburg.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Rodokmen rodu Thurn-Valsássina na webu euweb.cz dostupné online
- ↑ Ottův slovník naučný, díl XXV.; Praha, 1906; s. 406
- ↑ MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti, II. díl; Praha, 2010; 666 s. ISBN 978-80-257-0294-9
- ↑ Rodina Jiřího Thurn-Valsássiny na webu geni.com dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1896; Vídeň, 1896; s. 197 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 431 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1912; Gotha, 1912; s. 970 dostupné online
- ↑ Schematismus des landtäflichen und Grossgrund-Besitzes von Kärnten und Krain; Vídeň, 1902; s. 9 dostupné online
- ↑ TITTEL, Ignaz: Schematismus und Statistik des Großgrundbesitzes in den Erzherzogtümern Nieder- u. Oberösterreich und im Herzogtume Steiermark; Praha, 1908; s. 491–492 dostupné online
- ↑ Palác Thurn-Valsássina ve Vídni na webu města Vídně dostupné online
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, IV. díl Západní Čechy; Praha, 1985; s. 377
- ↑ Ottův slovník naučný, díl XXVI.; Praha, 1907; s. 351
- ↑ PROCHÁZKA, Johann von: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 621–622 dostupné online
- ↑ Dějiny zámku Valeč na oficiálním webu zámku dostupné online
- ↑ Dějiny parku zámku Valeč na oficiálním webu zámku dostupné online
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, IV. díl Západní Čechy; Praha, 1985; s. 306
- ↑ Rodina Achilla Tacoliho na webu geni.com dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 1006 dostupné online
- ↑ POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2024; Praha, 2023; s. 344 ISBN 978-80-85955-53-8
- ↑ Rodokmen Šternberků na webu euweb.cz dostupné online