Zdeněk Sternberg
Zdeněk Filip Maria Emanuel Jiří Ignatius Sternberg (15. srpna 1923 Praha[1] – 19. ledna 2021[2] Český Šternberk[3]) byl potomek starobylého šlechtického rodu Sternbergů (Šternberků). V době tuhé komunistické totality byl perzekvován a v roce 1968 odešel do emigrace. Po Sametové revoluci se z Rakouska vrátil a restituoval hrad Český Šternberk a zámek Březina na Rokycansku.
| Zdeněk Sternberg | |
|---|---|
 Erb Šternberků | |
| Hlava českošternberské linie Leopoldovy větve konopišťských Sternbergů | |
| Ve funkci: 27. července 1965 – 19. ledna 2021 | |
| Předchůdce | Jiří Douglas Sternberg |
| Nástupce | Filip Sternberg |
| Narození | 15. srpna 1923 Praha  Československo |
| Úmrtí | 19. ledna 2021 (ve věku 97 let) Český Šternberk Česko |
| Místo pohřbení | Šternberská hrobka (Stupno) |
| Choť | Alžběta, roz. Hrubá-Gelenj (1929–2021) |
| Rodiče | Jiří Douglas Sternberg (1888–1965) a Kunhuta Mensdorff-Pouilly (1899–1989) |
| Děti | Filip Sternberg (* 1956) |
| Příbuzní | bratr: Emanuel Sternberg (1927–2013) bratr: Filip Sternberg (* 1929) bratr: Kašpar Sternberg (1935–2010) bratr: Jan Bosco Sternberg (1936–2012) sestra: Terezie Sternbergová, provd. Hrubá-Gelenj (1934–2012) sestra: Anna Sternbergová, provd. Seutter von Lötzen (1922–2011) sestra: Karolina Sternbergová, provd. Wratislavová (z Mitrowicz; 1924–2021) sestra: Marie Viktorie Sternbergová, provd. Kopečková (* 1941) vnučka: Anastasia Sternbergová (* 1999) děd: Filip Sternberg (1852–1924) babička: Karolína z Thurnu a Valsássiny-Como-Vercelli (1863–1944) praděd: Zdeněk Sternberg (1813–1900) prababička: Marie Žofie, rozená Stadion-Thannhausenová (1819–1873) synovec: Jiří Sternberg (* 1968) prasynovec: Vojtěch Václav Sternberg (* 1996) praneteř: Isabela Sternbergová (* 1999) |
| Profese | podnikatel a odbojář |
| Ocenění | medaile Za zásluhy _BAR.svg){kind=small} II. stupeň (2005) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Původ a mládí editovat
Narodil se 15. srpna 1923 v Praze jako druhé dítě a nejstarší syn Jiřího hraběte ze Sternbergu (1888–1965) a jeho manželky Kunhuty (Kunigundy) hraběnky Mensdorff-Pouilly (1899–1989).[pozn. 1] Měl osm sourozenců (čtyři sestry a čtyři bratry), čtyři sourozenci a matka neemigrovali ani po roce 1968.[4] Do jeho 14 let ho na hradě Český Šternberk vyučoval domácí učitel, zkoušky skládal na obecní škole v Českém Šternberku, později na Arcibiskupském gymnáziu v Praze-Bubenči.[5]
Období nacismu editovat
Ve školním roce 1938/1939 nastoupil do kvarty na smíchovském Vančurově gymnáziu,[pozn. 2] kde za války odmaturoval.[6] Bydlel v bytě na Malé Straně. Přátelil se tehdy s Josefem Czerninem (9. srpna 1924 Praha – 13. dubna 2015), který bydlel v Thunovské ulici. Po maturitě nastoupil jako referent v Ústředním svazu řemesel v Paláci Koruna na Václavském náměstí. Tam bylo jeho úkolem organizovat odstraňování škod po náletech Spojenců.[6][7]
Po válce před emigrací editovat
Po 2. světové válce se přihlásil na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde studoval do roku 1949, ale nebyl z politických důvodů připuštěn k promoci. Ve středu 25. února 1948 se zúčastnil pochodu studentů na Pražský hrad k prezidentovi Edvardu Benešovi, kteří protestovali proti komunistickému postupu. Aktivně se účastnil nejen druhého, ale i třetího odboje. Pomáhal při organizování nelegálního překračování hranic a odchodu svých sourozenců a přátel na Západ. Na vojnu nastoupil 1. října 1950. Základní výcvik u dělostřeleckého pluku v Litoměřicích trval pouze několik týdnů, poté byl přeřazen k Pomocnému technickému praporu (ve filmu Černí Baroni jej ztvárnil Václav Vydra). Pět let, nejdříve v rámci PTP a později jako civilista na Dole Prezident Gottwald v Hrdlovce u Duchcova a později na Velkodole Čs. armády v Karviné. Nejprve pracoval jako horník, poslední tři roky byl už jako civilista řidičem mamutího bagru na povrchu dolu v Karviné.[8] Od roku 1956 působil dvanáct let jako kulisák a zástupce jevištního mistra v Hudebním divadle v Karlíně.
