Wikipedie

Karl Korb von Weidenheim

český poslanec Českého zemského sněmu a šlechtic
O šlechtici a politikovi Karlovi Korbu von Weidenheimovi (1812–1880) z Bezděkova pojednává článek Karl Korb von Weidenheim starší.

Karl Korb von Weidenheim, též Karl von Korb-Weidenheim, nebo Karel Korb z Weidenheimu, někdy uváděn s přídomkem junior nebo z Prahy, pro odlišení od staršího jmenovce z Bezděkova (7. dubna 1836 Praha – 15. října 1881 Brno[2]), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský šlechtic z Čech a politik, v období let 1879–1880 ministr obchodu Předlitavska, v posledním roce života místodržící Moravy.

Karl Korb von Weidenheim
9. moravský místodržitel
Ve funkci:
17. září 1880 – 15. října 1881
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceFranz Kallina von Urbanow
NástupceBedřich Ervín z Schönbornu
9. ministr obchodu Předlitavska
Ve funkci:
13. srpna 1879 – 26. června 1880
PanovníkFrantišek Josef I.
Předseda vládyEduard Taaffe
PředchůdceJohann von Chlumecký
NástupceAlfred von Kremer
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – ?
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec rakouské Poslanecké sněmovny Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1878[1]
PanovníkFrantišek Josef I.
Narození7. dubna 1836
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí15. října 1881 (ve věku 45 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ChoťMarie Gabriela Alžběta Josefa
hraběnka Deymová ze Stříteže
RodičeFrantišek Korb z Weidenheimu
Děti4 synové
Alma materNěmecká Karlo-Ferdinandova univerzita v Praze
Profesepolitik
CommonsKarl Korb von Weidenheim
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie editovat

Narodil se jako prvorozený syn v rodině poštmista z Úlic u Stříbra, Františka Korba (1805–1876), roku 1867 povýšeného na svobodného pána z Weidenheimu[3] a jeho manželky Emilie Anny Hedviky Korbové z Weidenheimu[4], kteří roku 1844 zakoupili panství Bezěkov u Klatov. Do roku 1864 sloužil v rakouské armádě, kde byl důstojníkem. Pak se věnoval správě svého panství. Po otci zdědil mj. Kundratice na Kolínsku s brusírnou drahokamů (zdejších českých granátů).[5]

V roce 1867 se stal poslancem Českého zemského sněmu, byl i poslancem Říšské rady, ovšem neprojevoval se v ní výrazněji.[6]

Poprvé usedl na Říšskou radu již ve funkčním období 1861–1865. Delegoval ho sem roku 1861 Český zemský sněm v kurii velkostatkářské. Uvádí se jako Carl Korb Ritter von Weidenheim, bytem v Praze.[7] V seznamu poslanců Říšské rady v jejím II. zasedání v letech 1863–1864 ovšem jeho jméno nefiguruje.[8] V seznamu poslanců při III. zasedání už je opět zmíněn (Karl Korb Ritter von Weidenheim).[9] Opětovně ho sem zemský sněm vyslal roku 1868. 17. října 1868 složil slib,[10] v týž den, kdy byla oznámena rezignace jeho jmenovce Karla Korba von Weidenheima staršího.[11] Ve funkčním období 1870–1871 se mezi poslanci Říšské rady uvádí opět jen jeho jmenovec Karl Korb starší.[12] Ve funkčním období 1871–1873 se mezi poslanci zmiňuje Karl Freiherr von Korb-Weidenheim, ale prameny neuvádějí, o kterého ze dvou jmenovců šlo.[13] Slib složil 7. května 1872.[14] Mandát poslance obhájil i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 (stále za velkostatkářskou kurii v Čechách). Rezignace na poslanecké křeslo byla oznámena na schůzi sněmovny 22. října 1878.[15]

V letech 1870-72 byl členem centrálního výboru c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti s referátem pro věci daňové.[16]

Jeho politická kariéra vyvrcholila následujícího roku. 13. srpna 1879 se stal ministrem obchodu Předlitavska ve vládě Eduarda Taaffeho. Ministrem byl do 26. června 1880.[17] Brzy po nástupu do funkce představil aktivní program rozvoje železniční sítě. Za jeho působení došlo i k zestátnění tratě Rudolfsbahn v Alpách.[6] Ve funkci ministra obdržel také titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.

