Jenštejn (hrad)

zřícenina hradu v okrese Praha-východ
(přesměrováno z Hrad Jenštejn)

Jenštejn (německy Jenstein, též Jenzenstein nebo Genzenstein) je zřícenina hradu ve stejnojmenné obciokrese Praha-východ ve Středočeském kraji. Od jména hradu odvozují svůj přídomek páni z Jenštejna.[1] Od roku 1966 je chráněn jako kulturní památka.[2] Hrad byl zpřístupněn veřejnosti po opravě v roce 1977.[3] Nachází se zde expozice Oblastního muzea Praha-východ o době života na hradě s dobovými vyobrazeními a modelem hradu. Hradní věž převyšuje okolní rovinatou krajinu, a využívá se jako rozhledna. Okolo hradu vede červeně značená turistická trasa 0003 z Vinoře do Miškovic.

Jenštejn
Bergfrit
Bergfrit
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba 30. léta 14. století
Zánik 1641
Stavebník Jenec z Janovic
Poloha
Adresa severní část obce, Jenštejn, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Jenštejn
Jenštejn
Další informace
Rejstříkové číslo památky 22288/2-2072 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Obrázek hradu Jenštejn přibližně z roku 1890 od Jindřicha Bubeníčka

HistorieEditovat

První zmínka o hradu Jenštejn pochází z roku 1341, kdy ho vlastnil Jenec z Janovic, pravděpodobně jeho stavitel. Jenec hrad pojmenoval po sobě (Jencestein = Jencův kámen). Předpokládá se, že byl založen někdy ve třicátých letech 14. století. Z tohoto raného období hradu se zachovala pouze spodní část věže, tvořená pravidelným kvádříkovým zdivem a k němu přiléhající hradby. Roku 1368 koupil hrad notář královské komory Pavel z Vlašimi. Toto odvětví rodiny se brzy stalo rodinou z Jenštejna (převzali od nich i erb – dvě supí hlavy). Pavel z Vlašimi, bratr Pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi, se v polovině 14. století začal psát jako Pavel z Jenštejna. Tento Pavel měl čtyři syny: Martina, Pavla, Jana a Václava, kteří též používali přídomek z Jenštejna. Jan z Jenštejna, než se stal pražským arcibiskupem, trávil své mládí na Jenštejně a po smrti jeho bratra Martina hrad zdědil. Za svého života provedl rozsáhlou přestavbu celého hradu.[4] Jan z Jenštejna byl významný vzdělanec, který potřeboval z Jenštejna vybudovat dostatečně reprezentativní sídlo. Přestavba odrážela význam a společenskou prestiž svého majitele. Věž nese dodnes znaky typické pro hrady královské huti: vedle profilace portálů je to záměrné užití štaufského bosovaného zdiva, pro především estetickou funkci.[5] Jan se však brzy po přestavbě dostal do sporů s Václavem IV., který na hrad zaútočil a potom mu ho roku 1390 zkonfiskoval.[6] Král dal hrad svému oblíbenci, podkomořímu Zikmundovi Hullerovi.[5]

V následujících desetiletích hrad vlastnilo mnoho majitelů (Oldřich z Černic z Kácova, Ctibor Čepec z Libiše, Jindřich z Cách, Jan Libický z Libic a další). V letech 14081414 na hradě údajně vyrůstal Prokop Holý. Od konce 16. století byl hrad neobydlený, a na počátku 17. století byl dokonce označován jako pustý. V roce 1640 za třicetileté války byl hrad vypálen švédským vojskem. Až koncem 18. století byl hrad znovu obydlen a to několika chudými venkovskými rodinami, z nichž každá měla jedno podlaží. Takto byl osídlen až do počátku 20. století. Rodiny však často zasahovaly do vnitřních prostor věže, které tím velice poničily. Jejich zásahy byly odstraněny při novodobé rekonstrukci. Materiál rozpadajícího se hradu také využívali místní obyvatelé ke stavbě svých domů.