Dne 10. května 1955 se oženil s Alžbětou Hrubou-Gelenj. V kostele svatého Mikuláše na Malostranském náměstí v Praze je oddával Hansobald Czernin. Na svatební cestu jeli vlakem z Prahy do Jeseníků, nocovali v Grandhotelu v Hradci Králové. Dne 29. října 1956 se jim narodil syn Filip. Mezi lety 1957 až 1961 působil z donucení jako agent StB, aniž by jí ovšem sdělil cokoliv užitečného, takže s ním nakonec spolupráci sama zrušila.[9]
Emigrace editovat
Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 emigroval s manželkou a synem nejprve do Vestfálska ke svým bratrům a následně do Vídně, kde od 1. prosince 1968 pracoval v potravinářském koncernu; z prokuristy (1973) se vypracoval na zástupce generálního ředitele.[10] Po odchodu do exilu byl odsouzen ke třem letům vězení nepodmíněně. Požádal o prominutí trestu a ten mu byl prominut v roce 1982.[11]
Návrat do Česka editovat
Po sametové revoluci v roce 1989 se vrátil do Československa a v roce 1992 už jako důchodce restituoval hrad Český Šternberk a s ním i v jeho okolí přes dva tisíce hektarů polí a luk (zemědělský podnik Šternov). Asi dva tisíce hektarů zrestituoval také na Rokycansku. Získal zpět a zrekonstruoval také vodní elektrárnu v Ratajích nad Sázavou. Kromě správy svého majetku se dále věnoval ochraně a propagaci českých kulturních památek doma i v zahraničí a v rámci rodinné tradice také podpoře českého muzejnictví. Byl čestným členem muzejní rady benešovského Muzea umění a designu, které užívalo sternbergskou "hvězdu poznání" ve své grafické značce.
Dne 28. října 2005 ho prezident republiky Václav Klaus vyznamenal medailí Za zásluhy II. stupně.
Rodina editovat
Zdeněk Sternberg se oženil 10. května 1955 v kostele svatého Mikuláše na Malostranském náměstí v Praze s účetní v Kovoslužbě Alžbětou Hrubou-Gelenj (28. února 1929 Červené Pečky – 6. února 2021 Český Šternberk),[12][13] dcerou Josefa Hrubého z Gelenj (1866–1943) a jeho manželky Karoly Bukuwkové z Bukuwky (1889–1952).[pozn. 3] Po emigraci v Rakousku pracovala pro charitu v táboře pro uprchlíky.[10] Její bratr Bedřich Hrubý-Gelenj (* 8. října 1927 Červené Pečky) se 12. září 1960 v Českém Šternberku oženil se Zdeňkovou sestrou Terezií (1934–2012). Zdeněk a Alžběta Sternbergovi spolu měli jednoho syna:[1]
- Filip (* 29. 10. 1956 Praha)
Syn JUDr. Filip Sternberg vystudoval na právnické fakultě ve Vídni a na právnické fakultě v Salcburku práva a provozuje ve Vídni advokátní kancelář. Z Vídně zajížděl na Český Šternberk minimálně třikrát měsíčně.
Příbuzenské vztahy restituentů hradu Český Šternberk a zámků Častolovice a Jemniště editovat
Toto schéma představuje příbuzenské vztahy Zdeňka Sternberga, Diany Franzisky Sternbergové Phipps a Jana Boska Sternberga,[15][16] kteří jsou zvýrazněni červeně. Všichni pocházeli z Leopoldovy větve konopišťských Sternbergů. Modře jsou vyznačeni přímí mužští předkové. Zeleně je vyznačen Josef Leopold (Leopold I.; asi 1770–1858), společný předek všech tří a vnuk zakladatele Leopoldovy větve. Oranžově je navíc vyznačena současná hlava rodu. Římské číslice představují pořadí manželky nebo manžela, pokud se některý příslušník oženil nebo příslušnice vdala více než jednou. Vzhledem k účelu se nejedná o kompletní rodokmen.