V roce 1880 se stal místodržícím Moravy.[6][18]

 
Zámek Bezděkov

Patřily mu statky v okolí Prahy, Záběhlice a Roztyly, Kundratice (Žiželice) u Kolína, Bezděkov u Klatov a v Uhrách Szécsénke.[19] Po smrti svého mladšího bratra Huga (1837–1876)[20] v roce 1876 Karl Korb z Weidenheimu zdědil jeho velkostatek se zámkem Valeč.[21]

Zemřel náhle v říjnu 1881. K úmrtí došlo během představení v německém divadle v Brně. V jeho lóži ho náhle postihl záchvat, sesunul se na zem a přes pokusy lidí o oživení byl na místě mrtev. Tělo bylo pak převezeno do rodinné hrobky ve Valči.[22]

Rodina editovat

Oženil se s Marií Gabrielou Alžbětou Josefou, hraběnkou Deymovou ze Stříteže (1840–1899), s níž měl čtyři syny[23][24]:

  • Gottfried František (1865 Bezděkov – 1936 Neustift am Walde), c. k. nadporučík
  • Viktor Hugo (1866 Praha – 1892 Jihlava) - absolvoval studium práv na právnické fakultě Německé univerzity v Praze, v květnu 1891 obhájil disertaci a byl promován doktorem obojího práva[25]
  • Maxmilián (1869 Bezděkov – 1895 Görlitz))
  • František Alfréd (1877 Bezděkov – 1932 Buenos Aires), c. k. rytmistr

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ S přestávkami.
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. ↑ Petr MAŠEK, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory do současnosti. Díl I., Argo Praha 2008, s. 485
  4. ↑ Rodokmen na geni.com
  5. ↑ Schematismus Království českého na rok 1822, s. 783.
  6. ↑ a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 4. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Korb von Weidenheim, Karl Frh. (1836–1881), Politiker, s. 122. (německy) 
  7. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&size=45&page=128
  8. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0002&page=103&size=45
  9. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0003&page=138&size=45
  10. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0004&page=4386&size=45
  11. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0004&size=45&page=4385
  12. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0006&size=45&page=349
  13. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0007&page=109&size=45
  14. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0007&size=45&page=861
  15. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  16. ↑ VOLF, Miloslav a Československé zemědělské muzeum (Praha, Česko). Významní členové a spolupracovníci Vlastenecko-hospodářské společnosti v království Českém: (k 200. jubileu založení VHS). Praha: Ústav vědeckotechnických informací, 1967. s. 78. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:ffed1547-3597-46aa-8544-e1d1586a39d2
  17. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 587–588. 
  18. ↑ VYSKOČIL, Aleš: Slovník představitelů politické správy na Moravě v letech 1850–1918; Historický ústav Akademie věd České republiky, Praha, 2011; s. 152–153 ISBN 978-80-7286-183-5
  19. ↑ Na libušské tvrzi [online]. muni.cz [cit. 2013-03-23]. Dostupné online. 
  20. ↑ [MAŠEK 2008, s. 485]
  21. ↑ ČASOVÁ OSA MAJITELŮ VALČE [online]. www.zamek-valec.cz [cit. 2013-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-09. 
  22. ↑ Z Brna. Národní listy. Říjen 1881, roč. 21, čís. 255, s. 1. Dostupné online. 
  23. ↑ podle rodokmene na www.geni.com
  24. ↑ POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 248–250 ISBN 978-80-85955-39-2
  25. ↑ https://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/book/bo/1620699632684901/211/?lang=cs Wchiv Univerzity Karlovy, matrika doktorů Německé univerzity z let 1882–1892

Literatura editovat

  • Petr MAŠEK, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory do současnosti. Díl I., Argo Praha 2008, s. 485

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karl_Korb_von_Weidenheim&oldid=23432555“