V roce 2016 probíhá konzervace vnějšího líce zdiva věže.

Stavební podobaEditovat

Jenštejn byl založen jako vodní hrad v nevýhodné údolní poloze na nízké pískovcové skále. Hluboký, ve skále vytesaný příkop se dal kdykoliv naplnit vodou z několika rybníků na Vinořském potoce. Příkop je zasypán a zastavěn mladší zástavbou. Podobu ani polohu předhradí neznáme.

Hradní jádro mělo trojúhelný tvar. Z nejstarší stavební fáze v něm pochází jen spodní část bergfritu a přilehlá část hradby, které jsou vyzděné z menších kamenů. Malé nádvoří obklopovala tři palácová křídla. Severní zmizelo prakticky beze stopy, protože skála pod ním byla z velké části odtěžena. Z čelního paláce na východní straně stojí část nádvorní stěny s obloukem vstupu do suterénu. Drobný fragment ostění portálu v téže zdi dokládá výškovou úroveň původního vstupu. Ze třetího paláce se dochovala nádvorní a části bočních stěn.[6]

Dominantou zachované části hradu je 22 metrů vysoká okrouhlá věž, na které jsou u vstupu umístěny tři erby majitelů vytesané z pískovce. Ve druhém podlaží věže je dochována pozoruhodná kaple na kruhovém půdorysu. Věží prochází šnekové schodiště. Na nádvoří jsou zachovány zbytky obvodových stěn bývalého paláce. Věž byla za Jana z Jenštejna navýšena, což je znát na navázání užší horní části na širší spodní. Tento přechod byl využit jako ochoz pro strážce, později byl upraven na krytou pavlač.[5] Původní vstup byl až v prvním patře po padacím můstku, ale později byl proražen nový v přízemí. Věž byla zastřešena kamennou helmicí se čtyřmi vikýři, zbytky zastřešení je možné vidět na starých rytinách (ještě na rytinách z 19. století jsou patrné).[5]

Za přestavby Jana z Jenštejna vznikla v druhém podlaží okrouhlé věže jeho soukromá kaple. Kaple kruhovitého půdorysu je zaklenuta žebrovou klenbou s malým hladkým svorníkem uprostřed. Nachází se tam také malý pětiboký presbytář zaklenutý žebrovou klenbou s pěti paprsky a se stejným hladkým svorníkem, který je osvětlován úzkým lomeným okénkem. Pod triumfálním obloukem, který má ze strany presbytáře jednoduché geometricky naznačené patky hlavice, je kamenná mensa s arcibiskupovým osobním erbem. Až po novodobé rekonstrukci byl prostor kaple doplněn bustou arcibiskupa Jana z Jenštejna, nejvýznamnějšího majitele hradu, která je replikou té z triforia v katedrále sv. Víta na Pražském Hradě.[5]

Ve spodní části věže jsou sklepní prostory, které zřejmě sloužily jako spíže a komory. Nad kaplí jsou ještě další dvě patra, do prvního z nich se vstupuje po úzkém točitém schodišti. Tam se teď nachází malá expozice archeologických nálezů. Výš, na teď už nezastřešené patro, se vstupuje po žebříku.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. HALADA, Jan. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Jenštejna, s. 68. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-04-06]. Identifikátor záznamu 133224 : Hrad, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Jenštejn, s. 24. 
  4. Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb: Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Jenštejn, s. 187. 
  5. a b c d e PÁTROVÁ, Karin; NĚMCOVÁ, Andrea. Hrad Jenštejn. 1. vyd. Brandýs nad Labem: Oblastní muzeum Praha-východ, 2013. ISBN 978-80-904878-3-3. 
  6. a b DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Jenštejn, s. 46–47. 

LiteraturaEditovat

Jenstein – burg. Soupis památek, 15. Der politische Bezirk Karolinenthal. 1903, roč. 15, s. 209–213. Dostupné online [cit. 2015-06-14]. (německy) 

Externí odkazyEditovat