| Josef Leopold (Leopold I.) ze Sternbergu † 1858 | Marie Karolína z Walseggu 1781–1857 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Leopold II. Mořic ze Sternbergu 1811–1899 | Luisa z Hohenlohe-Bartenstein-Jagtsbergu 1840–1873 | Jaroslav ze Sternbergu 1809–1874 | Eleonora Orczy de Orczi 1811–1865 | Zdeněk ze Sternbergu 1813–1890 | Marie Žofie Terezie ze Stadion-Thannhausenu 1819–1873 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Leopold III. Albert ze Sternbergu 1865–1937 | Franziska Henriette Larischová z Mönnichu 1873–1933 | Vojtěch Václav ze Sternbergu 1868–1930 | Alois ze Sternbergu 1850–1907 | Filip ze Sternbergu 1852–1924 | Karolína z Thurn-Valsássina-Como-Vercelli 1863–1944 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Leopold IV. Stanislav Sternberg 1896–1957 | Cecilia Reventlow-Criminilová 1908–1983 | František Sternberg 1901–1969 | II. Elisabeth Ada Dawson 1910–? | Jaroslav Sternberg 1900–1943 | Marie Grošová 1903–1972 | Adam Sternberg 1903–1958 | Gertrude Amende 1902–? | Jiří Douglas Sternberg 1888–1965 | Kunhuta Mensdorff-Pouilly 1899–1989 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Diana Franziska Sternbergová * 1936 | Henry Ogden Phipps 1931–1962 | Leopold V. František Sternberg * 1953 | Alžběta Hrubá-Gelenj 1929–2021 | Zdeněk Sternberg 1923–2021 | Marie Leopoldina Lobkowiczová 1943–2017 | Jan Bosco Sternberg 1936–2012 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| I. Berthold von Seilern und Aspang * 1955 | Alexandra Phipps Sternbergová * 1959 | II. Maximilian von Bulgarini und von Hardegg * 1966 | I. Kateřina Vávrová * 1971 | Filip Sternberg * 1956 | II. Susanne Friederike von Berg * 1956 | Jiří Sternberg * 1968 | Petra Říhová * 1975 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ Jiří Douglas Sternberg (10. prosince 1888 Praha – 27. července 1965 Bruneck) a Kunhuta (Kunigunda) Mensdorff-Pouilly (11. ledna 1899 – 19. listopadu 1989) uzavřeli sňatek 6. dubna 1921 Chotělicích.[1]
- ↑ Nyní škola existuje pod názvem Gymnázium Na Zatlance.
- ↑ Rodiče manželky Josef Hrubý z Jelení (22. dubna 1866 Červené Pečky – 14. ledna 1943 Červené Pečky) a Karola Bukuwková z Bukuwky (3. června 1889 Horth, Uhry – 2. října 1952 Praha) uzavřeli sňatek 27. dubna 1921 ve Velkém Meziříčí.[14]
Reference editovat
- ↑ a b c POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 364. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017.
- ↑ Ve věku 97 let zemřel potomek šlechtického rodu Zdeněk Sternberg | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Parte [online]. Město Benešov [cit. 2021-02-09]. Dostupné online.
- ↑ VOTÝPKA, Vladimír. Návraty české šlechty. 2. vyd. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 2002. 432 s. S. 102. Dále jen Návraty české šlechty.
- ↑ VOTÝPKA, Vladimír. Příběhy české šlechty. 3. vyd. Praha a Litomyšl: Paseka, 2002. 408 s. ISBN 80-7185-507-3. S. 376. Dále jen Příběhy české šlechty.
- ↑ a b Příběhy české šlechty, s. 377
- ↑ JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, k. s. - Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 115. Dále jen Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě.
- ↑ Návraty české šlechty, s. 93
- ↑ Brutální nátlak StB udělal ze šlechtice Sternberga agenta „Hrabě“ - článek na serveru iDnes.cz
- ↑ a b Příběhy české šlechty, s. 388
- ↑ Příběhy české šlechty, s. 375
- ↑ Sternberg, Zdeněk [online]. Historická šlechta [cit. 2021-02-09]. Dostupné online.
- ↑ KELLNER, Zdeněk. Zdeněk a Alžběta Sternbergovi jsou znovu spolu. Český Šternberk osiřel [online]. Benešovský deník.cz, 2021-02-11 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 170
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Sternbergů 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2022-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě, s. 198
Literatura editovat
- Aubrecht, Radek a kol. autorů: 130 let a osobností smíchovského gymnázia (1883-2013), Gymnázium Na Zatlance, Praha 2014, ISBN 978-80-260-6169-4, s. 39
- JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, k. s. - Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 115–118.
- VOTÝPKA, Vladimír. Aristokrat: život Zdeňka Sternberga. Praha a Litomyšl: Paseka, 2010. 308 s. ISBN 978-80-7432-051-4.
- VOTÝPKA, Vladimír. Příběhy české šlechty. 3. vyd. Praha a Litomyšl: Paseka, (1995, 2001), 2002. 408 s. ISBN 80-7185-507-3.
- GÁLIS, Radek. Moje stoleté Československo. [s.l.]: [s.n.], 2018. ISBN 978-80-907024-8-6. S. 147–175.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
- Rodokmen Šternberků na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
- Grafický rodokmen Šternberků s erby
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zdeněk Sternberg
- Modrá krev – pořad ČT
- pořad GEN – elita národa
- Osudy Zdeňka Sternberga na ČRo Vltava
