Otevřít hlavní menu

Patka (architektura)

architektonický element, část sloupu nebo podstavy sochy

Patka je architektonický prvek, který tvoří spodní část sloupu, případně pilíře, pilastru, přípory ap. Další části sloupu jsou dřík (střední, nejdelší část) a hlavice. Dále patka či pata může označovat místo, kde oblouk nebo klenba dosedá na svislé zdivo.[1]

Sloup může být bezpatkový, jako je to v případě dórského, nejstaršího klasického sloupového řádu. Počínaje iónským řádem se sloupy opatřují patkou, kterou klasicky tvoří obloun (torus), výžlabek (trochilus) a širší obloun (aticko-iónská patka) nebo obloun a dva výžlabky (asijsko-iónská).[2] V době římské se pod kruhovou patku přidává nízký čtvercový sokl, plintus. V románském období se takto vzniklé nárožní trojúhelníky zdobí tzv. drápky.

ReferenceEditovat

  1. Oldřich J. Blažíček, Jiří Kropáček: Slovník pojmů z dějin umění. Odeon, Praha 1991. ISBN 80-207-0246-6
  2. Herout, Jaroslav: Staletí kolem nás. Praha, Panorama 1981. s. I/3

Externí odkazyEditovat